(21.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Druhá věc, která je velmi důležitá. Já myslím, že by bylo dobře, abychom také měli určité limity pro soukromé financování. Bylo by dobře, aby v naší zemi nebylo možné si koupit politickou stranu nějakými masivními příspěvky od jednoho, dvou, tří subjektů, tak, aby skutečně nehrozilo riziko privatizace politických stran. Kupovat politické strany lze různým způsobem. Už tady byla řeč o možnosti nakoupit si místa na kandidátkách. No, kdyby to někdo řekl před pěti šesti lety, byl by z toho velký poprask. Dnes to málem bereme jako realitu - že jsou mezi námi politické strany, které prodávají místa na kandidátkách do Poslanecké sněmovny. Myslím, že to přece není něco, z čeho bychom měli mít radost. To přece není něco, co by se mělo stát standardem naší demokratické politické scény, že strany budou prodávat místa na kandidátních listinách. To přece nemůže vést vůbec k ničemu dobrému. Už vůbec to nepovede k fungování nějaké reprezentativní demokracie, parlamentní demokracie, v České republice.
Pak je také důležité, aby si velké subjekty, pokud soustředí své úsilí na jednu či dvě politické strany, skutečně nemohly takovouto stranu koupit. Já myslím, že velmi zvláštním příkladem postupu byl postup pana Bakaly před letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Pan Bakala poskytl výrazné sponzorské dary vládním stranám - Věcem veřejným, TOP 09 a ODS - a tu informaci o tom, že těmto stranám poskytl sponzorský příspěvek, zveřejnil až po volbách do Poslanecké sněmovny, aby to náhodou nemohlo ovlivnit rozhodování voličů. Myslím si, že to je také postup, který by neměl být přípustný. My bychom měli usilovat o to, aby se nějakým způsobem omezily velké firemní dary pro politické strany. Jsou země, kde je zakázáno sponzorování stran ze strany komerčních společností. Jsou země, kde tyto příspěvky mají své limity. A jsou také země, které mají vůbec limity pro sponzory politických stran, právě proto, aby se zabránilo tomu, že si několik málo subjektů koupí politickou stranu a potom ji použije pro své ryze privátní zájmy. To by byla ta cesta, kterou my bychom rozhodně podpořili. To znamená stanovit přísnější podmínky pro financování politických stran ze soukromé sféry a také stanovit výdajové limity či výdajové stropy pro náklady politických stran tak, abychom přece jenom omezili stále rostoucí volební výdaje politických stran, které vyčerpávají rozpočty politických stran, a to velmi často způsobem, který ve skutečnosti nemá na rozhodování voličů žádný velký vliv. To by byla cesta, která by zlepšila politické prostředí v naší zemi.
Obávám se, že vláda vykročila špatným směrem. Tyto návrhy nepovedou k žádnému zlepšení prostředí. Neomezí korupci, ale korupci posílí. Nezvýší transparentnost, ale transparentnost financování politických stran sníží. A to je ten hlavní důvod, proč sociální demokracie takovýto návrh zákona v žádném případě nepodpoří, protože nám záleží na tom, aby v naší zemi byla standardní, silná parlamentní demokracie. A ta je založena na konkurenci a volné politické soutěži politických stran. Ale ta soutěž politických stran nemůže být deformována tím, že umožníme příliš velký vliv komerčním privátním subjektům na zajištění ekonomického zázemí těchto politických stran. To je prostě veliké riziko, které tady existuje, a my nepůjdeme tomuto riziko vstříc způsobem, který navrhuje současná vládní koalice.
Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Kdo se hlásí dál do obecné rozpravy? Pokud se nehlásí nikdo, obecnou rozpravu uzavírám a otevírám rozpravu podrobnou. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Rath. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já jsem avizoval návrh na zamítnutí, takže teď ho předkládám.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Kdo se dál hlásí do podrobné rozpravy? Nehlásí se nikdo. I podrobnou rozpravu v tuto chvíli uzavírám a ptám se pana ministra a paní zpravodajky, zda si přejí vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, pan ministr.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Já tady nechci polemizovat s celou řadou nesmyslů, které zazněly z úst sociálně demokratických poslanců, protože jsem viděl ve vašich tvářích, že je berete jako volební rétoriku a že jim nevěříte. Ale pro diváky, pokud ještě některý z nich v noci sleduje toto poměrně hrůzné divadlo, chci říci, že tady zaznělo například, že by nedej bože nějaká soukromá agentura hlídala nějakou policejní budovu. Chtěl bych zodpovědně říci: Toho bohdá nebude, aby byli policajti hlídáni bezpečnostními agenturami. U toho bych opravdu nechtěl být.
Jinak musím říci, že Věci veřejné prosazovaly mnohem větší snížení příspěvku politickým stranám a současně zastropení. A my si myslíme, že by měl být strop na kampaně, aby občané této země nebyli obtěžováni billboardy na každém rohu a inzeráty na každém rohu. Jenomže, bohužel, některé strany dělají takzvané černé kampaně, které nejedou pod sebou, a vyvádějí tam miliony, a my nejsme schopni zajistit, jak zastropit i toto. Takže by se nám mohlo stát, že oficiální kampaň bude mizivá a vše budou černé kampaně pod černými koníky, kteří budou šířit lži a nenávist, jak jsme to viděli v parlamentních volbách.
Takže až někdo vymyslí, jak zabránit také špinavým kampaním, kterých jsme tady byli svědky, velmi rádi to podpoříme. A upozorňuji, že největší peníze do voleb nalila v tomto roce sociální demokracie.
Děkuji. (Potlesk koaličních poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také. Chci jen upozornit, že jsme ve druhém čtení. Ptám se tedy paní zpravodajky, zda chce se svým závěrečným slovem vystoupit teď, anebo později. (Nechce vystoupit.) Děkuji pěkně.
Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že paní zpravodajka, poslankyně Zdeňka Horníková, bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám.
Prosím, kolegyně a kolegové, kdo se hlásí do rozpravy ve třetím čtení? Nikoho nevidím, žádnou přihlášku neeviduji, a proto tuto rozpravu končím. Ptám se ještě jednou pana ministra. Předpokládám, že jeho závěrečné slovo již bylo konzumováno.
Prosím paní zpravodajku, aby vystoupila se svým závěrečným slovem a předložila nám návrhy.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážená paní předsedající, já vám děkuji. Úlohou zpravodaje při projednávání návrhu není hodnotit projevy vystupujících, tak mi dovolte, abych pouze shrnula: V obecné rozpravě vystoupili tři diskutující, v podrobné jeden. Padl zde návrh na zamítnutí předložené novely. Je to návrh, který padl i na kontrolním výboru. Takže mnoho povyku pro nic, mnoho slov, žádný návrh.
Já si myslím, paní předsedající, že máme poměrně jednoduchou úlohu, a to abyste nechala hlasovat o návrhu, který zde padl. Je to návrh na zamítnutí zákona. Stanovisko zpravodaje je záporné k tomuto návrhu.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji. Dám o tomto návrhu hlasovat. Ještě se ale zeptám na stanovisko pana ministra. (Neměl zapnutý mikrofon.) Stanovisko k návrhu na zamítnutí, prosím. (Koaliční poslanci z prvních řad radí, co říci a že je třeba zapnout mikrofon.)
Pane ministře, prosím, zapněte si mikrofon. Nejste ozvučen. Nahoře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Tedy můj návrh je negativní neboli na zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ano a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko ne a zvedne ruku.
V hlasování číslo 20 z přihlášených 148 poslanců pro 44, proti 98. Tento návrh nebyl přijat. Paní zpravodajko, prosím, dále.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážená paní předsedající, mohu konstatovat, že ke sněmovnímu tisku 156 nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, a to ani na kontrolním výboru, ani při projednávání na plénu. ***