(pokračuje Nečas)
Dopad bude takový, že odhad příjmů účtu důchodového pojištění bude kolem 322 až 324 mld. Kč, pokud započítáme ještě administrativní náklady na správu důchodového pojištění, znamená to, že se v letošním roce s vysokou pravděpodobností překlopí tento účet do záporných čísel. Velmi korektně to říkáme, je to důsledek, znovu opakuji, reálného vývoje ekonomiky.
Ještě bych dodal, že se na základě toho potvrzuje, že správný okamžik pro provedení první etapy důchodové reformy byla léta 2003 až 2004, kdy dnes bychom již absolvovali určité kladné efekty kroků, které byly provedeny v rámci první etapy důchodové reformy. Je to krok, který není překvapivý. Mnohokrát jsem vystupoval a říkal, že důchodový systém se bude držet v kladných číslech pouze tehdy, jestliže bude pokračovat poměrně vysoké tempo ekonomického růstu v úrovni minimálně 3 % HDP. Ve chvíli jakéhokoliv zpomalení ekonomiky, neřkuli dokonce nástupu recese, se důchodový systém dostane do záporných čísel. Upozorňoval jsem na to, že bez provedení první etapy důchodové reformy i za situace pozitivního ekonomického růstu se v každém případě začne systém propadat do deficitu nejpozději od roku 2017. Tím, že došlo k zastavení tempa ekonomického růstu, okamžitě se to projevilo.
Nicméně chci zdůraznit, že opatření, které navrhujeme a které má velmi silnou podporu i ekonomických odborníků, je opatření, které má dočasný charakter, a vůbec se nebráníme, aby po prvním roce jeho fungování bylo provedeno jeho vyhodnocení a zjištěna míra jeho efektivity a účelnosti pro reálnou ekonomiku.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane zpravodaji, přejete si přednést i vy závěrečné slovo k tomuto návrhu zákona? Nikoliv.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 6. Kdo souhlasí s přikázáním výboru rozpočtovému? Kdo je proti?
Z přítomných 158 poslanců a poslankyň pro 145, proti nikdo.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty. Kdo souhlasí s tím, aby byla zkrácena lhůta pro projednání tohoto vládního návrhu zákona ve výboru pro sociální politiku na 20 dnů?
Zahajuji hlasování pořadové číslo 7 a táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem na zkrácení lhůty. Kdo je proti?
Z přítomných 158 poslankyň a poslanců pro návrh 123, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta pro jeho projednání ve výboru zkrácena na 20 dnů.
Prosím pana poslance Škromacha.
Poslanec Zdeněk Škromach: Dovolil bych si vás jako zpravodaj upozornit, paní předsedající, že jste sice původně správně uvedla, že bude tento návrh přikázán výboru pro sociální politiku, ale při hlasování jste hovořila o výboru rozpočtovém.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Velice se omlouvám. Pro stenozáznam: samozřejmě platí to, co Sněmovna rozhodla, a to přikázání k projednání výboru pro sociální politiku. (Připomínka z pléna.) Opakovat hlasování. Dobře. Tedy hlasování o zkrácení? Protože hlasování o přikázání bylo správně avizováno jako výboru pro sociální politiku.
Pane poslanče Hanuši...
Poslanec Jiří Hanuš: Omlouvám se, ale těsně před hlasováním jste řekla přikázání rozpočtovému výboru. Bylo by dobré znovu hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám. Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 8, ve kterém rozhodneme o přikázání tohoto návrhu výboru pro sociální politiku. Kdo je proti přikázání? Děkuji
Z přítomných 158 poslankyň a poslanců pro návrh 144, proti 1. Děkuji vám za pochopení a konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a lhůta pro jeho projednání zkrácena na 20 dnů.
Přikročíme k třetímu bodu našeho jednání. Je jím
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech
jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 770/ - prvé čtení
I zde nás předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech, a to o 30 dnů.
Z pověření vlády postupně uvedou ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Vážený pane ministře Pospíšile, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pokusím se stručně odůvodnit návrh novely zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon. Jde o celý balík změn, které se v zásadě dotýkají insolvenčního řízení. Týká se to též výrazně postavení zaměstnanců. O druhé části, která se týká postavení zaměstnanců, bude hovořit pan místopředseda vlády dr. Nečas. Budu hovořit o části, která se týká pravidel upravených v insolvenčním zákoně, která upravují vztahy mezi věřiteli a dlužníky a mezi těmi, kteří celý proces realizují, tzn. soudci a správci.
Nejprve chci říci, že filozofie těchto změn je relativně jednoduchá. Snahou je učinit takové změny, některé i dočasně, aby se zvýšila míra pravděpodobnosti, že v rámci insolvenčního řízení na konci nebude pouze uspokojený věřitel a v zásadě často zlikvidovaný dlužník, ale filozofií je zachovat v maximální možné míře dlužníka, tedy obchodní společnost, která se dostane do problému, zachovat ji tak, aby byla oddlužena, aby byly splaceny závazky věřiteli, ale aby tato společnost mohla dále fungovat. Filozofie je jednoduchá: cílem je zachovat zaměstnanost, to znamená nezatěžovat sociální síť a nevést k tomu, aby v rámci konkurzních a obecně insolvenčních řízení docházelo k zániku a rozprodeji obchodních společností, potažmo podniků.
Zmíním zde pouze některé případy těchto konkrétních změn, které podporují filozofii zachování dlužníka, jeho postupného oddlužení a pokračování existence dlužníka. Důležité je připomenout, že novela, kterou projednáváme, byla připravována od léta minulého roku, během podzimu roku 2008 a připravovali ji experti, kteří se podíleli na přípravě nového insolvenčního zákona, který jsme přijímali na konci minulého volebního období. Insolvenční zákon byl podpořen napříč politickým spektrem, jak tehdejší opozicí, tak koalicí, která jej tehdy předložila. Doufám, že i zde najdeme shodu, neboť nad insolvenčním zákonem dosud shoda v zásadě panovala.
Ke konkrétním opatřením. Nejprve chci zmínit důležitou věc, která má posílit tzv. princip moratoria, což je určité období, kdy se dlužník dostane do problémů, ale dá se mu jakýsi prostor, ve kterém je soudem chráněn, a v časovém prostoru, který trvá několik měsíců, je zde snaha mimo instrumenty insolvenčního zákona vyvést dlužníka z jeho těžké situace, a to často i za spoluúčasti a dohody s věřiteli. ***