(pokračuje Nečas)
Opatření týkající se slev na pojistném je dočasné, neboť se navrhuje je realizovat až do konce roku 2011, ale zde jsme samozřejmě připraveni toto období zkrátit, kdy se tedy předpokládá odeznění důsledků současné hospodářské krize.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, součástí návrhu zákona je ještě jedno opatření, které přes svůj dílčí charakter rovněž může přispět k finanční stabilitě podniků a k udržení zaměstnanosti. Jedná se o doplnění situací, kdy se neplatí penále, o situaci, kdy byl soudem schválen reorganizační plán. Podstatou reorganizace podniku v insolvenčním řízení je provést v součinnosti s věřiteli takové změny v kapitálové a majetkové struktuře podniku, po kterých dojde k uspokojení věřitelů a zachování existence podniku jako ekonomického subjektu, čímž dojde i k zachování pracovních míst. Jde o proces ozdravění provozu podniku v obtížích, jehož průběh je nepříznivě ovlivňován i negativními dopady současné ekonomické krize. Z tohoto důvodu je účelné vytvořit právní rámec k tomu, aby podnik nebyl povinen po stanovenou dobu své reorganizace platit penále vzniklé z neuhrazeného pojistného. Vedle prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného a vedle vstupu plátce pojistného do likvidace tak bude reorganizace další situací, kdy ze zákona nepoběží penále a dále kdy lze povolit placení dlužného pojistného ve splátkách. Zde je třeba podotknout, že se jedná o opatření, které má přispět k ozdravění podniku, který je ve finančních obtížích. Toto opatření se nenavrhuje časově omezovat.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona má pro zaměstnavatele výrazný stimulační charakter a vláda věří, že spolu s dalšími opatřeními obsaženými v jiných navrhovaných zákonech či exekutivních krocích přispěje ke zmírnění dopadů současné globální hospodářské krize především na zaměstnance. Prosím proto, aby byl návrh zákona postoupen do dalších čtení.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Kosta Dimitrov. (Není přítomen.) Pane poslanče Škromachu - ano, pan kolega Dimitrov je omluven z důvodu zahraniční cesty. Jaké navrhujete řešení?
Poslanec Zdeněk Škromach: Jestli by bylo možné, tak bych si dovolil jako předseda výboru pana poslance zastoupit.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano. Myslím, že toto je možné i bez hlasování Poslanecké sněmovny. Ale v prvém čtení musíme. Takže rychle.
V hlasování s pořadovým číslem 5, které tímto zahajuji, vás požádám o souhlas se změnou zpravodaje, kdy se místo řádně omluveného kolegy Dimitrova stane zpravodajem pro tento sněmovní tisk předseda výboru pan poslanec Škromach. Kdo je pro? Proti?
Děkuji vám. Z přítomných 157 poslankyň a poslanců pro návrh 116, proti 1. Vážený pane poslanče Škromachu, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, myslím, že většinu věcí, které se týkaly techniky, důvodů a způsobů opatření zavedených tímto zákonem přednesl pan ministr Nečas. Já jenom bych reflektoval krátce některé připomínky, které s tím souvisí.
Asi největším problémem je otázka výpadku asi 18 až 20 miliard korun v rámci státního rozpočtu z příjmů ze sociálního pojištění, což samozřejmě může být problémem. Druhá z takových připomínek, která se projevila, že víceméně se jedná o plošné opatření, to znamená pro firmy, které problémy mají, ty, které zakázky mají, i ty, které nemají, což může na první pohled vypadat relativně spravedlivě, ovšem otázkou zůstává, zda těm firmám, zvláště menším, tato sleva výrazněji pomůže. Myslím si, že některé další věci k tomu přednesu potom ještě v obecné rozpravě.
Předpokládám, že by v této souvislosti mělo také dojít ke zkrácení lhůty na projednání na 20 dnů, protože to je lhůta taková, aby bylo vůbec možné zákon v relativně dohledné době projednat a aby mohl včas vstoupit do účinnosti.
Pokud jde o otázku dopadu, pak samozřejmě je trošku možná diskutabilní, zda ty desítky tisíc zachráněných pracovních míst jsou realitou, protože to je samozřejmě jakýsi předpoklad. Nebezpečí, které ještě tady vyplývá ze stanoviska sociálních partnerů, že tady potom může docházet k určitému tlaku na zaměstnance na převádění do nižších mezd, aby vlastně zaměstnavatelé, protože to je výhoda hlavně pro zaměstnavatele, mohli tuto slevu uplatnit. Tady si myslím, že je potřeba nad tím ještě pouvažovat i v rámci dalšího čtení.
Pokud jde o to, že by tuto slevu neměli dostávat za zaměstnance, kteří jsou ve výpovědi a podobně, to myslím, že je správné opatření, ovšem otázka je, jestli v tom rozsahu, tak jak je navrhován tento zákon, bude skutečně natolik účinný a jestli dopady do státního rozpočtu nebudou natolik velké, že nebude možné využít možná jiných prostředků, které by byly efektivnější, obzvláště z hlediska menších a středních firem.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Opálka. Poté jsem zaregistrovala přihlášku pana poslance Škromacha a pana poslance Sobotky. Pane poslanče Opálko, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vláda České republiky nám jednotlivě předkládá návrhy zákonů, svůj protikrizový balíček. Něco z něj si zaslouží i naši podporu. Ale například tento návrh evidovaný jako sněmovní tisk 769 si zaslouží především podrobnější rozbor, o co skutečně jde. Zda slevy pro zaměstnavatele jsou opravdu zázrakem, který sníží nezaměstnanost.
Argument, že dojde ke snížení ceny pracovní síly a tím k větší konkurenceschopnosti firem, nemá racionální základ. Čistý průměrný výdělek v České republice je podle posledních údajů OECD až šestý od konce hodnocených 30 zemí. Cena práce v České republice včetně odvodu na pojistné je výrazně nižší než cena práce v tzv. vyspělých zemích EU 15. Tak o jaké konkurenci vlastně hovoříme?
Na konkurenci uvnitř České republiky případná změna nemůže mít také vliv, neboť podmínky budou pro všechny stejné. Nepůjde ani o výrazný příspěvek na školení zaměstnanců namísto pracovní činnosti, který by v takovýchto případech doplňoval dotace z Evropské unie. Argument, že to umožní zaměstnavatelům nepropouštět méně kvalifikovanou pracovní sílu, se opírá o propočet, že průměrný zaměstnavatel ušetří měsíčně celkem 5600 korun, což znamená na jednoho zaměstnance cca 360 korun. To však firmě v problémech s odbytem opravdu nepomůže, ale zdravé firmy toto opatření úspěšně zneužijí v rámci dopadu krize a budou přeřazovat své zaměstnance do nižších platových tarifních tříd, to je pod násobek 1,15 % průměrné mzdy, tak aby zaměstnavatelé dosáhli na maximální 25procentní slevu z vyměřovacích základů svých zaměstnanců. A právě to je dle mého názoru vážné nebezpečí. Mám-li užít nějaký příměr, tak jde vlastně o další zavedení stropu na odvody z mezd, tentokrát však zdola, ale zisky z těchto stropů nepoplynou do peněženek zaměstnanců jako u vysokopříjmových skupin, ale do zisku zaměstnavatelů. Peníze nakonec budou chybět státu na sociální transfery a v tom je efekt obou stropů stejný. ***