(16.10 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Nejen přijímat zákony, pane kolego prostřednictvím předsedající, je posláním Poslanecké sněmovny. Je to také debata, je to také diskuse, je to také politická diskuse o tom, co trápí lidi, tak jak o tom tady hovořili zástupci opozice, ať už sociálně demokratické nebo komunistické.
Ale - a teď oslovím pana místopředsedu Zaorálka, pana kolegu Sobotku: jenom jestli, prostřednictvím předsedající, pánové, nejsou naše řeči, naše snahy úplně zbytečné v okamžiku, kdy vládní většina se chová podle hesla "jen ať si psi štěkají, karavana potáhne dál".
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan předseda klubu ČSSD Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, vážená vládo, pan kolega Kováčik se zeptal, zdali to není zbytečné. Já si myslím, že nic není zbytečné. Ani ta dnešní demonstrace nebyla zbytečná. I když třeba vláda nebude schopná ustoupit a neustoupí, ani ta dnešní demonstrace nebyla zbytečná. Jestliže my tady požadujeme, aby se seriózně hovořilo o vážných problémech této země, já si myslím, že to také není zbytečné. Je to naše práce.
Já odmítám za celý poslanecký klub sociální demokracie to, abychom redukovali Poslaneckou sněmovnu na jakousi továrnu na zákony, na jakýsi automat, do kterého hodíte zákon, on vám ho vyhodí, pokud možno stejný, pokud možno hodně rychle. To není celá naše role. To není celé naše poslání. To není smysl Poslanecké sněmovny, tak jak je definován v Ústavě České republiky. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, ne naopak. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Jestliže Poslanecká sněmovna je platformou pro řešení a diskutování vážných otázek, pak by se do této diskuse vláda měla také zapojit. Není možné, aby vláda takovýmto způsobem již na druhé schůzi zcela ignorovala jakékoliv otázky opozice, jakékoliv podněty opozice.
Tohle si myslím, že poškozuje politickou kulturu v naší zemi a v budoucnu to k ničemu dobrému nepovede. Ale nic není zbytečné a ani ta dnešní demonstrace nebyla zbytečná.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, pane předsedo.
Budeme nyní hlasovat o celém návrhu pořadu 5. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 17. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 17. Přítomno 184, pro 107, proti 70. Návrh byl přijat.
Pořad schůze jsme tedy schválili a můžeme se věnovat prvnímu schválenému bodu. Bodem číslo jedna je
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 65/ - prvé čtení
Z pověření vlády, prosím, aby tento návrh uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra pan Radek John. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů /krizový zákon/, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je nutnost zapracovat do právního řádu České republiky směrnici Rady Evropské unie číslo 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu. Lhůta pro transpozici směrnice uplyne dne 12. ledna roku 2011.
Pro zapracování směrnice byla jako nejefektivnější řešení zvolena transpozice do krizového zákona. Důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že kritická infrastruktura včetně její ochrany svou povahou jednoznačně patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva a v případě narušení kritické infrastruktury je nezbytné zabezpečit její funkčnost pomocí přijetí krizových opatření.
Navrhované řešení znamená optimální skloubení nástrojů daných krizovým zákonem s potřebami kritické infrastruktury. Veškeré povinnosti a kompetence tak budou uvedeny v jednom právním předpise na rozdíl od vytvoření samostatného právního předpisu pro problematiku kritické infrastruktury. Pokud by například došlo k narušení kritické infrastruktury v oblasti energetiky z důvodu přerušení dodávky energetických surovin, pak přicházejí na řadu opatření podle energetického zákona. V případě, že by tato opatření nedostačovala a byla vyvolána krizová situace, pak mohou být přijata opatření podle krizového zákona, a to v souladu s vyhlášeným krizovým stavem. Obdobně by bylo postupováno i v ostatních odvětvích kritické infrastruktury.
Dalším podstatným důvodem ke zpracování návrhu zákona je potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovni. Definování kritické infrastruktury na národní úrovni se totiž jeví jako nezbytný předpoklad pro vymezení evropské kritické infrastruktury, a tedy i pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice. Problematika kritické infrastruktury není v právním řádu České republiky v současné době žádným způsobem upravena.
Cílem tohoto návrhu zákona je rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni. Návrh zákona jasně definuje odpovědnost za zpracování krizových plánů krajů a vymezuje dále zpracovatele krizového plánu, obce s rozšířenou působností.
Do návrhu zákona jsou také nově zapracována práva a povinnosti obcí s rozšířenou působností. Návrh zákona předpokládá vydání dvou prováděcích právních předpisů, a to nařízení vlády k provedení paragraf(u ?) 4 odstavec 1 písmeno d) návrhu zákona, kterým by měla být stanovena průřezová a odvětvová kritéria, a nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády číslo 462/2000 Sb., k provedení paragraf(u) 27 odstavec 8 a paragraf(u) 28 odstavec 4 krizového zákona. Oba návrhy prováděcích právních předpisů jsou součástí materiálu předloženého vládou Poslanecké sněmovně.
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, a to z důvodu nutnosti zajištění transpozice směrnice, kterou je potřeba provést nejpozději do 12. ledna roku 2011.
Vzhledem ke zpoždění legislativního procesu v důsledku změny vlády a nutnosti implementovat evropské právo včas si vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, dovolím požádat o propuštění tohoto návrhu zákona do dalšího čtení a současně žádám o zkrácení lhůty pro projednání návrhu ve výborech na 30 dnů.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane místopředsedo. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Klučka.
Poslanec Václav Klučka: Vážená paní předsedající, vážený zbytku vlády, kolegové a kolegyně, to není jednoduchá situace. Hasiči a policisté jsou na ulicích, demonstrují za své platy a my řešíme věc, která je nesmírně závažná. Řešíme věc krizového plánu a kritické infrastruktury. Já bych chtěl jenom říci, že pojem kritické infrastruktury se v této Sněmovně - a vím o tom - snažilo hodně lidí dostat do své působnosti v zákonodárství, ale nikdy se to nepovedlo. Tady je zákon, který toto zavádí.
Hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je skutečně nutnost zapracovat do právního řádu České republiky požadavky směrnice Rady Evropské unie ze dne 8. prosince 2008, o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu. ***