(19.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Chvojka a připraví se kolega Zdeněk Škromach. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Dobrý večer. Děkuji za slovo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, mohl bych mluvit dlouze a mohl bych také mluvit krátce. Já zkusím tu druhou možnost, nebudu rozebírat jednotlivé programy tohoto programového prohlášení, nebudu rozebírat zdravotnictví, dopravu, EU, armádu atd. Já dám jenom krátký příklad, který ovšem mluví za všecko a který v podstatě shrnuje ve všem náš postoj k této vládě a to, proč my jako strana ČSSD a já jí nemohu dát důvěru.
V bodu 1 se mimo jiné píše, že "vláda respektující zachování důstojného života všech skupin občanské společnosti včetně sociálně nejpotřebnějších se zavazuje, že provede reformu veřejných financí, důchodového a zdravotně sociálního systému". Zdůrazňuji ještě jednou: respektující zachování důstojného života všech skupin občanské společnosti.
Zděsil jsem se, když jsem četl v novinách a zejména v tomto programovém prohlášení mimo jiné, že vláda zavede pružnější konta pracovní doby, a také to, že vláda uvolní podmínky pro opakované uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, čímž dojde ke zpružnění trhu práce. Nevím, čím bude tento institut důstojný ke všem skupinám občanské společnosti. Co je důstojné pro zaměstnance, který dostane smlouvu na půl roku, potom na tři měsíce, potom na rok, potom neví, jestli ji dostane, nebo nedostane? Myslím si, že na tom není důstojného zhola nic. Je to institut, který nás vrací do 19. století a dělá ze zaměstnance v podstatě nevolníka. Jak už říkali moji předřečníci, např. Michal Hašek nebo Jiří Paroubek, určitě zaměstnanec, který pět let nebude mít jistotu, zda bude mít pracovní poměr, nedostane hypotéku. V podstatě nebude mít jistotu vůbec ničeho. Takže to je jenom takový krátký příklad, který mluví za vše, jak to tato vláda myslí s takzvanými obyčejnými lidmi.
Tato vláda, resp. tato koalice, vyhrála volby na základě takzvané řecké karty, kdy varovala před tím, že ČSSD přivede naši zemi do Řecka. Já bohužel naší straně mám za zlé, že nedokázala důstojně na toto reagovat a že nikdy neřekla: Jaké Řecko my jsme měli v programu? My jsme chtěli 20 platů? My jsme chtěli 18 důchodů? My jsme chtěli příplatky za nošení šanonů nebo příplatky za koukání do počítače? My jsme měli a stále máme v našem programu obyčejný v uvozovkách sociální stát, tak jak je zvykem mít ho ve všech standardních evropských zemích. Bohužel, jak říkám, nedokázali jsme hrát kartu Řecka a stávající koalice, bohužel i za podpory pravicových médií, tuto hru nad námi vyhrála.
Já se obávám, že se může stát, že tento den, pokud bude dnes vládě dána důvěra, bude, nebo resp. může být jednou v učebnicích dějepisu popsán jako začátek konce sociálního státu v České republice. Já nevidím na programovém prohlášení této vlády absolutně nic, čím by mohlo být spojováno se sociálním státem, nevidím tu solidaritu bohatých s chudými či zdravých s nemocnými, ale přijde mi to tak, že je to takový sociální stát naopak, kde se žádá solidarita chudých s bohatými, nemocných se zdravými. Jak jsem říkal, bojím se o to, aby jednou v učebnicích dějepisu nebyl tento den popsán jako začátek konce sociálního státu či jako počátek konce sociálního smíru, který by měl být pravidlem v každém vyspělém státě, tak jak to bylo pravidlem v této republice do teď. Doufám, že spíše bude tato etapa, pokud vláda dostane důvěru, brána jako slepá ulička a že po zklamání, které minimálně občany čeká pod touto vládou, opět sociální demokracie dostane důvěru v příštích volbách. Z tohoto důvodu nemohu dát důvěru této vládě.
Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji také, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Škromach a připraví se pan poslanec Miroslav Grebeníček.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, paní poslankyně, páni poslanci, jak tak vidím, dinosauří mláďata jsou hravá a už opustila sněmovnu. Ti dinosauři tady zůstali. A já myslím, že i s panem premiérem už něco pamatujeme. A samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se rozhodlo o důvěře či nedůvěře vládě ještě dneska. Proto také jsem měl připraveno poměrně široké a dosti vyčerpávající vystoupení, které by hodnotilo hlavně oblast ministerstva práce, pana ministra Drábka, který je zde v tuto chvíli nepřítomen a kterému píšeme černou tečku.
Zaměřil bych se jenom na několik bodů, které tady víceméně ještě nezazněly, protože ono snad už všechno tady bylo.
Hovoří se například o podpoře zaměstnavatelů a podpoře podnikání. A tak nějak se tady vytratilo to, že vlastně vláda připravila jako jeden podpůrný program, že zaměstnavatelé budou o týden déle platit nemocenskou, aniž by, podobně jako tomu bylo za našich vlád a v době, kdy jsme tento zákon připravovali, alespoň určitým způsobem daňově tyto zaměstnavatele zvýhodnila. Takže přenáší vlastně určitým způsobem zodpovědnost a finanční zátěž na zaměstnavatele.
Na druhé straně musím jednoznačně říci, že zrušení sociálního příplatku je velké barbarství, protože to je dávka, která je určena pro ty nejpotřebnější, pro ty nejchudší. A její zrušení tak, jak je deklarováno, považuji za něco, co skutečně nelze slučovat se sociálně citlivým způsobem. Je to stejné, jako kdybychom chtěli řešit jemnou operaci chirurgickou místo skalpelem motorovou pilou.
Pokud jde o někdy uváděné zneužívání sociálních dávek, chtěl bych tady uvést několik příkladů, které ukazují, že vlastně vůbec ty návrhy nepostihnou ty lidi, kteří by mohli zneužívat a možná že i někdy zneužívají nebo využívají ten sociální systém, ale vlastně postihne ty lidi, kteří poctivě pracují a kteří živí a starají se o svoje rodiny.
Například zrušení porodného fakticky u všech kromě prvního dítěte a do výše příjmu 2,4násobku životního minima. To je víceméně jednoznačně postihnutí jednak rodin, které mají střední a nižší příjmy, protože to jsou většinou lidé, kteří pracují, a poctivě pracují - alespoň někdo v rodině. A za druhé nechápu dost dobře, jak se dá tato dávka zneužívat. Jestliže se ročně narodí asi 100 tisíc dětí, tak jestli by mělo být důvodem to, že možná pár desítek maminek, které se chovají nezodpovědně a dají své dítě do dětského ústavu apod. nebo se ho zřeknou a tak dostanou neoprávněně toto porodné, myslím si, že ve vztahu k těm 99 900 rodin, které takto budou postiženy, to skutečně nemá vůbec žádné opodstatnění. ***