(12.20 hodin)
(pokračuje Nečas)
Jinými slovy to, že dnes zaměstnanec prakticky neplatí odvody na nemocenské pojištění, protože ty byly eliminovány, 1,1 %, je podle mého názoru krok, který je ve prospěch peněženek občanů v České republice, a to i těch, kteří jsou nemocní, protože ve svém důsledku drtivá většina z nich, pokud to rozpočítáte na celý rok, o co přijdou v případě nemoci v prvních třech dnech a co mají díky této daňové úlevě, tak je to pozitivní. Jinými slovy, více dostanou, než jim v peněženkách ubude.
Já považuji také za důležité u tohoto principu, že tím pádem v rámci vyváženého systému, o kterém jsem tady mluvil, do kterého zahrnu stát, zaměstnanec i zaměstnavatel, tak nedochází k úlevě, resp. ke snížení platby nemocenského pojištění pouze u zaměstnavatele. Tento krok, který byl zaveden novým zákonem o nemocenském pojištění, z pohledu zaměstnance byl samozřejmě ne zcela spravedlivý, protože ve dvou krocích, napřed o jeden procentní bod, pak ještě o dalších 0,9 procentního bodu budou sníženy postupně odvody na nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem, ale zaměstnanec z toho byl naprosto vyňat. Čili to je naprosto rovnovážný krok, kdy na jedné straně zaměstnavatel v uvozovkách přichází díky karenční lhůtě o určité příjmy, na druhé straně je mu to více než kompenzováno tím, že má snížené nemocenské pojištění. Tady bych chtěl zdůraznit, že stávající stav je opravdu takový, že odvody na nemocenské pojištění jsou placeny dnes pouze zaměstnavatelem, že zaměstnanec je již vlastně neplatí. Čili jsme se dostali svým způsobem do kvazisystému, jako kdyby nemocenské pojištění ze strany zaměstnance bylo dobrovolné, protože tady prostě neplatí žádný procentní bod.
Ukazuje se tedy na všech klíčových parametrech, na vývoji pracovní neschopnosti, na počtu prostonaných dnů, na nákladech, které jsou vydávány na nemocenské pojištění, že stávající systém tak, jak pracuje, stávající systém, kdy je třídenní karenční lhůta, pracuje velmi optimálně, snižuje míru pracovní neschopnosti na standardní údaje, na přirozenou míru pracovní neschopnosti, což jsem tady dokumentoval na třech indikativních údajích, kde zhruba přirozená míra pracovní neschopnosti leží. Jinými slovy, tento systém funguje. Funguje velmi dobře, funguje velmi pozitivně ve prospěch občanů, velmi pozitivně ve prospěch veřejných rozpočtů, velmi pozitivně ve prospěch zaměstnavatelů. Jinými slovy, všechny tři vrcholy trojúhelníku, onoho pomyslného trojúhelníku, které jsou zainteresovány do vývoje nemocenského a do vývoje pracovní neschopnosti, tak to pro ně přináší plusy. Měnit tento systém, bourat ho v situaci, kdy se jednoznačně mimo vši pochybnost ukazuje, že tento systém funguje, považuji za nesmírně krátkozraké. Považuji za o to více krátkozračejší, že se tomu děje v době, kdy máme takový vývoj veřejných financí, jaký máme v současné době. V této chvíli zvyšovat výdaje zaměstnavatelům, případně zvyšovat výdaje státního rozpočtu, považuji za krok, který se ve svých důsledcích obrátí proti občanům České republiky, jakkoliv se tváří velmi bohulibě a bourá dobře fungující a dobře nastavený vyvážený systém.
Co se týče další části tohoto návrhu, a sice otázky, která se týká peněžité pomoci v mateřství, musím zopakovat to, co jsem tady do značné míry uvedl v době, kdy jsme projednávali poslanecký návrh, který byl předložen a týkal se téže věci na konci minulého roku. Já považuji návrh, který byl součástí vládního protideficitního balíčku, tzv. Janotova balíčku, za nepříliš povedený, za poměrně nešťastný a ne dobře promyšlený. To, že to nebyl dobrý nápad, mohu koneckonců dokumentovat na tom, že při jednání o podobě Janotova balíčku právě toto snížení peněžité pomoci v mateřství byla jedna z věcí, kterou občanští demokraté kritizovali, a navrhovali jinou úsporu výdajů v jiných oblastech, než je tato. Jedná se o necitlivý zásah mimo jiné i proto, že se sáhlo hned do dvou parametrů. Ta úspora je zhruba 1,5 miliardy s tím, že zhruba 700 milionů se získá zavedením redukce, 90procentní redukce do prvního redukčního pásma a dalších zhruba 800 milionů úspor se získá snížením náhradového poměru ze 70 na 60 %. Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že Ministerstvo financí, resp. ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, když už chtělo tedy sahat na peněžitou pomoc v mateřství, tak se mělo vydat cestou úpravy pouze jednoho z těchto parametrů. To znamená buď zavedení 90procentní redukce do prvního redukčního pásma, což je opatření, které se týká dávek nemocenského pojištění obecně, anebo cestou snížení náhradového poměru ze 70 % na 60 bez redukce v prvním redukčním pásmu. Kombinace dvou těchto opatření je skutečně velmi necitlivá a ta úspora z tohoto pohledu je podle mého názoru provedena poměrně nerozumně.
Na druhé straně při projednávání vládního protideficitního balíčku, tzv. Janotova balíčku, bylo na půdě Poslanecké sněmovny dosaženo politické shody nad jeho kompromisním zněním. My jsme již ten první návrh považovali za krvavý kompromis mimo jiné právě proto, že obsahoval toto velmi necitlivé snížení výše peněžité pomoci v mateřství. Byla to jedna ze základních věcí, která se nám nelíbila na tzv. Janotově balíčku. Přesto jsme nakonec se skřípajícími zuby respektovali kompromis, který byl dosažen napříč politickým spektrem nad výsledným zněním, ve kterém bohužel tato snížená výše peněžité pomoci v mateřství zůstala. To neznamená, že nám by se zalíbila, na druhé straně my respektujeme uzavřené politické dohody. My jsme při závěrečném hlasování o tzv. protideficitním balíčku, nebo Janotově balíčku, věděli, o čem hlasujeme. Nás nenachytali při tom, že jsme si mysleli, že to z toho vypadlo, protože si někdo popletl mateřskou s rodičovskou. Protože rodičovská vypadla v rámci kompromisu z Janotova balíčku, mateřská tam zůstala. My se nedokážeme tvářit, že se odhlasovala nějaká chyba, my jsme si toho nevšimli a teď to opravujeme. My se zrovna tak nedokážeme tvářit, že tato věc, která je nepopulární, a naprosto logicky, také jsem ji sám označil za velmi necitlivou, že má být nyní kus po kuse ten původní protideficitní balíček rozebírán.
Stav veřejných financí, dámy a pánové, je takový, že toto velmi nepopulární opatření a necitlivé opatření, jak jsem tady několikrát řekl, je pouze slabý odvar, pouze slabý čajíček proti tomu, co po květnových volbách bude muset na výdajové stránce státního rozpočtu včetně sociálních mandatorních výdajů provést jakákoliv vláda v této zemi v jakémkoliv stranickém či personálním složení. Toto je pouze slabá odmocnina toho, k jaké redukci sociálních mandatorních výdajů po volbách bude muset dojít, a bude ji muset provést jakákoliv vláda. Ano, jsou politické strany, které se tváří, že to není nutné. Pak je to buď za prvé jejich nekompetence, anebo za druhé otevřená lež. Nebo za třetí kombinace obojího. To nechť si prostě voliči zhodnotí. Ale jestliže nyní začneme kousek po kousku rozebírat i ten malý zbyteček protideficitních opatření, která jsou na výdajové straně státního rozpočtu, protože jsou nepopulární, tak je zjevné, že tady nebude vůle po letošních volbách snižovat velmi razantně deficity veřejných financí. Protože ten, kdo tvrdí, že je lze snížit bez snížení sociálních mandatorních výdajů, je, jak jsem již řekl, buď nekompetentní, nebo lhář, nebo kombinace obého.
Já jsem tedy přesvědčen, že z tohoto pohledu, jakkoliv se jedná o nepromyšlený návrh, o necitlivý návrh, byla dosažena politická dohoda, byl uzavřen politický kompromis. My jsme politická strana, která má konzistentní názory, která drží dohody na rozdíl od některých jiných politických stran, a proto tento návrh - jakkoliv jeho prohlasování, znovu opakuji, jsme považovali za špatný krok, byl to pro nás krvavý kompromis - nemůžeme podpořit a nepodpoříme.
Děkuji za pozornost. ***