(Jednání pokračovalo ve 14.32 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní kolegyně, páni kolegové, dovolte mi, abych vás přivítala na odpolední části našeho dnešního jednání. Na programu jsou ústní interpelace, které v úvodu odpoledne jsou věnovány nejprve premiérovi, předsedovi vlády České republiky, a poté ostatním členům vlády.
Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, jak už jsem řekla, nejprve na předsedu vlády pana Petra Nečase či na vládu České republiky. V čase od 14.30 do 16 hodin tedy na pana premiéra, na ostatní členy od 16 hodin do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.
Já bych vás ještě v úvodu, než se začneme zabývat interpelacemi, seznámila se dvěma omluvami, které mi byly doručeny. Omlouvá se z neodkladných pracovních důvodů pan ministr Radek John a pan ministr Pavel Drobil, který se omlouvá z důvodu pracovního jednání se zahraniční delegací. Tyto dvě omluvy jsem měla sdělit.
Nyní se můžeme věnovat interpelacím podle vylosovaného pořadí.
89.
Ústní interpelace
Dávám slovo panu poslanci Janu Látkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Nečase ve věci ochrany ZPF. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka, který byl vylosován na druhém místě. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já jsem, ač ne nováček, trošku nervózní. První interpelace v tomto období na pana premiéra, možná proto budu hodný.
Vážený pane premiére, za poslední rok ubylo v České republice zhruba 19 hektarů zemědělské půdy denně, což je jistě velice alarmující. Jedním z důvodů úbytku zemědělské půdy jsou zábory, a to především pro stavební účely. Jsou většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Ročně tak zmizí pod betonem v průměru 50 kilometrů čtverečních úrodných polí a zelených luk. V České republice toto číslo denně představuje 14 hektarů, z čehož dle čísel z roku 2007 15 % představuje bytová výstavba, 23,7 % průmyslová výstavba a dalších 25,5 % zabrala těžba nerostů, 11,8 % doprava a sítě, 3,5 % vodní hospodářství a 4,9 % sport a rekreace. Tato čísla však ještě nezahrnují v současnosti tolik moderní plantáže fotovoltaických solárních elektráren. Zhruba 5 hektarů denně pak mizí takzvanou přirozenou půdní erozí, větrem, splavením apod.
Ano, v evropském kontextu sice existuje silná legislativa na ochranu ovzduší a přírody, ale půda z toho vypadla. Přitom jde o vyčerpatelný, nenahraditelný a v časovém horizontu několika generací neobnovitelný zdroj, který plní řadu významných produkčních a ekologických funkcí.
Uvítal bych proto, kdyby vláda opět předložila připravenou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která v minulém období skončila v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení.
Nevadí mi, že Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby tam, kde je půda nejkvalitnější, se zvýšily odvody za zábor zhruba desetkrát. Je důležité, že se navýšení sazeb netýká investorů pro bydlení, tedy např. i rodinných domků, pokud jsou budovány na místech vymezených územním plánem obcí.
Novela zákona by měla také zaručit, že developeři budou muset každý svůj záměr pečlivě zvažovat a hodnotit.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane kolego, čas prosím. Děkuji vám za pochopení. Jenom připomenu všem ostatním, že na položení dotazu má poslanec nebo poslankyně dvě minuty. Pan premiér nyní může vyčerpat pět minut na odpověď, poté je jedna minuta na doplňující dotaz a případně dvě minuty na doplňující odpověď.
Pane premiére, prosím o vaši první odpověď.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl panu poslanci Látkovi poděkovat za jeho interpelaci, protože se dotýká poměrně závažného problému, jehož závažnost je dobré, že si uvědomujeme napříč politickým spektrem, a který podle mého názoru budeme muset opravdu řešit.
Nutnost připravit novelu zákona o zemědělském půdním fondu vyplynula z analýzy stavu a vývoje ochrany a hospodaření s půdou. Přesně tady platí to, co řekl pan poslanec, že je nezbytné zpomalit úbytek zemědělské půdy, že opravdu je tomu tak, že denní zábor v současné době, nebo ten úbytek, je 14 hektarů. To je opravdu velmi rychlá, rapidní cesta. Je to vlastně nevratná cesta, přesně, jak to pan poslanec řekl. To znamená, že jednou zastavěný nebo jednou zabetonovaný pozemek se již zemědělskou půdou se všemi jejími produkčními i neprodukčními vlastnostmi prostě nestane. Navíc tady působí přirozené degradační faktory poškozující půdu, zejména eroze a znečišťování půdy.
Novela by měla posílit v zákoně již obsažené nástroje, např. povinnosti vlastníků a nájemců zemědělské půdy, opatření k nápravě, a také obsahovat sankce a měla by zavést nové nástroje, např. registr informací o půdě, protierozní ochranu, ekonomické nástroje apod.
Stanovení nových limitů rizikových prvků a látek v půdách by vlastně vedlo k tomu, že by se snížilo znečištění půdy.
Zásadně by se také měl změnit způsob stanovení odvodů za odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a to přesně v té nejbolavější části, což je fotovoltaika. Je opravdu strašný pohled, když vidíme úrodnou zemědělskou půdu pokrytou poli fotovoltaických elektráren. Myslím si, že to nedělá dobře nikomu z nás. Musíme na to reagovat i v novele zákona o zemědělském půdním fondu.
Musí se také v rámci této novely změnit kompetence správních úřadů. Budou tady nově uloženy povinnosti České inspekci životního prostředí v této oblasti.
Tady bych chtěl zopakovat to, co řekl pan poslanec, že tento návrh byl již v podstatě napsán, byl předložen do Poslanecké sněmovny minulou vládou, ale ve druhém čtení skončil vlastně neprojednaný kvůli konci volebního období.
Jaký bude další postup? Podle mého názoru přece jenom uběhl nějaký čas, objevily se nové fenomény typu fotovoltaika apod., takže je nezbytné aktualizovat návrh této novely tak, aby byl v souladu s dalšími souvisejícími právními předpisy a zohlednil změny za poslední období, to znamená podívat se i na soulad s evropskými normami a dalšími zákony, které zatím vstoupily v platnost.
Musí se také znovu posoudit připravované úpravy ekonomických nástrojů ochrany půdy, to znamená především sazebníků, odvodů za zábor zemědělské půdy, a opět si myslím, že bychom se neměli bát razantnějšího kroku v oblasti fotovoltaiky v případě, že je stavěna na zemědělské půdě.
Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství bude nezbytné nastavit právní nástroje ochrany kvality půdy, protože se jedná především také o to, že musíme ochránit zemědělskou půdu, zemědělský půdní fond, proti erozi a kontaminaci, a to při vysokém průmyslovém a dopravním zatížení České republiky není úplnou samozřejmostí. Tady bych chtěl připomenout, že sekundární sektor, to znamená průmysl a stavebnictví se všemi navazujícími dopady, to znamená nejenom průmyslové a stavební provozy, ale například i doprava, tvoří 40 % hrubého domácího produktu a to má samozřejmě vliv například i na úroveň kontaminace zemědělského půdního fondu.
Bude také nezbytné spolupracovat s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí na souladu povinností vyplývajících ze zákona o zemědělském půdním fondu, z nastavení takzvané správné zemědělské praxe, protože opět některé z těchto jevů typu eroze se dají velmi výrazným způsobem, především tam, kde to je blízko vodních toků, ale také v horských a podhorských oblastech, redukovat správným a vhodným způsobem hospodaření. A naopak. Ty erozivní jevy - čili úbytek zemědělského půdního fondu - se dají akcelerovat v tomto případě nežádoucím způsobem tím, že není náležitý správný způsob u obhospodařování půdy. ***