(16.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Už jsem říkal, a nebudu to tady opakovat, tři základní důvody, pro které se stav legislativní nouze vyslovuje. Pokud si odmyslím, že tady není žádná válečná ani přírodní katastrofa, pokud si uvědomujeme, že není tady ani, řekl bych, ohrožena bezpečnost státu, zbývá nám tedy důvod, který lze pojmenovat "značné hospodářské škody". Mohl bych se věnovat jednomu tématu, kterému jsem se věnoval na kontrolním výboru při projednávání za účasti pana ministra vnitra, tomu, jestli jsou tady ohrožena lidská práva. To samozřejmě je možné takto uvažovat, ale podle mého soudu jsou ohrožena spíš tím, že vláda se rozhodla snížit příspěvky politickým stranám z důvodů těch zmíněných úspor 21 milionů korun, a tím pádem pokřivuje celou politickou scénu.
Podle článku 4 Ústavy České republiky je Česká republika právní stát založený na svobodné soutěži politických stran. Politické strany jsou financovány z příspěvků svých členů a potom samozřejmě od státu, protože stát z nich staví politický režim, to znamená ústavní orgány, parlament, to znamená Sněmovnu, Senát, vládu České republiky a nakonec od té moci jsou odvozeny i jiné orgány včetně základního systému tří mocí ve státě plus Nejvyšší kontrolní úřad. Tak se stát podílí v každém demokratickém právním státě na tom, aby politické strany byly financovány legálním způsobem, aby ty politické strany naplňovaly článek 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, to znamená, aby řešily práva národa vytvořit si vlastní politický režim a využívat své přírodní bohatství. A v tom ohledu snížení příspěvku politickým stranám, které bylo sníženo tím, že se nenavyšovalo určitou dobu tím, že tady byla určitá míra inflace po celé období, kdy jsme o tom nerozhodovali, tak jsou čím dál víc závislé na darech fyzických a právnických osob. A v tom případě je vždycky legitimní otázka, jestli vyjadřuje politická strana zájmy občanů, kteří se sdružili do té politické strany proto, aby vyjadřovali určitý zájem, nebo jestli vyjadřuje zájmy určitých podnikatelských skupin, ještě k tomu nadnárodních, protože samozřejmě otázka toho, odkud ty zdroje pocházejí, jestli jsou uvnitř státu, nebo jestli jsou vně státu.
Nechci tady vést teoretickou debatu nad politickým režimem. Nakonec je teorie popsána myslím více než 250 let poměrně přesně v učebnicích teorie státu. A tady si musím říct, že jestliže začneme omezovat prostředky politickým stranám, bude větší tlak na to, abychom šetřili, jakým způsobem zasahuje korupce ne jednotlivce, jakým způsobem zasahuje korupce celé politické strany a jakým způsobem tam působí. To je snad důvod u toho zákona, který bych tam spatřoval, kdyby vláda předkládala návrh na navýšení příspěvku politickým stranám, protože vidí, že se tady omezuje politický prostor. Ale vláda postupuje opačným způsobem, to znamená, že tady nevidí ten problém.
A teď se tedy dostanu k tomu jedinému bodu a to jsou ty velké hospodářské škody. Ptám se, jaké hospodářské škody. Věřím tomu, že pan ministr financí nám to vysvětlí, jaké hospodářské škody by vznikly, když ve skutečnosti ta úsporná opatření se netýkají toho hlavního problému, jak jsme si všimli v projednávaném zákonu o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, který trápí českou ekonomiku. A to jsou předražené veřejné zakázky, to jsou náklady státu, které podle mého soudu být vynakládány nemusí, protože by je bylo možné řešit i jinak, ať už jde o principy PP projektů nebo principy jiné. V každém případě ta úsporná opatření, a to tady nikdo nezpochybňuje, ani členové vlády ve svých vystoupeních, že jde o úsporu jenom tam, kde v podstatě se to jednoduše zkontroluje. Je to na platech státních zaměstnanců, na příjmech ze sociálního systému a podobně. Já to obrátím a řeknu tu větu znovu. Ano, tady se nedá, řekl bych, přidělením státní nebo veřejné zakázky nic rozebrat. Ti lidé si pohlídají, aby svou mzdu, aby svou sociální dávku dostali, a je tedy ta dávka natolik adresná, že její adresát se nechá o ni připravit.
Takže ty hospodářské škody může vláda vyčíslovat v tom, že bude horší ekonomická situace v tomto státě. Ale tu vláda vlastně předpokládá sama, když říká, že nebude řešit stav krize, že bude řešit pouze úspory. A vracím se k tomu, co jsem tady už jednou říkal, že v tomto ohledu tedy já nevidím hospodářskou ztrátu vzniklou nepřijetím těchto zákonů, ale naopak vidím hospodářské ztráty po přijetí těchto zákonů. Snad s výjimkou některých věcí, které se týkají daně z příjmu, a tam samozřejmě i ve výboru rozpočtovém jsem se nevyslovil proti tomu zákonu, ale jenom jsem se zdržel vzhledem k tomu, že část těch opatření je ještě konsensuální a část opatření je spíš kontroverzních než přijatelných.
Já tedy znovu opakuji to, co jsem řekl před myslím hodinou a půl, že já neshledávám důvody, které eviduje. Jsou obsaženy v § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu a nemyslím si, že vyhlášený stav legislativní nouze trvá. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní požádal o slovo předseda vlády Petr Nečas. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já jsem tady byl panem poslancem Tejcem vyvolán, abych odůvodnil vyhlášení stavu legislativní nouze. Dovolte mi pouze stručně zrekapitulovat, že poté, co 26. října tohoto roku zasedla vláda České republiky a rozhodla se stáhnout tehdy předložené čtyři tisky, které se týkaly těchto čtyř návrhů, a předložit je ve stavu legislativní nouze, jsem druhý den, 27. 10., v 9 hodin ráno, z tohoto místa velmi podrobně odůvodnil, proč tak vláda učinila. Je možné, že pan poslanec Tejc nebyl v práci, anebo v práci byl a neposlouchal. Čili to je v podstatě věc, která tady jasně zazněla.
Nicméně protože jsem toho názoru, že opakování je matka moudrosti, tak speciálně pro pana poslance Tejce to velmi rád shrnu. Ne již tak podrobně jako 27. října v 9 hodin ráno, ale přesto.
Bude-li schválen státní rozpočet, který k 1. 1. příštího roku nebude podložen účinnou legislativou, která bude v účinnosti od 1. ledna příštího roku, bude to nevěrohodný dokument založený pouze na součtu čísel, která nebudou odpovídat skutečné legislativě účinné od 1. ledna příštího roku. To velmi vážně hrozí. Potom může dojít i ke krokům, jako je zhoršení výhledu ratingu České republiky, hrozí prodražení dluhové služby. Tady bych chtěl zdůraznit, že výkyvy pouze v několika procentech činí z hlediska splátky dluhové služby až řády miliard v dluhové službě, hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše než v řádech miliard ve dvojciferném čísle miliard.
Čili jsou to velmi významné hospodářské škody a naprosto legitimně a v souladu se zákonem na to vláda musela zareagovat a musela požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, aby k těmto závažným hospodářským škodám nedošlo. Takto jsem to zdůvodnil již téměř před týdnem, byť pan poslanec Tejc buď nebyl v práci, anebo v práci byl a nedělal to, co má, to znamená neposlouchal řečníka.
Děkuji. ***