Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Nyní požádám pana ministra Petra Nečase... Ne. Tedy kdo další se hlásí do rozpravy? Pan kolega Michal Doktor. Vážený pane poslanče Doktore, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Já se hlásím jenom s drobnou výtkou k svému předřečníkovi. Pan kolega poslanec za KSČM Jiří Dolejš velmi dobře ví, že progresi v České republice, tedy progresi daňového systému, není třeba oživovat ve smyslu zavádět ji znovu. I dnes platný daňový režim, tedy zdanění v oblasti zaměstnanců, zdanění fyzických osob, stojí na progresivní konstrukci.Velmi dobře ví, že ten systém ve svých účincích progresivně funguje. Já už při vystoupení ve středečním průběhu jednání jsem uváděl, že z hlediska zvyklostí se politické subjekty zastoupené alespoň zde v Poslanecké sněmovně, ale i v jiných parlamentech jiných evropských zemí liší tím, že progresi podporují a utvářejí v zásadě dvěma různými způsoby. Jedny politické subjekty, stojící dejme tomu od středu nalevo, podporují spíše tu progresi vyjádřenou sazbami podněcujícími nebo navozujícími více představu progresivity. Jiné politické strany, od středu napravo, tu progresi zavádějí jinými mechanismy. Tvrdit, že v České republice progrese neexistuje a že je třeba ji znovu oživit, např. ve jménu nastolení vyšší sociální spravedlnosti, pravdou prostě není.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji, pane poslanče. Jste posledním diskutujícím v rozpravě obecné. Pane ministře, přejete si přednést závěrečné slovo nebo vystoupit ještě v rozpravě obecné? Dobře, obecnou rozpravu končím a závěrečné slovo předkladatele.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Ne, není to závěrečné slovo. Ještě bych prosil v rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano. Nerozuměli jsme si, omlouvám se. Dávám slovo ministru Petru Nečasovi.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chci pouze navrhnout zkrácení lhůty pro projednání na 20 dnů.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já se velice omlouvám, byla jsem bohužel vyrušena kolegou Šplíchalem. Zkrácení na 20 dní, tedy ještě o 10 dní více, než nás v průvodním dopise požádal předseda vlády. Dobře, končím obecnou rozpravu. Nyní je tedy prostor pro závěrečná slova, přejí-li si je pánové pronést. Není tomu tak.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá.
Přistoupíme tedy k hlasování s pořadovým číslem 3, které tímto zahajuji, a táži se vás, kdo souhlasí s přikázáním tohoto návrhu rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přihlášených 156 poslankyň a poslanců pro návrh 137, proti nikdo.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty. Dopisem předsedy vlády jsme byli požádáni o zkrácení lhůty na projednávání tohoto návrhu ve výborech, a to o 30 dní, ministrem, resp. zástupcem předkladatele ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem o zkrácení lhůty na projednávání návrhu ve výborech na 20 dní.
Zeptám pana premiéra, zdali si přeje hlasovat o 30 dnech, nebo pouze o návrhu pana ministra Nečase. Tedy pouze o návrhu pana ministra Nečase na zkrácení na 20 dní.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 4 a táži se vás, kdo souhlasí s takto předloženým návrhem. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 158 poslankyň a poslanců pro 130, proti 1.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému a lhůta pro jeho projednání v tomto výboru zkrácena na 20 dní.
Přistoupíme ke druhému bodu naší schůze a je jím
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 769/ - prvé čtení
I zde vám chci oznámit, že předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech, a to o 30 dnů. Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Petr Nečas. Vážený pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vláda předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jako součást svého národního protikrizového plánu. Návrh zákona je přímou reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi, která má vážné dopady i na českou ekonomiku, včetně dopadů na zaměstnanost.
Hlavním opatřením navrhovaného zákona je zavedení dočasných slev na pojistném na sociální pojištění pro zaměstnavatele. Účelem tohoto opatření je snížit vedlejší náklady práce tím, že se zlevní náklady na pracovní sílu, což jednak posílí u firemního sektoru cash-flow, jednak přispěje k udržení zaměstnanosti. Podstatou zaváděných slev na pojistném je snížení pojistného na sociální pojištění placeného zaměstnavateli. Toto snížení je konstruováno ve výši 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy a vyměřovacím základem zaměstnance. Uvedený násobek průměrné mzdy představuje po zaokrouhlení částku 27 100 pro rok 2009. V dalším období bude tato částka vyšší, jak poroste průměrná mzda. Výše slevy bude např. při minimální mzdě 8000 korun činit 631 korun, při mzdě ve výši 15 000 korun bude sleva činit 400 korun a při mzdě 25 000 korun bude sleva činit 70 korun. Sleva na pojistném je tedy stanovena degresivně. Tato degresivní konstrukce má za účel podpořit zaměstnanost zejména u nízkopříjmových skupin zaměstnanců, neboť právě ti patří mezi nejvíce ohrožené současnou hospodářskou krizí a všechny evidence a statistiky v posledních čtyřech měsících jednoznačně ukazují, že právě tyto zaměstnanecké kategorie jsou dnes nejčastěji v evidenci úřadů práce, resp. přicházejí jako důsledek ekonomické krize o svá zaměstnání.
Podmínkou nároku na slevu na pojistném bude, že nemocenské pojištění zaměstnání zaměstnance trvá po celý kalendářní měsíc. Navrhuje se nepodporovat tak zaměstnavatele, kteří budou zaměstnávat zaměstnance jen na krátkou dobu, tedy dobu netrvající ani jeden celý kalendářní měsíc. Rovněž nebude sleva náležet za ty zaměstnance, jejichž zaměstnání končí např. z důvodu výpovědi, neboť jinak by se sleva míjela účinkem.
Způsob uplatnění slev na pojistném bude jednoduchý, neboť o výši uplatněných slev sníží zaměstnavatelé svůj úhrnný odvod pojistného. Jde tedy o obdobný režim, jaký uplatňují od roku 2009 při snížení úhrnného odvodu pojistného o vyplacenou polovinu náhrady mzdy v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.
K posílení finanční situace podniků se navrhuje zavést ještě jednorázovou mimořádnou slevu na pojistném, kterou si budou moci uplatnit zaměstnavatelé při nabytí účinnosti zákona vzhledem k pojistnému odvedenému od počátku roku 2009.
Pokud jde o dopady navrhovaného opatření, lze očekávat, že výše všech slev uplatněných v roce 2009 bude objemově ve výši asi 18 mld. korun. O tuto částku bude tedy nižší výběr pojistného. V této částce je zahrnuta i mimořádná jednorázová sleva. Předpokládá se, že slevy na pojistném jako opatření snižující náklady na zaměstnance přispějí společně s dalšími opatřeními k udržení zaměstnanosti, především u zaměstnanců s nižšími mzdami, a to je cíl, který si jistě všichni v této Sněmovně přejeme. Udržení zaměstnanosti se projeví příznivě v rodinách zaměstnanců, kteří by jinak ztratili práci, a bude též znamenat nižší tlak na sociální dávky a bude mít pozitivní efekt i v oblasti zdravotního pojištění, neboť jednak obdrží zdravotní pojišťovny pojistné z mezd zaměstnanců, které bude vyšší než platba státu za státní pojištěnce, jednak zde nebude dopad těchto plateb státu do státního rozpočtu. ***