(16.50 hodin)
Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v prvém čtení k tisku 506 zaznělo šest diskusních vystoupení, z toho poslanec Kalousek a paní poslankyně Horníková navrhli, aby tento tisk byl zamítnut v prvém čtení. Takže nyní bychom měli hlasovat o tomto návrhu a podle dalšího potom o případném přidělení výborům.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, souhlasím. Dámy a pánové, rozhodneme hlasováním, které má pořadové číslo 369, o návrhu na zamítnutí. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 182 poslanců, pro 86, proti 91, takže tento návrh nebyl přijat.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Já se tážu, zdali má někdo jiný návrh. Ano.
Vyčkáme ještě kontroly hlasování.
Hlásí se v tuto chvíli paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Místopředsedkyně vlády a ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, moje vůle byla hlasovat ano, ale na sjetině mám křížek. Zpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Jan Kasal: O námitce rozhodneme hlasováním pořadové číslo 370, které jsem zahájil. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 184 poslanců, pro 134, proti 13, takže námitka byla přijata. (Požadavky z pléna na novou registraci.)
Budeme opakovat hlasování. Já jsem vás odhlašoval před chvilkou, ale je-li to vaše přání, tak vám samozřejmě vyhovím. Poprosím o novou registraci.
Rozhodneme hlasováním, které má pořadové číslo 371, o návrhu na zamítnutí.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo, hlasovalo 185 poslanců, pro bylo 89, proti 92, takže tento návrh nebyl přijat.
Žádné kontroly zřejmě už nebude potřeba, takže přistoupíme k návrhu na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat k projednání rozpočtovému výboru. Pan poslanec Walter Bartoš se hlásí o slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já si dovoluji navrhnout, aby se tímto sněmovním tiskem zabýval výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, protože se bytostně týká vzdělání.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Jsou další návrhy? Pokud ne, přistoupíme k hlasování, které má pořadové číslo 372. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání rozpočtovému výboru, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo, hlasovalo 187, pro 176, proti 7, tento návrh byl přijat.
Dále hlasováním pořadové číslo 373 rozhodneme o návrhu pana poslance Waltera Bartoše na projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 373. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo, ze 186 hlasujících, pro 161, proti 8, i tento návrh byl přijat.
Mohu ukončit prvé čtení této poslanecké předlohy. Děkuji panu poslanci Martínkovi i panu poslanci Branému.
Přistoupíme k bodu číslo
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 652/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede její místopředseda a ministr životního prostředí Martin Bursík.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji vám za slovo.
Já bych si dovolil uvést v prvním čtení vládní návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a rád bych k tomu řekl, že se jedná teprve o druhou komplexní novelu tohoto zákona od roku 1992, kdy zákon o ochraně zemědělského půdního fondu vstoupil v platnost. A bohužel mi nezbývá, než říci, že tato skutečnost se odráží ve stavu a úrovni ochrany zemědělské půdy a obecně půdy v České republice jako takové.
Předkládaná novela má za cíl posílit mechanismy ochrany půdy jako velmi významné složky životního prostředí. Je do jisté míry s podivem, že vlastně teprve nyní novela řeší také kompetenci v oblasti kontroly hospodaření s půdou a ochrany půdy, protože tato kompetence doposud není svěřena žádnému orgánu. Novela zákona navrhuje tuto kompetenci v logice věci svěřit České inspekci životního prostředí, a tím pádem tuto složku, významnou složku životního prostředí, která se vytváří po stovky roků a je nezaměnitelná, tímto způsobem efektivně chránit. V zákoně se také upřesňují povinnosti vlastníků, například povinnost udržovat pozemky v souladu s tou kterou charakteristikou druhu pozemků.
Také se zavádí registr, který povede nově organizace zřízená Ministerstvem životního prostředí, je to registr informací o půdě. Musím říci, že u nás vlastně evidence kvality půdy je velmi dobrá. Dlouhodobě se sbírají data, máme velmi dobrou evidenci, ale přesto jsme v situaci, kdy tlaky na půdu v důsledku hospodářského rozvoje jsou enormní.
To, co je myslím nejpodstatnější v té novele zákona, je vlastně valorizace poplatků za odnímání, za vyjímání ze zemědělského půdního fondu. Je potřebné zdůraznit, že odvody byly nastaveny na úrovni úředních odhadních cen půdy zhruba před dvaceti roky a vůbec neodpovídají dnešnímu stavu věci, ceny nebo úplaty za odvody jsou extrémně nízké ve srovnání se stavem věci v Evropské unii v zemích okolo nás. K čemu to vede? K tomu, že je ohromný tlak na zábor zemědělské půdy, k tomu, že se vyplatí investorům investovat a stavět rozličné investiční projekty na zelené louce a nedaří se nám vlastně motivovat ekonomicky investory k tomu, aby využívali intravilánu, aby využívali staré areály zemědělské, průmyslové, nevyužitá území v urbanizované vlastně zástavbě. Je zjevné, že ten ekonomický nástroj k tomuto může významně přispět.
***