(9.20 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.
Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Předseda vlády Petr Nečas odpověděl na interpelaci poslance Ivana Ohlídala ve věci privatizace české politiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 91. Prosím pana předsedu vlády, aby se... Opravuji se. Prosím pana poslance Ohlídala, aby vystoupil jako první.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, ve své interpelaci, která, jak jste slyšeli, se nazývá privatizace české politiky, pan premiér odpověděl způsobem, se kterým nemohu zcela souhlasit. Jeho odpověď se skládá z několika vyjádření, která právě chci diskutovat.
Já jsem především vyjádřil obavu z toho, že někteří ministři politického subjektu Věci veřejné dosadili na svých ministerstvech do významných funkcí včetně náměstkovských funkcí lidi, kteří s nimi dříve pracovali ve firmě ABL, v soukromé bezpečnostní agentuře. Vyjadřuji v té souvislosti jisté pochybnosti a pan premiér bohužel ty mé pochybnosti nerozptýlil. On sice řekl nebo napsal, že dostal jednoznačné ujištění od vedoucích představitelů této strany a od jednotlivých ministrů za tuto stranu, že v žádném případě, ať už přímo nebo nepřímo, se firma ABL nebude podílet na žádných finančních transakcích s příslušnými resorty nebo v resortech obecně ovládaných stranou Věcí veřejných, které by vyvolávaly pochybnosti o konfliktu zájmů. Já jsem nespokojen už s touto formulací, protože si myslím, že omezit tady ty finanční transakce jenom na ministerstva, kde jsou v čele ministři právě z této politické strany, je nedostatečné. Pan premiér by měl uvážit to, že tady ta nemožnost finančních transakcí mezi touto firmou by měla být brána v úvahu i vzhledem k jiným ministerstvům, kde v čele nefungují ministři z Věcí veřejných. Je to proto, že samozřejmě kdo může být lepší lobbista u firmy, polostátní firmy nebo firmy se státní majoritou než právě ministr, i když třeba ta firma přímo nespadá do jeho resortu. Takže už tento obecný přístup ze strany pana premiéra se mi nelíbil, zvláště když vezmu v úvahu konkrétně záležitost, která nastala v nedávné minulosti.
Jistě všichni víte, že švédská bezpečnostní agentura Securitas vyhrála zakázku na 632 milionů korun, která se týká ostrahy budov ČEZu vyjma jaderných elektráren. Subdodavatelem při této zakázce má být firma ABL. To potvrdili i čeští představitelé této bezpečnostní agentury Securitas. A já se ptám, nebo lépe řečeno, vtírá se mi otázka: nedostala tato firma Securitas tuto zakázku právě proto, že se vědělo, že subdodavatelem při výkonu této zakázky bude právě firma ABL? Představitel té české části firmy Securitas doslova řekl, že tato firma ABL je běžně subdodavatelem při činnosti Securitas v České republice. Takže rád bych znal odpověď pana premiéra, zda ví o této záležitosti, o této kauze, a zda se o tuto kauzu zajímá, či případně podnikl nějaké kroky. To je první otázka, na kterou bych rád slyšel odpověď od pana premiéra.
V další části své odpovědi pan premiér se vyjadřuje v tom, že po změně politické garnitury v čele státu dochází běžně k výměnám pracovníků na ministerstvech a že je také běžné v demokratické společnosti a v demokratickém systému, že do těch funkcí přicházejí lidé i ze soukromých firem. S tím samozřejmě souhlasím, ale myslím si, že není běžné, aby v tak velkém počtu přicházeli jako noví lidé do významných funkcí na ministerstvech lidé z bývalé firmy ministra. To už považuji za ne zcela běžné a ne zcela obvyklé.
Já jsem v závěru své písemné interpelace požádal pana premiéra o to, jestli má přehled právě o pracovnících ABL, kteří po instalování této vlády přišli do různých významných funkcí na ministerstvech. Bohužel pan premiér mi nedal konkrétní odpověď, odkázal mě na to, že se mám obrátit na jednotlivé ministry. Já si myslím, že situace je v tomto směru závažná už i z toho hlediska, že si vzpomínám, že minimálně jednou v televizi se pan premiér vyjádřil, že sám považuje tuto situaci za velmi závažnou a bude se jí věnovat. Bohužel ve velmi krátké době změnil názor a tuto situaci považuje za normální a obhajuje ji.
Takže jsou dvě možnosti: buď pan premiér nemá znalost o této situaci, to znamená o počtu pracovníků z firmy ABL na jednotlivých ministerstvech, což by bylo velmi špatné podle mého názoru, anebo tu informaci má, ale nechce mi ji z nějakých důvodů sdělit. Já bych se chtěl ještě pana premiéra zeptat, která z těchto možností je správná.
V této chvíli bych ukončil svoje vystoupení a rád bych slyšel od pana premiéra některá vyjádření či odpovědi na mé dotazy, které jsem zde vyslovil. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také a otevírám rozpravu. Ptám se, kdo si v této rozpravě přeje vystoupit. Pan předseda vlády Petr Nečas. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, musím říci, že interpelace, která mi byla poslána panem poslancem Ohlídalem, neřeší banální téma. To bych lhal a předstíral. Myslím si, že je to věc, o které je dobré veřejně mluvit, a budu velmi rád, když o ní mluvit budeme a udržíme na druhou stranu kultivovanou rovinu této diskuse.
Musím říci, že pro mě by opravdu bylo těžko přijatelné, abych participoval na politickém projektu, který by vedl k tomu, že část exekutivy prorůstá jakoukoliv privátní podnikatelskou firmou nebo privátním podnikatelským subjektem bez ohledu na jeho zaměření, oblast působení a podobně. To platí pro jakýkoliv podnikatelský subjekt a jakoukoliv část vlády, pro kteréhokoliv z členů vlády z kterékoliv politické strany v rámci mnou vedené vlády. Proto samozřejmě jsem tuto situaci nepovažoval za banální a opravdu ji považuji za věc, které máme věnovat pozornost, a jsem přesvědčen, že i mí kolegové ve vládě ze strany Věcí veřejných jí pozornost věnují a jsou si vědomi dopadu, který může mít tato záležitost na pověst nejen vlády a jejich politické strany, ale obecně na pověst české politické reprezentace. Já ani na okamžik nemám důvod pochybovat o tom, že jsou si vědomi těchto kroků a těchto postojů. ***