(21.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Mně připadá, že to je to, co mi na tom opatření vadí zejména, že je to úder střední třídě a že to je zároveň utlumení ekonomického růstu, protože odvody z daní, o kterých se tady mluvilo, které se tím snížily, to znamená to zmrazování ekonomiky, to je přesně ten typ opatření. Jednak se lidem berou tisíce, některým dokonce desetitisíce, a omezuje se jejich možnost si nějakým způsobem pořídit bydlení, omezuje se množství prostředků v této oblasti, a to všechno podle ideologického hesla, které tady říkal ministr Kalousek minule, že jsou to prostě výjimky, které on bude likvidovat. Jsou to prostě nerovnosti, které je třeba z rozpočtu odstraňovat.

Víte, mně připadá, že tady se nerespektuje ani to, co se jinak opravdu v civilizované Evropě všude respektuje, že zrovna bydlení je něco, co je zboží svého druhu. Je to něco, na co velká část lidí z vlastních schopností není schopna doplácet. A když se jim hned nepomůže, tak to stát potom musí řešit jinak, třeba sociálním bydlením apod. Ale stavba bytů je dražší než tady tato forma pomoci stavebnímu spoření.

Mně připadá, že celá ta filozofie je vadná v tom - ono to je vidět na plošných škrtech, že ty věci jsou vlastně neefektivní. Máme-li hledat cestu z krize tímto způsobem, totiž plošnými škrty, které postihují stejně ty, kteří například ve státní správě efektivní byli, nebo ty, kteří naopak - prostě ta nediferencovanost, to, že se tady postihuje velká skupina obyvatel, že se hledají způsoby úspor za cenu, ať to stojí co to stojí, mně připadá to, co jsme říkali na začátku, nikdo není schopen předložit kalkulaci a dopady těch věcí. Jestli tyto úspory nebo tento způsob získávání prostředků do rozpočtu je něco, co je ve skutečnosti nevýhodné.

A dnes jsme slyšeli informaci z Ministerstva financí, že nám v příštím roce hrozí zpomalení ekonomického růstu. Já se prostě obávám, že to, co tady teď budeme schvalovat, je jeden z těch nástrojů, který ke zpomalení významně pomůže. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ptám se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda Sobotka. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Skutečně jenom několik stručných poznámek.

Za prvé bych chtěl konstatovat, že jsme již první čtení tohoto návrhu zákona absolvovali, a to v situaci, kdy ze strany vlády v té době nebyla žádná zmínka o tom, že naléhavost tohoto návrhu zákona je taková, že je nutno ho projednat ve stavu legislativní nouze. My už první čtení absolvujeme během týdne podruhé. To je konstatování první.

Odkazuji tedy na vše, co jsem řekl v rámci rozpravy v prvém čtení, které jsme tady už jednou absolvovali, prostě proto, že se jedná o úplně stejný tisk, který nyní projednáváme. Tam se změnilo jenom číslo, jinak obsah je stejný. Pokud vím, tak se tam nezměnilo ani jediné písmeno. Jediné, v čem je rozdíl oproti tomu, co tady bylo minulý týden, je to, že najednou je tady stav legislativní nouze a najednou je nutné ten návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Zvláštní situace.

Druhá věc. Já si myslím, že přesně na tomto návrhu zákona se ukazuje, k jakému zneužití stavu legislativní nouze tady dochází.

Pokud jde o výdaje státu do systému stavebního spoření, ty mají už několik let sestupnou úroveň. Nikoliv že klesají reálně. Dotace státu do systému stavebního spoření klesají nominálně. A pokud nebudeme dělat vůbec nic, kdybychom teď neudělali žádný zásah, tak tyto výdaje budou ještě několik let klesat a stabilizují se na úrovni 10 mld. korun ročně. Ještě před několika lety to bylo 16 mld. korun ročně, teď každý rok jsou výdaje nižší a budou se stabilizovat na úrovni 10 mld. korun. Důvodem je fakt, že v letech 2003 až 2004 byl proveden úsporný zásah do systému stavebního spoření a tak, jak odeznívají staré smlouvy, tak postupně ubývá klientů, kteří mají podporu na základě starých smluv v maximální výši. Čili není tady žádná naléhavá potřeba do toho systému zasáhnout, zejména proto, že ten systém se dnes autonomně vyvíjí tak, že každý rok dotace ze státního rozpočtu klesá. Není to tedy problém rostoucího schodku státního rozpočtu, neboť v této oblasti se výdaje státu snižují. A já se tedy mohu podle mého názoru legitimně zeptat, proč zrovna zásah v této oblasti je vydáván za něco, co vyžaduje projednávání v systému legislativní nouze.

Moje další poznámka se týká způsobu, jakým to vláda provedla. Přirozeně, já uznávám právo vlády provést zásah ve veřejném zájmu, ale jsem přesvědčen o tom, že pro charakter takovéhoto zásahu a jeho rozsah musí existovat nějaká omezení. Prostě vláda si v demokratickém právním státě nemůže dovolit úplně všechno, co si usmyslí, jenom díky tomu, že má většinu a že je schopna schvalovat zákony. Prostě existují tady určitá omezení, přes která by žádná rozumná vláda jít neměla. A ten návrh, který je součástí této věci, to znamená zpětné zdanění podpory za letošní rok, které má být provedeno v příštím roce, je podle mého názoru překročením oné meze, které by si žádná slušná vláda vůči občanovi a daňovému poplatníkovi prostě dovolit neměla.

Já nevím, jaké zoufalství přivedlo ministra financí k tomu, že se rozhodl jít touto cestou. Podobně zoufalý je i zásah do stávajících platných smluv, ale to nejhorší, co se mohlo stát, je, že byla pošlapána důvěra občana v to, že vláda nebude uplatňovat retroaktivní zpětné daně. To se teď poprvé v historii České republiky může stát. Já bych před tím chtěl velmi varovat, protože to je cesta do pekel. Uplatňovat vůči občanům retroaktivní zpětné daně, to je podle mě cesta do pekel, kterou by se tato vláda vydávat neměla.

To, co je absurdní a co jistě řada z vás cítí, je, že takto na vás apeluje sociální demokrat, že takto apeluje sociální demokrat na představitele stran, které o sobě tvrdí, že jsou pravicové a konzervativní. Vždyť vaše politické strany, strany vládní většiny, by měly být ty, které budou hájit práva občana a budou se snažit omezit moc státu. Je zvláštní, že v tuto chvíli jste popřeli veškeré liberální či konzervativní principy a jenom v zájmu toho, abyste si ulehčili rozpočtovou situaci, tak okradete občany formou absolutně mimořádné zpětné daně o státní podporu, která jim náleží za letošní rok. Náleží jim za letošní rok na základě platných zákonů a platných smluv. To jsou docela smutné konce současné vládní rozpočtové politiky.

My s tímto návrhem skutečně souhlasit nemůžeme, zejména proto, že nejenže má negativní hospodářské důsledky, ale také poškozuje důvěru občanů ve stát. A já se obávám, že k té škodě dojde nevratným způsobem a že to poškodí jakoukoliv budoucí připravovanou důchodovou reformu, pokud teď vláda takovýmto negativním způsobem zasáhne do důvěry občanů v to, že stát je schopen respektovat alespoň určitá pravidla. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nevidím žádnou přihlášku, a proto obecnou rozpravu uzavírám.

Otevírám rozpravu podrobnou a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan zpravodaj a pan poslanec Sobotka. Nejdřív pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Alfréd Michalík: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já jsem se již na rozpočtovém výboru snažil námitky, které proti tomuto zákonu máme, uplatnit. Nebyl jsem vyslyšen, takže mi dovolte, abych v podrobné rozpravě navrhl, aby tento zákon pro své nedostatky a negativa, která tady byla komentována, byl zamítnut.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Pan předseda Sobotka.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Dovolte mi, abych se, vážená paní místopředsedkyně, přihlásil ke svému písemně připravenému a rozdanému pozměňujícímu návrhu, kde navrhuji ze zákona vypustit to, co pokládám v tuto chvíli za protiústavní, a to je právě ona retroaktivní zpětná daň na státní příspěvek, který náleží občanům za úspory, které do systému stavebního spoření poslali v letošním roce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku a podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana zpravodaje a pana ministra, zda si přejí vystoupit se svými závěrečnými slovy na konci druhého čtení. Pan ministr ne, pan zpravodaj také ne.

Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona.

Prosím zpravodaje, pana poslance Alfréda Michalíka, aby se mnou sledoval od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. (Zpravodaj přistupuje k řečništi.) Vidím, že pan zpravodaj se do této rozpravy hlásí? Nehlásí. On tedy předpokládá, že žádná rozprava nebude, a zdá se, že jeho předpoklad je správný. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP