(14.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Poté by tedy měl být tento návrh, poté, co bude takto aktualizován, by měl být samozřejmě projednán v meziresortním připomínkovém řízení a v průběhu prvního pololetí příštího roku předložen ke schválení vládě České republiky, takže by potom bylo reálné, a protože nepředpokládám tady nějaký politický nebo stranický konflikt, že by mohla platit tato novela zřejmě od 1. ledna 2012, protože ten legislativní proces by mohl proběhnout v průběhu příštího roku.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane premiére, děkuji vám. Zeptám se pana kolegy. Má samozřejmě čas na doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Já děkuji za vyčerpávající odpověď a jsem rád, že v tomto problému, otázce ochrany zemědělského půdního fondu, se možná najde i taková určitá páka na situaci s fotovoltaickými články. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Rozumím tomu tak, že už pan premiér na tento... Ještě přece jenom máte samozřejmě dvě minuty na tuto závěrečnou odpověď. Mezitím oznámím, že se omlouvá z dnešního odpoledního jednání pan poslanec Jan Bauer. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Já bych chtěl navázat na pana poslance, že je to skutečně jedna z aktuálních, nesmírně bolavých věcí, to znamená používání zemědělské půdy k budování fotovoltaických elektráren, a s vysokou pravděpodobností vláda s dílčím řešením tohoto dílčího problému přijde výrazně dříve, to znamená v následujících týdnech, maximálně měsících, a nebudeme čekat až na tu komplexní novelu zákona o zemědělském půdním fondu, protože tady se celá řada věcí musí řešit poměrně velmi rychle. Čili toto by zřejmě šlo zvlášť a pracujeme na tom.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Dostáváme se k druhé interpelaci. Tu vznáší pan poslanec Miroslav Opálka na předsedu vlády ve věci dorovnávání platu z nadtarifní složky. Prosím, pane kolego.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane premiére, na úterní demonstraci v Praze mě vyhledaly zdravotní sestry z oddělení ARO Slezské nemocnice v Opavě a jedna mi předala svůj dopis. V něm se na mě obrací jako na poslance z Opavy a vyjadřuje svůj nesouhlas s plánovanými změnami týkajícími se odměňování pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách. Vloni byla iniciátorkou petiční akce, kterou podepsalo v České republice téměř 10 tisíc zdravotníků. Poté se stav nelékařů začal řešit, ale dnešní návrhy vládní koalice v oblasti tarifů a nadtarifů či snižování mzdových prostředků vše zase vrací nesystémově zpět či dokonce bude ještě hůř. Na osobní ohodnocení již dlouhodobě nemocnice nemají. Smlouvy se zdravotními pojišťovnami nezabezpečují zdaleka všechny potřeby. Přitom se vyžaduje, aby se i zdravotní sestry dále vzdělávaly, a já konstatuji, že kvalita jejich práce roste i jejich praxí. Sestry nevěří pohádkám o dorovnání jejich platu osobním ohodnocením a upozorňují, že snížení tarifu pak bude mít vliv na výši příplatku za noční služby, svátky, ale i na výši náhrady mzdy za dovolenou, případně nemocenskou. Nechtějí pochopitelně doplácet za situaci, kterou nezpůsobily. Doplácet za různé státní tunely, korupci, dluhy a podobně a žádají zastání a nápravu. Jinak zvažují, jako lékaři, odchod z oboru a tím pádem přejí i ministrům hodně zdraví.
Pane premiére, sdělte mi, jak to vše vláda zamýšlí a co mám pisatelce odpovědět já jako opoziční poslanec. Jak to tedy bude. Děkuji za odpověď.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Prosím nyní o odpověď na tuto interpelaci pana předsedu vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych v prvé řadě chtěl říci, že ten problém považuji za poměrně závažný a určitě vláda mu věnuje a bude věnovat velkou pozornost.
Úprava platových záležitostí a příslušné legislativy, protože to se netýká pouze zákona, ale celé řady podzákonných norem v podobě nařízení vlády, je předmětem dlouhodobého sociálního dialogu a vyjednávání s odbory a já jsem si plně vědom obrovské emocionální, psychické, odborné náročnosti, kterou představuje práce zdravotní sestry a zvláště na tak exponovaném oddělení, jako je ARO, kde to navíc vyžaduje vysoké odborné znalosti, ale například i schopnost a nutnost pracovat ve směnách. Čili já si této práce obrovským způsobem vážím a vím, jaké vyžaduje nejenom pracovní nasazení, ale i vysoké odborné znalosti.
Musím říci, že vláda České republiky, tak jak koncipuje rozpočet na příští rok, opravdu vychází z konvergenčního programu schváleného ještě předchozí vládou, to znamená z programu, který říká, že deficit veřejných financí nesmí překročit 4,6 % hrubého domácího produktu. K tomu samozřejmě vede i jeden z klíčových kroků z hlediska snižování deficitu a to je snížení objemu mezd vyplácených ve veřejném sektoru o 10 %. To určitě není krok, který vláda dělá ráda, dělá ho s nadšením. Na druhou stranu je to krok nutný ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je, že i veřejný sektor musí být podroben tlaku efektivity a tlaku racionalizace. Takovému tlaku, kterému je podnikatelský sektor vystaven dnes a denně. A ten druhý důvod je důvod poměrně racionální, plynoucí z aktuální ekonomické situace. V této zemi v loňském roce došlo k poklesu hrubého domácího produktu, tak jako koneckonců téměř v celé Evropské unii, o 4,1 %. Průmyslová výroba v loňském roce poklesla téměř o 16 %. Export poklesl téměř o 11 %. Produktivita práce poklesla o 2,5 %. Všechny tyto ukazatele jsou v letošním roce nižší, než byly v roce 2008, jako důsledek globální ekonomické krize, která dolehla i na malou otevřenou českou ekonomiku.
Představa, že veřejný sektor je jakýsi izolovaný ostrov, kterého se tento výkyv ekonomického cyklu nemůže a nesmí nijak dotknout - a to chci tady zdůraznit, že v roce 2009 bylo propuštěno v podnikatelském sektoru 130 tisíc lidí a ve veřejném sektoru pouze 8 tisíc lidí, a to za situace, kdy podnikatelský sektor zabrzdil vlastně pád produktivity práce tím, že velmi efektivně řešil tento problém, za situace, kdy v loňském roce došlo k nominálnímu průměrnému nárůstu mezd ve veřejném sektoru téměř o 1100 korun měsíčně, což znamená čistý reálný růst ve veřejném sektoru 3,7 %, kdy se rozevřely nůžky mezi průměrnou mzdou v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru v neprospěch podnikatelského sektoru, no tak to přece evidentně ukazuje, že i veřejný sektor musí dýchat s ekonomikou.
Co se konkrétně týká zdravotnictví, zdravotnictví má samozřejmě tu specifickou situaci, že jenom ve velmi omezené míře je financováno ze státního rozpočtu. Je financováno ve zdrcující míře z prostředků zdravotního pojištění, kteréžto nicméně je součástí bilance veřejných rozpočtů. ***