(13.40 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2009 byl zpracován podle zákona o rozpočtových pravidlech, jehož ustanoveními se řídilo rozpočtové hospodaření v průběhu roku 2009. Podle tohoto zákona také vláda předložila návrh státního závěrečného účtu k projednání Poslanecké sněmovně. Jeho součástí je rovněž návrh na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 2009. Návrh státního závěrečného účtu projednala vláda ČR dne 19. dubna 2010 a schválila jej usnesením č. 293 z téhož dne.
Rozsáhlý materiál, který vám byl předložen, se v úvodní části zabývá ekonomickým vývojem České republiky. Komentovány jsou základní makroekonomické ukazatele za rok 2009 a souhrnné údaje o výsledcích hospodaření veřejných rozpočtů. V dalších částech je pak podrobněji rozvedeno zejména hospodaření státního rozpočtu. V souladu s rozpočtovými pravidly jsou v samostatných pasážích uvedeny jednak souhrnné informace o výsledcích rozpočtového hospodaření územně samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, zpráva o státních finančních aktivech, pasivech a státních zárukách, zpráva o řízení státního dluhu a také přehled o stavech fondů organizačních složek států. Materiál obsahuje rovněž výsledky hospodaření zdravotních pojišťoven, zhodnocení výdajů na financování společných projektů EU a České republiky, informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech.
Dovolte mi, abych návrh státního závěrečného účtu uvedl. Předpokládám, že jste se s materiálem podrobně seznámili, proto bych ve svém vystoupení připomenul pouze základní hodnocení rozpočtového hospodaření za rok 2009 a závěry, které z dosažených výsledků vyplynuly.
Ohledně makroekonomických ukazatelů je třeba říci, že po zpomalení ekonomického růstu v roce 2008 na 2,5 % klesl výkon české ekonomiky v reálném vyjádření v roce 2009 o 4,1 %, tedy o jednu desetinu procentního bodu méně než ekonomika EU 27 podle dosud známého odhadu.
Ekonomická úroveň České republiky měřená jako hrubý domácí produkt na obyvatele podle odhadu Eurostatu dosáhla za rok 2009 zhruba 80 % průměru EU 27. Podotýkám, že v roce 2004 byla přibližně 75 %.
Z pohledu výdajové strany byl meziroční pokles hrubého domácího produktu o 4,1 % způsoben zejména vývojem tvorby hrubého kapitálu a zahraničního obchodu. Pozitivně naopak působily výdaje na konečnou spotřebu s kladným příspěvkem 0,8 procentního bodu, a to díky spotřebě vlády.
Hrubá přidaná hodnota v roce 2009 reálně klesla o 4,5 %. S ohledem na vnější vlivy byl tento pokles způsoben zejména odvětvím zpracovatelského průmyslu, jehož příspěvek k poklesu dosáhl 2,9 %.
S výjimkou posledních dvou měsíců byl rok 2009 ve znamení zpomalujícího růstu spotřebitelských cen. Průměrná roční inflace dosáhla 1 %, což je druhá nejnižší hodnota za dobu existence samostatné České republiky.
Trh práce byl v roce 2009 významně ovlivněn dopady recese. Růst nezaměstnanosti v prvním pololetí byl bezprecedentní, ve druhé polovině roku se jeho tempo pouze zpomalilo. Míra nezaměstnanosti vzrostla podle registrace na úřadech práce o 2,5 procentního bodu na 8 %, v mezinárodně srovnatelném pojetí se v průměru proti roku 2008 zvýšila na 6,7 %. Snahou podniků sice bylo udržet v aktivitě maximum kmenových pracovníků, často však za cenu dočasného krácení pracovních úvazků. (Velký hluk v jednacím sále.)
Průměrná hrubá nominální mzda meziročně vzrostla o 3,5 %, reálný nárůst činil 2,4 %.
Pro rok 2009 bylo charakteristické uvolňování měnové politiky. Limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repooperace České národní banky se snižovala z 2,25 % v prosinci 2008 na 1 % v prosinci 2009.
Vnější nerovnováha vyjádřená poměrem deficitu běžného účtu k hrubému domácímu produktu se od počátku roku 2009 pohybovala nad hodnotou minus 2 % a na konci roku dosáhla v ročním úhrnu minus 1 %.
Na závěr makroekonomického přehledu bych ještě rád stručně připomněl několik faktů týkajících se reálnosti parametrů růstu, na kterém byl rozpočet na rok 2009 postaven, protože předpokládám, že i o tom se povede diskuse. Ministerstvo financí historicky velmi pečlivě sleduje názory domácích i zahraničních institucí na budoucí ekonomický vývoj. Konsensuální prognóza v červenci 2008 zpracovaná z názoru domácích institucí předpokládala, že růst hrubého domácího produktu v roce 2009 bude 4,4 %, konsensuální prognóza zahraničních institucí byla plus 5 %. Ještě v říjnu 2008 to bylo u domácích institucí plus 3,4 %, u zahraničních institucí plus 3,9 %. I v tomto kontextu je potřeba předpoklady a výsledky roku 2009 posuzovat. (V jednacím sále je stále silný ruch.)
Tolik k některým základním makroekonomickým ukazatelům dosaženým v roce 2009.
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ještě než přejdu k vlastnímu hodnocení státního rozpočtu, rád bych se zmínil o dvou důležitých -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane ministře, prosím, chvilku vydržte. Já vás moc poprosím, dámy a pánové, o klid. Zkuste to ještě pár minutek vydržet.
Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek - o dvou důležitých aspektech finančního hospodaření. Mám na mysli saldo veřejných rozpočtů a celkový dluh veřejných rozpočtů. Údaje svědčí o tom, že v roce 2009 bylo dosaženo nejhoršího salda veřejných rozpočtů v historii České republiky. Veřejné rozpočty kromě státního rozpočtu zahrnují dále územní samosprávné celky, mimorozpočtové fondy a veřejné zdravotní pojištění. Schodek veřejných rozpočtů dosáhl v roce 2009 částky 231 miliard korun. Celkový hrubý dluh veřejných rozpočtů, konsolidovaný, dosáhl výše 1 bilionu 254 miliard korun, tzn. necelých 35 % hrubého domácího produktu.
Pro výpočet maastrichtských kritérií je však relevantní metodika evropského systému národních a regionálních účtů ESA 95, jejímž tvůrcem je Eurostat. Podle této metodiky dosáhl deficit vládního sektoru v roce 2009 výše 215 miliard korun, tzn. 5,9 % hrubého domácího produktu, a dluh vládního sektoru ke konci roku 2009 představoval 1 bilion 282 miliard korun, tzn. o něco více než 35 % hrubého domácího produktu.
Dovolte mi, abych nyní přešel k vlastním výsledkům hospodaření státního rozpočtu. Státní rozpočet na rok 2009 byl schválen jako schodkový s deficitem 38,1 miliardy korun. V listopadu 2009 byl schválen zákon, kterým se změnil zákon o státním rozpočtu na rok 2009. Došlo k navýšení schváleného rozpočtu a schodek schváleného rozpočtu tak nakonec činil 52,2 desetiny miliardy korun.
V průběhu roku 2009 došlo ke změnám schváleného rozpočtu. Nejvýraznější změnu představovalo souvztažné zvýšení příjmů i výdajů rozpočtu o 14,2 desetiny miliardy korun. (Poslanci stále silně hlučí.)
Vykázaný schodek státního rozpočtu roku 2009 dosáhl 192,4 desetiny miliardy korun a byl o 139,6 desetin miliardy korun vyšší než schodek daný rozpočtem po změnách, o 172,4 desetiny miliardy vyšší, než činila skutečnost k roku 2008. Výrazně vyššího než rozpočtem předpokládaného schodku bylo dosaženo především z důvodu dopadů hospodářské a finanční krize, která se naplno projevila v závěru roku 2008 s prohlubující tendencí v průběhu roku 2009.
Plnění celkových příjmů ovlivnil výrazný výpadek daňových příjmů ve výši 110 miliard korun, což představovalo 18,5 % rozpočtové hodnoty. Krize se projevila rovněž ve výpadku příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Celkové skutečné příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2009 974,6 mld. korun a byly tak o 13,9 % nižší než rozpočet - ***