(12.30 hodin)
(pokračuje Braný)
Jak jsem avizoval, soudím, že tyto otázky by měly být zevrubně prodiskutovány v rozpočtovém výboru, ale nejenom tyto.
Musím zdůraznit, že v reálné ekonomice se v oblasti spotřebních daní objevily některé problémy, které ovšem předložený vládní návrh na úpravy spotřebních daní nereflektuje.
V prvé řadě jde o problematiku motorové nafty. Kvůli vysoké spotřební dani jsou motorová paliva v České republice nejdražší v celém regionu střední Evropy. Důsledným efektem je potom to, co můžeme pozorovat v posledních měsících. Například v letošním srpnu, to jsou v tomto okamžiku zatím poslední dostupné statistické údaje, poklesly meziročně prodeje pohonných hmot, zejména potom motorové nafty, téměř o 12 % a mnozí experti se přiklánějí k odhadu, že toto číslo bude dále růst. Jde pouze a jenom o motorovou naftu. Problém se netýká benzinu. Přitom Česká republika je v nákladní automobilové dopravě významnou tranzitní zemí, ale kamiony projíždějící Českou republikou zde netankují. Tento pokles spotřeby nafty samozřejmě snižuje daňové inkaso. Já jenom pro osvěžení: Česká republika, spotřební daň na tisíc litrů je 440 eur. Slovensko 368 eur, Rakousko 347 eur, Polsko 302 eur. Takže vidíte, jaký je v tom rozdíl a co se dá očekávat v této oblasti z hlediska dalšího poklesu výběru této daně.
Další obdobnou oblastí je spotřební daň na pivo. Podle Českého svazu pivovarníků - to ještě není řešeno v této materii, aby se někdo nelekl - podle Českého svazu pivovarníků a sladoven českým pivovarům klesla výroba piva v letošním prvním pololetí meziročně o 10 %.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane zpravodaji, já se omlouvám, já vás na chviličku přeruším. Jenom bych chtěla upozornit, že jsme zařadili na pevný čas, na 12.30, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o podpoře výroby elektřiny. Je to sněmovní tisk 145. Protože vidím, že do tohoto bodu nemám žádnou písemnou přihlášku, tak pokud by nebyla námitka ze strany nikoho z poslanců, tak bych nechala dokončit tento bod a potom bychom pokračovali hned pevně zařazeným bodem. Nemá někdo námitku proti tomuto postupu? Nemá, děkuji vám.
Pane zpravodaji, můžete dál pokračovat.
Poslanec Petr Braný: Jak jsem uvedl, je tu pokles zhruba o 10 %. Za hlavní důvod poklesu tento podnikatelský svaz považuje letošní lednové zdražení piva v důsledku zvýšení spotřební daně. Podle některých analýz toto zvýšení spotřební daně u piva bude znamenat celoroční pokles tuzemské spotřeby piva o 1,4 miliardy korun. Tedy výpadky daňového inkasa jsou zřejmě nepochybně značné, a to jednak z titulu daně z příjmu právnických osob, DPH i samotné spotřební daně. Paradoxně tak letošní lednová vyšší spotřební daň na pivo nemusí státnímu fiskusu přinést více peněz.
Ale přes to všechno se domnívám, že by se měl tento tisk propustit do dalšího čtení a zevrubně prodiskutovat v rozpočtovém výboru.
Děkuji vám za pozornost. A na pana ministra opět, jestli neuvažuje ve svém stachanovském hnutí legislativním rozdělit tento zákon aspoň na dva až tři zákony, jako mají například na Slovensku. Opět můj skromný požadavek.
Děkuji za pozornost, vážená Sněmovno.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou písemnou přihlášku. Vidím, že se nikdo nehlásí ani z místa. Končím obecnou rozpravu.
Chci se zeptat, jestli chce mít pan ministr ještě závěrečné slovo... Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Chci se jen omluvit panu poslanci Branému. Ja nět stachanovec.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan zpravodaj chce mít ještě závěrečné slovo? Nechce.
Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Chci se zeptat, jestli má někdo jiný návrh. Nemá. Přistoupíme tedy k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 43. Z přihlášených 158 pro 137, nikdo nebyl proti. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Tímto končím projednávání bodu číslo 23 a nyní můžeme přistoupit k dalšímu pevně zařazenému bodu, kterým je bod
88.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb.,
o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
(zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 145/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Prosím, pane ministře, můžete se ujmout svého slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych v rámci druhého čtení uvedl znovu tisk 145, kterým je další novela zákona číslo 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Chtěl bych jen zrekapitulovat v rámci tohoto druhého čtení, že problém, který touto novelou vláda řeší, je, že předpokládáme, že na konci roku 2010 bude v České republice instalováno zhruba 1600 megawattů u fotovoltaických elektráren a to by znamenalo potřebu podpor pro obnovitelné zdroje energie na rok 2011 ve výši 28,1 miliardy. Když jsme si propočetli dopad této výše podpor do cen elektřiny v roce 2011, tak odhady říkají, že by to mohlo znamenat navýšení cen elektrické energie pro domácnosti až 12 % a pro průmysl až 18 %. To je těžko akceptovatelné, a proto vláda přichází s konceptem, jak tuto situaci řešit tak, aby dopady byly jak pro domácnosti, tak pro průmysl alespoň trochu únosné.
Nový navržený koncept, který je obsahem tohoto tisku, této novely, říká, že příspěvek pro obnovitelné zdroje do cen elektřiny by byl nově prostřednictvím nařízení vlády stanoven například na 370 korun za megawatthodinu, nikoliv tedy na 582 korun na megawatthodinu, jak by to odpovídalo ve starém konceptu. To znamená, že objem podpor pro obnovitelné zdroje na rok 2011 by byl potřeba ve výši 16,4 miliardy korun oproti původním zmíněným 28,1 miliardy korun. Zbývající část podpor ve výši 11,7 miliardy korun by byla odfinancována přes státní rozpočet, a aby toto financování přes státní rozpočet nenavyšovalo deficit, uvažuje vláda zapojit následující dodatečné zdroje. Jednak navýšení poplatků za zábor zemědělské půdy, což by mělo vynést zhruba 1,7 miliardy korun. Dále zavedení odvodu z příjmů na tržby za dodanou elektřinu z fotovoltaických elektráren, a to ve výši 26 % u fotovoltaických elektráren nad 30 kilowattů výkonu uvedených do provozu v roce 2009 a 2010, a to na přechodné období tří let, což by mělo vynášet 4,2 miliardy korun ročně. ***