(pokračuje Sobotka)
Já jsem si pečlivě přečetl důvodovou zprávu k tomuto návrhu zákona a rád bych požádal pana ministra Nečase, a to je moje druhá žádost, o to, zdali by nám řekl, jaký přesně bude dopad na příjmy důchodového účtu, to znamená kolik těch prostředků vypadne z toho důchodového účtu, a také bych se rád zeptal na to, jak vidí letošní hospodaření důchodového účtu a jaká jsou očekávání, pokud jde o příští rok. Jedná se mi o to, až budeme vést debatu v Poslanecké sněmovně, nebo naši nástupci, o tom, jak valorizovat důchody v roce 2010, tak aby se náhodou neobjevil argument, že je schodek na důchodovém účtu, a proto nemůžeme důchody valorizovat. To je myslím důležitá věc, abychom si tady jasně řekli, zdali tím, že zatneme tuto 19miliardovou sekeru do důchodového účtu, tak znemožníme valorizaci důchodů v příštím roce. A bylo by dobré, kdyby - byť odcházející - ministr práce a sociálních věcí, protože vláda je demisi, tak kdyby se k této otázce vyjádřil jako zástupce předkladatele.
Prostě letošní rozpočet nějakým způsobem dopadne, ale očekáváme příjmy i rozpočtu v roce 2010 a nebude možné ty věci kamuflovat tak, jako to vláda zakamuflovala v roce 2008, když ministr financí Kalousek během roku změnil metodiku státního rozpočtu a na konci roku tvrdil, že schodek byl 19 miliard korun, ačkoli ve skutečnosti nepochybně překročil 60 mld. korun v roce 2008. Já se domnívám, že takovéto triky v letošním roce vláda nebude schopna zopakovat, ani v příštím roce, a bude jasné, jakým způsobem se všechna tato opatření z pohledu veřejných rozpočtů projevila.
Když se podívám na 19 miliard korun a současně se podívám na to, že vláda na aktivní politiku zaměstnanosti vyčlenila v letošním návrhu státního rozpočtu z národních zdrojů jenom 4 miliardy korun, tak je to obrovský nepoměr. Přičemž podle mého názoru je jasné, že kdyby se byť i zlomek těchto 19 miliard korun použil na konkrétní opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, kterou realizují zaměstnanci úřadů práce, tak by ten efekt byl větší a byl by především měřitelný. Kdybychom ty prostředky dali do aktivní politiky zaměstnanosti, tak by se podle mého názoru dalo přesně spočítat a změřit, kolik pracovních míst díky této dotaci vzniklo, nebo kolik pracovních míst se podařilo během krize díky této dotaci udržet. A nemuselo by to stát 19 miliard korun, možná by stačilo tři, čtyři, pět miliard korun na to, abychom skrze úřady práce mohli posílit zdroje na aktivní politiku zaměstnanosti, a určitě by vláda neměla problém s tím, jak jasně doložit efekt takovéhoto opatření.
Můj postoj k tomuto návrhu je velmi kritický, nicméně vážím si toho, že alespoň ve věci legislativních protikrizových opatření se podařilo nalézt určitou formu jednání mezi představiteli odcházející vlády a představiteli opozice a sociální demokracie. V zájmu toho nebudu navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdyby toto jednání nebylo, kdyby nebyla možnost nějaké formy dohody, tak bych nepochybně návrh na zamítnutí takovéto předlohy předložil. Uvidíme, kam se jednání posunou, zdali budeme schopni v rámci druhého, třetího čtení nalézt nějaké lepší, efektivnější řešení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji. Pan poslanec Sobotka byl zatím poslední přihlášený v obecné rozpravě. (Ministr Nečas naznačuje zájem promluvit.) Pane ministře Nečasi, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych analogicky s předchozím tiskem chtěl navrhnout zkrácení lhůty na 20 dní.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Na dvacet dní. Děkuji vám. Nikdo další si nepřeje v této rozpravě vystoupit? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Předpokládám, že závěrečná slova pana předkladatele a pana zpravodaje nezazní - nezazní - zazní. Dobře tedy, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, já jsem byl přímo vyvolán panem poslancem Sobotkou, takže by samozřejmě působilo velmi nezdvořile, kdybych zde neodpověděl na jeho dotazy.
Za prvé bych chtěl zdůraznit, že opatření, která jsou přijata v národním protikrizovém plánu v rámci legislativních opatření, to znamená zrychlené odpisy, sleva na sociálním pojištění, změny insolvenčních zákonů společně s exekutivními opatřeními, jako je např. právě rozjezd školicích a vzdělávacích kurzů, do kterých půjde 3,3 mld. Kč z Evropského sociálního fondu, resp. z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jako komplex těchto opatření podle kvalifikovaných odhadů nejen Ministerstva práce a sociálních věcí, ale musím říci i Ministerstva financí a především odborníků z Národní ekonomické rady, ten propočet je, že by mohly zachránit 50 až 70 tisíc pracovních míst.
Já naprosto souhlasím s tím, co řekl pan poslanec Sobotka, že se to velmi těžko měří a velmi těžko poměřuje, protože je v podstatě vyloučené mít tady vedle sebe dvě ekonomiky České republiky, z níž v jedné této ekonomice použijeme toto opatření a ve druhé je nepoužijeme a laboratorním porovnáním zjistíme, jaký mají efekt. Prostě ekonomika je dynamická, lze dokonce očekávat jev, že představitelé stran, které podporují toto opatření, budou tvrdit, že to zafungovalo, představitelé opozice budou tvrdit, že to nezafungovalo.
Nicméně jsem přesvědčen, že jsou tady prostě renomované ekonomické firmy, které jsou schopné provést měření toho reálného dopadu v reálné ekonomice. Mimo jiné i proto bych považoval za velmi účelné, aby jak u opatření, která případně projdou z tohoto vládního protikrizového plánu, tak u těch opatření, která případně projdou v rámci návrhů ze strany sociálně demokratické, bylo to podmíněno za prvé jejich časovou omezeností na dva roky, a za druhé, aby Sněmovna, případně i Senát uložily vládě, aby vyhodnotila efektivnost těchto opatření po prvním roce fungování, a tam, kde dojde vláda - mimochodem vláda s největší pravděpodobností po předčasných volbách, tedy nikoli tato vláda - k názoru, že tato opatření zabírají tak, že mohou pokračovat dál, tam, kde by se ukázalo, že tato opatření nejsou efektivní, tak samozřejmě mohou být zrušena.
Co se týče dopadu na důchodový účet, my tady naprosto korektně uvádíme, že ten výpadek tady bude, právě proto se nejedná o trvalé opatření. A já chci tady trošku odmítnout slova, která jsem četl mezi řádky z vystoupení pana poslance Opálky, že ta dočasnost tady není myšlena vážně. Mohu ho ujistit, že je myšlena vážně, v žádném případě nepočítáme s trvalým působením této slevy. Jsme připraveni debatovat o jejím zkrácení ze tří let na dva roky, s jejím vyhodnocením po prvním roce působení.
Důchodový účet samozřejmě má své problémy s tím, jak se vyvíjí reálná ekonomika. My můžeme říci, že v současné době lze odhadnout vývoj výše penzí v letošním roce v jejím celkovém objemu podle provedených valorizací, počtu nárůstu důchodců apod., ty výdaje částkou zhruba 328 mld. Kč. S tím, že zpomalení tempa ekonomiky, resp. její zastavení růstu nebo pád do recese má svůj vliv, podobně jako má svůj vliv pokles míry zaměstnanosti, nárůst nezaměstnanosti a pokles tempa růstu průměrných mezd.
Vývoj těchto faktorů, které, když vyjdeme z hypotézy, že výsledek ekonomiky - zatím poslední oficiální hypotézy - se bude pohybovat někde kolem nuly, spíše s prognózou do záporných hodnot, s tím, že vyjdeme z reálné hypotézy, že se nám nepodaří udržet zaměstnanost v úrovni 5 milionů osob, to znamená jak osob zaměstnaných, tak osob samostatně výdělečně činných, že tady dojde k poklesu míry zaměstnanosti zhruba o 1,5 procentního bodu ve smyslu zhruba 67 % všech obyvatel mezi 15 a 64 lety na číslo někde pod 66 %, s tím, že samozřejmě musíme reálně vyjít z hypotézy nárůstu nezaměstnanosti na 8 % podle evidence úřadů práce, resp. k 6 % podle výběrového šetření pracovních sil prováděného Českým statistickým úřadem. ***