(9.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
Proto se mi dostalo, a o této věci jsme jednali, výslovného ujištění jednak od členů vlády za Věci veřejné, jednak od předsedy strany pana Radka Johna a koneckonců i od pana ministra Víta Bárty, který je bývalým majitelem této společnosti, jednoznačného ujištění v podobě čestného slova, že žádný takový potenciální konflikt zájmů nehrozí. Mohu říci, že za ty dny a měsíce spolupráce s panem Radkem Johnem a s panem Vítem Bártou nemám ani okamžik důvod pochybovat o tom, že by to nebyli čestní a poctiví lidé. Nemám tudíž ani na okamžik důvod pochybovat o tom, že by nedodrželi toto své slovo. To tady mohu říci naprosto jednoznačně.
Na druhé straně stejně jednoznačně musím říci, že kdyby tady došlo k nějakému posunu, který by vyvracel tento postoj a tuto pozici, mohu vás ujistit, že bych reagoval velmi promptně a velmi rázně.
Mně není skutečně známo, jaký konkrétní počet lidí z konkrétní firmy nastoupil do exekutivy po těch nebo oněch volbách. A dokonce si troufám říci, že nepřísluší předsedovi vlády, aby zjišťoval tyto záležitosti standardních zaměstnaneckých poměrů. To by dokonce bylo v rozporu s několika zákony, například se zákonem na ochranu osobních údajů. Samozřejmě, pokud vám příslušní resortní ministři, kteří zodpovídají za personální politiku v daném resortu, se souhlasem daných osob tuto informaci sdělí, tak je to naprosto v pořádku. Ale předseda vlády opravdu nemá žádnou pravomoc v této věci, nechce-li porušit zákony. A já rozhodně nechci být předsedou vlády, který by ignoroval zákony České republiky.
Ano, pokud by došlo k masivnějšímu propojování části vlády České republiky, některých ministrů, s kterýmkoliv podnikatelským subjektem, považuji to za nepřijatelné a reagoval bych. Ano, pokud by například došlo k markantnímu navyšování obratu jakékoliv soukromé firmy spojené s kterýmkoliv členem vlády České republiky, například ve vazbě na podíl na obratu, na veřejný sektor, k náhlému navýšení počtu zakázek, poté co se tento člověk stal členem vlády, opět bych reagoval velmi rázně a velmi promptně. V tuto chvíli neexistují žádné důvody domnívat se, že se něco podobného děje. A znovu opakuji: já čestnému slovu, které mi bylo dáno, věřím a nemám důvod a zatím jsem neměl důvod - to říkám velmi otevřeně - ani sekundu o něm pochybovat.
Musím také říci, že ve vazbě na konkrétní podnikatelský subjekt, a v tomto případě na konkrétní bezpečnostní agenturu, mohu vás, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, i Poslaneckou sněmovnu i celou českou veřejnost jednoznačně ujistit, že ani omylem nehrozí jakýkoliv pokus o privatizaci bezpečnostního sektoru v České republice. Vláda, jíž já budu členem, neřkuli vláda, jíž jsem předsedou, nikdy neudělá žádné kroky k privatizaci bezpečnostního sektoru. Mimo jiné i proto, že já jsem dlouhodobým a zásadním odpůrcem privatizace bezpečnostního sektoru. Ti, kdo mě znají například z klubu České strany sociálně demokratické z období mého působení ve dvou obdobích jako předsedy výboru pro obranu a bezpečnost, tento můj názor mohou potvrdit - že ho mám dlouhodobý, konzistentní a nemám důvod ho měnit. Čili i tady nehrozí žádný problém, protože si nedovedu představit, že by vláda pod mým vedením přistoupila k jakýmkoli krokům, kde by například služby bezpečnostních složek v čele s Policií České republiky byly nahrazeny, byť jenom částečně, působením soukromých bezpečnostních služeb. Toto vláda pod mým vedením neudělá. Tady mohu každého ujistit. Čili ani tady nehrozí potenciální konflikt zájmů, který by v této věci byl.
Takže domnívám se, že té věci máme věnovat pozornost. Je to v pořádku. Je to i otázka určité politické kultury. Já bych jenom byl velmi rád, aby tady nevznikl proces ostrakizace plynoucí z toho, že úspěšní podnikatelé nastupují do politiky a jdou i do exekutivních funkcí. Já to považuji za přirozené. Nejsou-li jaksi ostrakizováni zaměstnanci veřejného sektoru, když jdou do politiky, tak by neměli být ostrakizováni ani podnikatelé.
Na druhé straně - ano, je nezbytné tady zamezit jakémukoliv potenciálnímu konfliktu zájmů a jakémukoliv podezření, že tady dochází k propojování politiky a byznysu. Kdo mě zná, ví, že dlouhodobě na tuto věc mám velmi jednoznačný názor.
Budu se tedy té věci věnovat i nadále. Jak jsem již řekl, nepovažuji ji za banální právě proto, že by mohla podlomit důvěru veřejnosti ve vládu, jíž jsem předsedou, a dokonce i v politickou reprezentaci. Takže pokud by nastal jakýkoliv krok negativním směrem, budu reagovat. Buďte si, prostřednictvím paní předsedající pane poslanče, naprosto jistý. Zatím je to tak. Doposud jsem neměl ani na okamžik důvod jakkoliv pochybovat, že by se dělo něco tímto negativním směrem. A znovu opakuji - naprosto mám důvěru v osobní čest pana Radka Johna a pana Víta Bárty. (Potlesk koaličních partnerů.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Hlásí se do rozpravy pan poslanec Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane premiére. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu premiérovi za jeho slova. Myslím si, že kdyby situace nastala v době, kdy by tady byla vláda sociální demokracie, určitě by pan premiér Nečas byl první, kdo by jako opoziční poslanec interpeloval takovouto vládu a kritizoval by ji za to, že dochází k prorůstání mezi soukromým byznysem a vládními oficiálními státními strukturami.
Já dokonce panu premiérovi věřím jeho prohlášení, které zde pronesl, že on osobně je nepřítelem toho, aby docházelo k propojování byznysu a politiky. Myslím si, že to, co v minulých letech v politice dělal a říkal, tomu do značné míry nasvědčuje.
Já také chápu pozici pana premiéra, protože on v tuto chvíli není úplně svobodný člověk. Nemůže o té věci úplně svobodně hovořit a říkat úplně svobodně, co si myslí, neboť je předsedou koaliční vlády. Tato koaliční vláda potřebuje většinu v této Poslanecké sněmovně. A pan premiér si nesmí pana Bártu a pana Johna příliš znepřátelit, protože by jeho vládu mohli opustit a tato vláda by se z většinové vlády stala vládou menšinovou. Já to říkám proto, abychom věděli, o čem hovoříme, abychom věděli o tom, jak je ve skutečnosti citlivé, jestliže je zde riziko střetu zájmů a současně je zde premiér, který je do značné míry v rukou svého koaličního partnera, který je tomu střetu zájmů nejvíce vystaven, či dokonce je jeho nositelem.
Já se obávám, že tady už k tomu střetu zájmů ve skutečnosti došlo. Pan poslanec Ohlídal zde hovořil o jedné konkrétní zakázce, která se týká firmy ČEZ. Ve firmě ČEZ má tuším vláda 70 procent akcií a tato firma se chystá spolupracovat s firmou ABL. Otázka je, zdali by se s touto firmou chystala spolupracovat i za jiných podmínek, to znamená, že by například strana Věci veřejné nebyla součástí vládní koalice a nebyla takto těsně propojena s firmou ABL.
Jestliže pan premiér hovořil v minulosti o tom, že jakmile nastane střet zájmů, že velmi radikálně zasáhne, myslím si, že už ten střet zájmů nastal a nyní je příležitost pro pana premiéra, aby v této věci radikálně zasáhl. Já si už prostě větší konflikt zájmů představit nedokážu. Prostě není dobře, aby firmy spojené s představiteli vlády byly zapojeny do byznysu se státem.
My jsme to tady zažívali v minulých letech. Sociální demokracie byla v opozici a my jsme vždy kritizovali například postoje či chování bývalého ministra dopravy pana Řebíčka, který je shodou okolností předchůdcem pana Bárty na Ministerstvu dopravy. A my jsme tehdy soustavně kritizovali fakt, že pan Řebíček sice svoji firmu Viamont formálně prodal - ano, formálně ji prodal, myslím si, že pan Bárta firmu ABL také formálně prodal - ale přesto i poté, kdy pan Řebíček firmu Viamont formálně prodal či se zbavil majetkového podílu na této firmě, tato firma získávala od státu veřejné zakázky. A dokonce to bylo tak v těch minulých letech, že firma Viamont začala zejména prosperovat poté, kdy se pan Řebíček stal ministrem dopravy, a zdvojnásobila, zněkolikanásobila postupně svůj obrat. A je otázka, zdali to bylo díky schopnosti managementu firmy Viamont, nebo zdali to bylo tím, že to byla firma, která byla úzce spojena s tehdejším několikaletým ministrem dopravy za ODS panem Řebíčkem. ***