(15.30 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane předsedo. Pan kolega Votava má příležitost k uložení doplňujícího dotazu. Prosím vás tedy, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pane premiére, tak já myslím, že si pozorně přečtou vaše vystoupení občané z těch obcí. Nemluvil jste pravdu. Vláda Mirka Topolánka, ta naprosto odpískala jakoukoliv pomoc brdským obcím, poté co došlo v podstatě ke zrušení toho záměru postavit radar v Brdech. Takže vy jste se necítili vůbec vázáni svým slibem. Naopak musím říci, že otázku pomoci brdským obcím otevřela právě na základě našich interpelací vláda Fischera, respektive pan premiér Fischer a pan ministr Janota. Byla učiněna určitá dohoda. Myslím, že by měla existovat určitá kontinuita. A vy jste seděl ve vládě Mirka Topolánka, tak byste měl sám osobně ctít trošinku, že je třeba takový nějaký příslib, který byl dán. I jste možná pro něj hlasoval, ne možná, ale určitě v Topolánkově vládě. Takže byste také měl převzít na sebe plnění slibů. Sliby se plnit mají.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Tak to byl doplňující dotaz. Zeptám se pana premiéra, zda považuje za potřebné na něj reagovat. Není tomu tak.
Budeme se věnovat osmé interpelaci. Paní poslankyně Ivana Weberová se táže předsedy vlády na zákoník práce, tedy tu část, která by se měla týkat propouštění bez udání důvodu. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Ivana Weberová: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, můj dotaz směřuje do oblasti zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že se domnívám, že je to zásadní norma ovlivňující flexibilitu trhu práce, a vzhledem k tomu, že vím, že mezi vámi a ministrem práce panem Jaromírem Drábkem existovaly neshody ohledně chystaných změn - mohla bych se tedy v této souvislosti zeptat, v jakém stadiu se nachází projednávání změn novely zákoníku práce, a případně tedy, zda bude součástí těch chystaných změn rovněž diskutovaná novela spočívající v možnosti podat výpověď bez udání důvodu a jaké případné další zásadní změny se v zákoníku práce chystají? Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, paní poslankyni, prosím o odpověď předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že v současné době je zpracováváno několik předloh, které chtějí novelizovat zákoník práce. Těch důvodů je vícero.
První základní důvod spočívá v tom, že zákoník práce musí být v některých ustanoveních upraven, protože má závažné rozpočtové dopady, to znamená ve vazbě na přípravu státního rozpočtu musí být upraveny především části, které se týkají náhrady mzdy v době nemoci, to znamená systému nemocenského. Tato varianta malé novely zákoníku práce byla schválena včera vládou ve vazbě na legislativu, která souvisí s rozpočtem na příští rok, tedy na rok 2011.
Dalším důvodem, kterým je motivována snaha změnit zákoník práce, je samozřejmě koaliční smlouva a především vládní programové prohlášení, které výslovně uvádí některé typy změn vedoucích k větší flexibilitě pracovního trhu a které by měly být upraveny zákoníkem práce.
Třetím a velmi zásadním důvodem pro změnu zákoníku práce je rozhodnutí Ústavního soudu, které prohlásilo celou řadu ustanovení stávajícího zákoníku práce za neústavní, mimo jiné i ve vazbě na změnu principu vazby mezi občanským zákoníkem a zákoníkem práce, protože Ústavní soud konstatoval, že vztah mezi těmito dvěma zákoníky je dělán na základě subsidiárního principu, nikoliv na základě principu delegačního. (Nesrozumitelné) delegačního principu vycházela koncepce zákoníku práce a Ústavní soud tento princip zrušil a řekl jednoznačně, že mezi těmito dvěma zákony platí princip subsidiarity. To vyžaduje přepracování celé řady koncepčních ustanovení zákoníku práce, a dokonce za určitých okolností v případě schválení nového občanského zákoníku by to zřejmě mělo vést i k vypracování úplně nového zákoníku práce.
Co se týče konkrétních otázek, které se týkají takzvané výpovědi bez udání důvodu, tady musím říci, že z tohoto problému se stal jeden velký gigantický politický mýtus, nebo spíše předmět obrovské politické a propagandistické demagogie, protože tady musím říci velmi otevřeně, že přestože v odborných kruzích je tato věc diskutována a je diskutována účelnost, neúčelnost, vhodnost, nevhodnost tohoto kroku, tak na politické úrovni nikdy ani na okamžik nebyla diskutována možnost zavedení tohoto institutu. Mimo jiné i proto, že by až tolik pozitivních efektů z hlediska pružnosti práce nepřinesl, protože každý takový případ by nade vši pochybnost vedl k soudnímu řízení. Čili ta flexibilita by ve skutečnosti tímto byla výrazným způsobem oslabena. Tady v podstatě prakticky jsem si jist, a sdílejí to i mnozí odborníci, ve sto procentech případů by docházelo k soudnímu řízení, a tím by se ta flexibilita pracovního trhu v podstatě narušila. Čili nebyl žádný důvod toto zahrnovat do úvah o koncepčních změnách zákoníku práce a nikdy to navrhováno nebylo.
V současné době, v platné úpravě, tedy samozřejmě tato možnost výpovědi bez udání důvodu není obsažena a dosud předložené návrhy novel zákoníku práce, které jsou v současné době v legislativním procesu, rovněž neobsahují návrh možnosti výpovědi bez udání důvodu. V roce 2009 byla připravena novela zákoníku práce, která zahrnovala návrh nového druhu výpovědního důvodu, jehož věcný základ spočíval v osobě zaměstnance, mělo se však jednat o jiné případy než ty, o kterých se mluví v souvislosti s výpovědí bez udání důvodu. To znamená, že toto vlastně v podstatě nikdy nebylo součástí připravovaných koncepčních změn v zákoníku práce.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji za odpověď. Paní kolegyně se ptám, zda má zájem položit doplňující dotaz, ale protože tomu tak není, můžeme se věnovat interpelaci, která byla vylosována na devátém pořadí. Tuto interpelaci vznáší pan poslanec Václav Klučka a je to ve věci jednání vlády a Poslanecké sněmovny. Prosím, pane kolego.
Poslanec Václav Klučka: Vážená paní předsedkyně, pane premiére, členové vlády, ten počítač je pěkná potvůrka, ten který losuje interpelace, protože na tu důležitější, kterou jsem měl nachystánu na pana premiéra, ta vnitřní energetická bezpečnost, která se bohužel nějak neobjevila v programovém prohlášení, je tam jenom vnější, na tu se nedostane.
Poslanecká sněmovna a zasedání vlády. Dalo by se říci, že žijeme v nové době Poslanecké sněmovny, nová Poslanecká sněmovna, máme novou vládu, řekněme tedy novou dobu a nový život. Pane premiére, já si moc nepamatuji to, že by někdy jednání vlády bylo důvodem k přerušení jednání Poslanecké sněmovny. To se stalo včera. I když můžu chápat velmi vážné důvody obsahové, které byly nutné k tomu, aby jednání vlády prostě proběhlo v tom čase, ve kterém proběhlo. Já jenom chci říci, že my jsme dostatečně ustoupili na začátku tohoto funkčního období tím, že jsme změnili usnesení Poslanecké sněmovny, ve kterém říkáme, že tady nemusí sedět premiér, nemusí taky sedět místopředseda vlády, může tady být pověřený ministr a Sněmovna může dále jednat.
Pane premiére, má otázka zní: Bylo to skutečně výjimkou, nebo lze předpokládat, že takovéto kolize budou i v budoucnu častější?***