(12.00 hodin)
(pokračuje Šťastný)

Jinak bych chtěl doplnit, že náklady na příslušné vyšetření podle návrhu by šly k tíži žadatele. Samozřejmě to znamená, tento návrh nemá žádný dopad do veřejných rozpočtů. Tímto návrhem se dostaneme na roveň většiny ostatních zemí, kdy v řadě států jak Evropské unie, tak mimo ni dokonce existuje obligatorní povinnost takováto opatření vyžadovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také. Následuje paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. Prosím.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Dobrý den, dámy a pánové. I mé návrhy jste obdrželi písemně a týkají se sice tisku 70, ale nikoliv vlastního zákona o pobytu cizinců, ale doprovodného zákona o azylu číslo 325 z roku 1999 a změn navrhovaných ve vztahu k tomuto zákonu.

Mé pozměňovací návrhy vycházejí z podnětu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a já si dovolím krátce odůvodnit navrhované změny.

K bodu 1. Zde, pokud by byla provedena úprava § 3a písm. a) bodu 4 zákona o azylu, tak by cizinci zajištění za účelem navracení podle readmisní mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie nebo podle nařízení Dublin 2, podle návrhu § 129 odst. 1 zákona o pobytu cizinců neměli přístup do řízení o udělení mezinárodní ochrany. Zde bych ráda poukázala na nedostatečnou harmonizaci azylových systémů členských států Evropské unie. V důsledku toho může také dojít při navrácení žadatele do jiného státu Evropské unie k tomu, že nebude řádně jeho azylová žádost posouzena. Úřad vysokého komisaře OSN má v tomto směru velmi znepokojivé informace o odlišném výkladu ze vztahu některých členských států, kdy, jenom pro zajímavost, zatímco jeden členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu méně než jednomu procentu všech žadatelů, v jiném členském státě při přibližně stejných podmínkách je úspěšnost zhruba 50procentní. Konkrétně za velmi problémovou zemi bývá označováno Řecko. A s ohledem na rozdílnou kvalitu přijetí a zacházení se žadateli o azyl obecně v jednotlivých členských státech doporučuje Úřad vysokého komisaře OSN, aby žadatelé zajištění za účelem předání podle mezinárodní smlouvy i do těchto zemí měli přístup do řízení o udělení mezinárodní ochrany předtím, než se rozhodne o realizaci jejich navrácení.

Pokud pak jde o bod 2, zde se vychází z toho, že o žádostech o udělení mezinárodní ochrany podaných osobami, o jejichž vydání žádá jiný stát, by měl správní orgán rozhodnout bezodkladně a přednostně. Pokud však nejsou shledány důvody pro zjevnou nedůvodnost takové žádosti a její zamítnutí podle § 16 odst. 2 zákona ve lhůtě do 30 dnů, je neopodstatněné zavádět pro tyto případy další lhůtu.

K bodu 3 si dovolím poznamenat, že v návaznosti na navrhované znění § 24a odst. 3 zákona o azylu, kterým se stanoví přednost řízení o udělení mezinárodní ochrany před vydávacím řízením, by bylo vhodné promítnout tuto skutečnost také do § 393 trestního řádu o podmínkách příslušnosti vydání. S ohledem na článek 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků znemožňuje realizaci vydání žadatele o mezinárodní ochranu do jiného státu skutečnost, že o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Soud by tak při rozhodování o přípustnosti vydání musel nově vyčkat rozhodnutí příslušného orgánu v řízení o udělení mezinárodní ochrany. Úprava střetu řízení o udělení mezinárodní ochrany a vydávacího řízení byla do návrhu právě projednávané novely zákona o azylu vložena až po ukončení mezirezortního řízení, takže vlastně nemohla být vystavena kvalifikovaným připomínkám.

Pokud jde o poslední bod 4, zde důvodem pro umožnění přechodného bydlení v integračních azylových zařízeních osobám s udělenou doplňkovou ochranou jsou podle předkladatele těžko překonatelné obtíže s obstaráním bydlení, kterým tyto osoby v praxi čelí. S tím lze samozřejmě souhlasit. Lze uvítat v tomto směru navrhovanou změnu, ale navržené legislativní řešení pokládám za nedostatečné, protože se vztahuje pouze na velmi omezenou kategorii osob s udělenou doplňkovou ochranou a umožňuje těmto osobám pouze přechodný pobyt na velmi krátkou dobu tří měsíců po udělení doplňkové ochrany. Jestliže si návrh, a to zřejmě, klade za cíl zlepšit přístup osob s udělenou doplňkovou ochranou k bydlení, měl by se vztahovat na všechny osoby, které před udělením mezinárodní ochrany pobývaly v pobytových střediscích, a umožnit jim pobyt v integračních azylových střediscích po dobu trvání doplňkové ochrany maximálně na dobu 18 měsíců, tedy za stejných podmínek jako azylantům. Osoby s udělenou doplňkovou ochranou totiž mají stejné potřeby mezinárodní ochrany a nacházejí se v stejně zranitelném postavení jako azylanti. Vzhledem k jejich oslabenému právnímu postavení ve srovnání s uprchlíky se navíc členské státy stále častěji uchylují k poskytování doplňkové ochrany i v případech, kdy osoba splňuje podmínky pro přiznání statutu uprchlíka.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím pana poslance Davida Kádnera, který je předposledním v rozpravě, poté je pan poslanec Šnajdr a tím končí dosud podané přihlášky.

 

Poslanec David Kádner: Paní předsedající, dámy a pánové, chci přednést pozměňovací návrh, který jste obdrželi všichni do lavic. Jedná se o sněmovní tisk číslo 70 zákona číslo 326/1999 Sb., týkající se pozměňovacího návrhu k pozměňovacímu návrhu schválenému výborem pro obranu a bezpečnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Šnajdr, připraví se pan poslanec Bublan.

 

Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já pouze stručně odůvodním pozměňovací návrh, který rovněž máte na svých lavicích, to je pozměňovací návrh můj, kolegy Šťastného, Kádnera a paní kolegyně Horníkové. Rovněž se týká novely zákona o pobytu cizinců na území České republiky, a to jednoho řekněme specifického segmentu týkajícího se náležitostí, které uchazeč musí předložit v oblasti zabezpečení svých zdravotních rizik na území České republiky.

Ten pozměňovací návrh se týká zpřesnění a zpřísnění podmínek, jak co se týče rozsahu krytí zdravotních rizik těchto žadatelů či těchto pobývajících osob, tak i podmínek na poskytující subjekty. Uvedený pozměňovací návrh má čelit některým v minulosti zažitým jevům a jejich negativnímu dopadu na česká zdravotnická zařízení v podobě toho, že zde cizinci především z třetích zemí nebyli řádně a adekvátně nebo po celou dobu svého pobytu řádně pojištěni nebo nebyli pojištěni v rozsahu běžných očekávaných zdravotních rizik, a to jak akutních tak i řekněme částečně plánovatelných z podstaty věci, avšak ve svém konečném důsledku taktéž akutních, jako je například porod. Tyto jevy v minulosti byly řešeny tak, že pro tato zdravotnická zařízení nebylo lze za péči, kterou těmto cizincům poskytla, získat adekvátní úhradu z toho důvodu, že buď příslušná pojišťovna již neexistovala, nebo nekryla tuto péči v dostatečném rozsahu, či zde byla jiná překážka, a samozřejmě je evidentní, že tato zdravotnická zařízení, když tyto pohledávky nevymohla, tak buď šla k tíži jejich rozpočtu, nebo k tíži jejich hospodaření, nebo v několika případech došlo ke kompenzaci těchto nedobytných pohledávek prostřednictvím státního rozpočtu. Předložený pozměňovací návrh, který máte ve svých lavicích, má krýt tato rizika a má zajistit, že tito pobývající cizinci budou adekvátně zdravotně pojištěni, a budou-li čerpat péči, tak tato péče bude validně zdravotnickým zařízením uhrazena.

Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP