(12.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Prosím pana poslance Bublana, který se přihlásil do podrobné rozpravy z místa, a chci vám sdělit, že další přihlášku mám. Paní poslankyně Horníková bude následovat. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Bublan: Děkuji. Jak jsem již avizoval, hlásím se ke svým pozměňovacím návrhům. Odůvodnění máte uvedeno za každým z těchto deseti bodů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Paní poslankyně Horníková. Prosím.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Hezké dopoledne. Vážená paní předsedající, děkuji za udělení slova.
Já bych se teď oficiálně chtěla přihlásit k pozměňovacím návrhům k tisku 70. Jsem jeden z předkladatelů, tak jak zde hovořil pan kolega Šnajdr, a dovolte mi jenom skutečně pár slov k našemu pozměňovacímu návrhu.
Jeho první úprava se týká § 180i odstavec 2, který navrhujeme upravit. Je to pojištění, které se týká pojištěnců, kteří tráví čas na našem území do 90 dnů. Jedná se o úpravu, která má zabránit zkomplikování práce cizinecké policie při posuzování, zda cizinec splňuje podmínky pro povolení pobytu do 90 dnů, jak jsem již zmiňovala.
Druhá úprava § 180i odstavec 3. Navrhujeme tento odstavec vypustit. Jedná se o nesystémové ustanovení, neboť bodové hodnocení se užívá výlučně u veřejného zdravotního pojištění a v tomto případě se jedná o zdravotní pojištění komerční.
Poslední moje poznámka - a tedy opravdu už jenom stručně. Třetí úprava se týká § 180j odstavců 2, 3, 4, 5 a 6. Úprava řeší pobyt cizinců nad 90 dnů. Pan kolega Šnajdr zde popsal poměrně podrobně, o jakou úpravu se jedná. Já snad chci jenom doplnit, že tato úprava je plně v souladu s požadavky současné platné evropské legislativy, a to konkrétně směrnice Rady 2003 ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
Návrh také obsahuje ustanovení o rozsahu komplexní zdravotní péče. Pan kolega Šnajdr zde o tom již hovořil. Je to komplexní zdravotní péče poskytovaná pojištěnému ve smluvních zdravotnických zařízeních pojistitele. Bylo zde zmíněno, že tento návrh se snaží zabránit vzniku nedobytných pohledávek zdravotnických zařízení.
A konečně na konec, náš návrh se snaží definovat komplexní zdravotní péči, což je dlouhodobě vytýkaný problém právě Evropskou unií a je označován jako problém v České republice neřešený. Jednoznačně se snažíme dosáhnout toho, aby výklad zákona byl jednoznačný.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také. Ptám se ještě, zda si někdo přeje vystoupit v podrobné rozpravě. Pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Nepřeje. Ptám se paní zpravodajky, zda si přeje shrnout průběh podrobné rozpravy. Není třeba, říká, že ne, tak v tuto chvíli děkuji a končím projednávání druhého čtení tohoto návrhu.
Budeme pokračovat následujícím bodem, kterým je
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních
registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony
/sněmovní tisk 81/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra pan Radek John. Pane místopředsedo, prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, dovolte mi, abych zde alespoň stručně uvedl předložený návrh zákona. K 1. červenci 2012 by měl být spuštěn ostrý provoz základních registrů. Jak jistě víte, jde o systém, který by měl umožnit sdílení dat mezi informačními systémy veřejné správy. Cílem je, aby správní úřady a soudy nepožadovaly po fyzických nebo právnických osobách doložit určité údaje, pokud je tento údaj už veden v některém informačním systému veřejné správy. Páteří tohoto systému jsou čtyři základní registry: za prvé registr obyvatel, kde se soustřeďují základní osobní údaje občanů a cizinců s povolením k pobytu na území České republiky; za druhé registr osob, kde se soustřeďují údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách a organizačních složkách státu; za třetí registr územní identifikace, adres a nemovitostí, kde se soustřeďují údaje o nemovitostech včetně adresných údajů; za čtvrté registr práv a povinností, kde se soustřeďují údaje o jednotlivých úředních agendách a zejména rozsah osobních údajů, ke kterým lze v rámci výkonu určité agendy přistupovat.
Předložený návrh zákona v návaznosti na postupnou přípravu spuštění systému upravuje některé technické podrobnosti zápisu údajů a jejich poskytování oprávněným subjektům. Navrhované změny by měly přispět k vyšší míře efektivity celého systému.
Kromě technických záležitostí návrh obsahuje i novelu zákona o občanských průkazech. Podle tohoto návrhu mají být postupně vypuštěny z občanských průkazů údaje o rodinném stavu, trvalém pobytu a rodném čísle. Tato změna byla motivována cílem, aby občanský průkaz fungoval primárně jako identifikační doklad občana, který by měl obsahovat jen základní osobní údaje nezbytné k identifikaci, jako je jméno, příjmení, datum a místo narození a v neposlední řadě i číslo občanského průkazu. Všechny ostatní údaje by měly být v systému základních registrů dostupné jak orgánům veřejné moci, tak i soukromoprávním subjektům přímým vstupem z příslušného informačního systému a nový typ občanského průkazu, který novela předpokládá k 1. lednu 2012, by měl tento přímý vstup technicky zajišťovat.
Ačkoliv je hlavním cílem předloženého návrhu zákona řešení problematiky základních registrů, vyvolala navrhovaná změna v zapisování údajů do občanských průkazů daleko širší diskusi, v rámci které jsme vyslechli velké množství námitek a připomínek. Přestože jsem přesvědčen o správnosti a užitečnosti výše uvedené koncepce, a to z hlediska ochrany osobních údajů o trvalém pobytu a rodinném stavu z občanských průkazů, přinese vyšší administrativní zátěž jak pro občany, tak pro další subjekty, pokud jde o dokládání těchto údajů v soukromé sféře. Proto jsme ve spolupráci s poslanci výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj připravili kompromisní pozměňovací návrh.
Podle tohoto pozměňovacího návrhu se budou údaje o trvalém pobytu a rodinném stavu nadále zapisovat do občanského průkazu s výjimkou případů, kdy sám občan oznámí, že si zápis těchto údajů do občanského průkazu nepřeje. Mám za to, že navržené řešení vyváženým způsobem zohledňuje oba oprávněné přístupy k dané problematice, přičemž konečné rozhodnutí ponechává primárně na samotném občanovi.
Pro úplné vysvětlení: Například občan, který se stěhuje z místa na místo a ví, že se bude stěhovat několikrát, si údaje o trvalém bydlišti do občanského průkazu nezavede, protože by ho musel neustále vyměňovat. Občan, který ztratil občanku a ví, že se bude rozvádět, si údaj o rodinném stavu nezavede, protože ví, že by si občanku musel zase vyměňovat. Občan, který dává přednost svobodě a soukromí, si ty údaje nezavede, protože je pro něj cennější vědět, že nebudou jeho údaje na každém místě, kde předkládá občanský průkaz. Máme tedy svobodu a občan, který dává přednost ochraně svých údajů, má tuto možnost. Občan, který je chce uvést, má také tuto možnost. A upozorňuji na poměrně širokou skupinu žen, které si nepřejí mít v občanském průkazu napsáno rozvedená. Mají svobodu nebýt rozvedená. Děkuji. ***