(16.20 hodin)
(pokračuje Klučka)
Transpoziční datum směrnice bylo stanoveno, jak už říkal pan ministr, na 12. ledna 2011, je to tedy velmi krátká doba nejen pro Parlament, ale i pro Senát (?) a pro prezidenta, jak se s tímto zákonem vypořádat.
V této souvislosti se chci jenom odvolat na to, že jsem na minulém jednání Poslanecké sněmovny říkal panu ministrovi, ať se nevěnuje veřejným zakázkám, že přijde věc krizového zákona, která bude v podstatě stejně důležitá na to, aby Evropská komise nedávala České republice sankce za neplnění ustanovení této směrnice. Z tohoto pohledu je potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovní, tedy jedná se o zakotvení kritické infrastruktury na evropské i národní úrovni.
Dalším důvodem je upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni. Novela jasně definuje odpovědnost za zpracování krizových plánů krajů, ale dále také definuje zpracovatele krizového plánu obce s rozšířenou působností.
Dovolte mi krátké zamyšlení nad tímto problémem. V připomínkovém řízení meziresortním přišlo na Ministerstvo vnitra 581 zásadních připomínek, které se právě týkaly v mnohém těchto kompetencí. V současné době tím orgánem, tou organizací, která plní úkoly krizového plánu, je Hasičský záchranný sbor. Krajské úřady se snaží tuto kompetenci převést na sebe. Je na vás, vážení páni poslanci, jak tento rozpor - protože očekávám diskusi k tomuto zákonu - jak tento rozpor nakonec ve svém hlasování ovlivníte.
Zakotvení kritické infrastruktury je hlavní úpravou celého návrhu. Definování kritické infrastruktury na národní úrovni se totiž jeví jako nezbytný předpoklad pro vymezení evropské kritické infrastruktury, a tedy i pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice, která nám tento úkol dává. Problematika kritické infrastruktury není v právním řádu České republiky v současné době žádným způsobem, a to již opakuji po panu ministrovi, upravena.
Kritická infrastruktura je návrhem zákona definována jako prvek kritické infrastruktury nebo systém vlastních prvků kritické infrastruktury. Prvkem kritické infrastruktury je pak zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura.
Návrh zákona dále nově zakládá - a to považuji za nesmírně důležité - povinnost subjektům kritické infrastruktury, přičemž kritická infrastruktura je vlastně provozována prvkem kritické infrastruktury. Jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento subjekt za subjekt kritické infrastruktury evropské.
Cílem návrhu zákona je rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni.
Dámy a pánové, předložený návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropské unie a obecními právními zásadami práva Evropské unie. Judikatura soudních orgánů Evropské unie se na danou oblast nevztahuje. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona prošel klasickým legislativním procesem v rámci připomínkového řízení. Opakuji - bylo uplatněno 581 zásadních připomínek.
Tento návrh zákona tedy není návrhem této vlády. Tento návrh zákona se na Ministerstvu vnitra rodil velmi dlouhou dobu na to, aby v dnešní podobě byl takto Poslanecké sněmovně předložen.
Návrh zákona osobně navrhuji přikázat k dalšímu projednávání ve druhém čtení legislativního procesu, a to výboru pro obranu a bezpečnost. Zopakuji to v konkrétní podrobné rozpravě.
Dále předpokládám, že dojde v této chvíli v podrobné rozpravě k návrhu na zkrácení lhůty ze 60 dnů na 30 dnů. Pokud ho nikdo nepřednese, přednesu ho sám.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Pro pana zpravodaje pouze upozornění, že není podrobná rozprava. Jsme v prvém čtení.
Prosím, aby mě pan zpravodaj chvilinku poslouchal. Pane kolego, jsme v prvém čtení, nekoná se podrobná rozprava, pouze obecná. Tu jsem právě zahájila. Váš návrh na zkrácení lhůty je třeba přednést v obecné rozpravě. Návrh na projednání ve výboru tady je z organizačního výboru dán pro výbor pro obranu a bezpečnost. Pouze vás na to upozorňuji.
Otevírám tedy obecnou rozpravu. První přihlášku do ní mám od paní kolegyně Zuzky Bebarové-Rujbrové.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Přeji dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte několik poznámek k projednávanému tisku 65, vládnímu návrhu zákona o krizovém řízení.
Je odůvodňován snahou zapracovat do právního řádu České republiky požadavky směrnice Rady Evropské unie. Je skutečností, že lhůta pro to uplyne v lednu příštího roku a že se týká ochrany kritické infrastruktury formou možných krizových opatření. To je zajisté žádoucí, stejně jako precizace pojmů a přesnější rozdělení kompetencí v řešení krizových situací.
Návrh je napsán natolik dobře, že mi dalo chvíli přemýšlení, kde je vlastně zakopaný pes. Našla jsem ho až v obecných ustanoveních. Návrh totiž počítá s tím, že nadále by nejenom Ministerstvo vnitra a správní úřady, ale i kraje a obce měly být povinny ve svých rozpočtech vyčleňovat objem finančních prostředků k zajištění přípravy na krizové situace a vytvářet účelovou rezervu pro jejich řešení, včetně odstraňování následků. To je při současném finančním zatížení obcí poněkud problematické a bráno například z pohledu letošních povodní by některé obce mohly rovnou celý rozpočet dát na tento účel.
Kromě zmíněného problému, který je k diskusi a lze jej řešit pozměňovacím návrhem, není ovšem důvod návrh do dalšího čtení nepustit, ale doporučovala bych, aby byl k projednání přikázán i výboru pro veřejnou správu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Bebarové-Rujbrové. Hlásí se, prosím, někdo dále do rozpravy? Zaznamenala jsem pana zpravodaje. Prosím, slovo má nyní pan zpravodaj.
Poslanec Václav Klučka: Dámy a pánové, já jenom zopakuji návrh na zkrácení lhůty ze 60 dnů na 30 dnů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zkrácení lhůty ve výborech na 30 dnů. Pan kolega Rath se hlásí o slovo. Prosím.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, tento návrh zákona přináší jednu poměrně zásadní věc na rozhodnutí, a to jest dělbu kompetencí mezi kraje a určité další orgány integrovaného záchranného systému. Po mém soudu není možné ponechat stav, kdy kraje nesou plnou zodpovědnost za fungování IZS v době krize, a přitom ta odpovědnost není provázena příslušnými kompetencemi. To je asi největší chyba tohoto návrhu.
Současně tento návrh samozřejmě počítá s tím, že nám bude integrovaný záchranný systém dobře fungovat. Systém nemůže fungovat bez lidí. Ten systém je plně závislý na akceschopnosti a počtu hasičů, na jejich profesionalitě, je plně závislý na profesionalitě a stavech policistů, je plně závislý na záchranářích, zdravotnících. V určitých situacích je také závislý na pomoci Armády České republiky. ***