(15.40 hodin)
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Já nechci navazovat na tu trochu plochou a místy hloupou diskusi o investičních pobídkách dopoledne, protože nezpochybňuji, že v určitém období právě investiční pobídky mohly přitáhnout některý typ přímých zahraničních investic, nicméně tento nástroj se nejenom podle nás, já doufám, že i podle vás, trochu vyčerpal. Pokud bude stát dávat podporu do této oblasti, tak by měl zaměřit své úsilí trochu jiným směrem a tam směřuje i novela zákona o investičních pobídkách.
Hlavním smyslem je změnit směřování, cílování této investiční podpory a postupný odklon od pobídek na výrobní aktivity, speciálně ve zpracovatelském průmyslu, které se zrovna v tomto období ukazují jako diskutabilní, do jiných, řekl bych sofistikovanějších oborů s vysokým podílem know-how, vysokých technologií. Ten zákon vlastně vychází z rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb. Detaily, to znamená, že úspěšný žadatel o takovou pobídku získá slevu na dani z příjmu po dobu pěti po sobě následujících zdaňovacích obdobích, což je kratší, než bylo doposud, že podmínkou je pořízení majetku dlouhodobého charakteru v částce 20 mil., a to do tří let od vydání rozhodnutí, to jsou technikálie, které samozřejmě mohou ve Sněmovně doznat určitých změn. Nicméně chtěl bych opravdu apelovat, abychom šli cestou, módní je to nazývat znalostní ekonomikou, abychom šli cestou investic, a to i veřejných, státních investic do inovačního procesu a právě do těchto technologických center, protože to nás bude živit v následujícím období.
Přínosy jsou celkem jasné. Vytváří se prostor pro nový směr, a pokud vláda něco podporovat má a má si určit svoji prioritu, tak by to měly být tyto sofistikovanější výroby, případně služby, s nějakým slušným nebo velkým exportním potenciálem. Tato podpora má smysl nejenom v podmínkách, které jsou dnes, to znamená jakési globální ekonomické recese, ale jedná se o systémové opatření, které bychom dělali nezávisle na této krizi, přestože má smysl i právě v této době. Snižují se výdaje státního rozpočtu zhruba o 25 mld. ročně, snižují se náklady na celý systém řízení těchto pobídek, kdy z původních dvou režimů vzniká režim jeden. To znamená zruší se informační povinnosti a úspora je asi 5,5 mil. korun ročně, což naplňuje mj. i jinou prioritu vlády, a to je snížení administrativní zátěže.
Musím říct, že to zacílení je v souladu s Lisabonskou strategií. Já tady nerad užívám taková ta standardní evropská klišé. Když mluvíme o Lisabonské smlouvě, standardně říkám, že Lisabonská strategie je z těch lisabonských dokumentů pro mě ta důležitější, což neznamená, že bych 17. února pro Lisabonskou smlouvu nezvedl ruku. Myslím si, že přesné zacílení do tohoto typu průmyslu nebo služeb je to, co bychom měli v následujících letech dělat v souvislosti s investicemi tohoto typu výrob, investicemi do vědy a výzkumu a investicemi do terciárního vzdělávání. Taky bych byl rád, kdybyste bez nějakých ideologických brýlí pohlíželi na tento materiál jako na materiál, který je hodný podpory a který nedeformuje vámi tak propagovaný a v této chvíli myslím již nefunkční systém investičních pobídek do zpracovatelského průmyslu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se pana poslance Ježka, jestli… Nebude, můžeme dát slovo panu poslanci Šinclovi. Prosím, aby přišel k mikrofonu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, po dvou předem domluvených interpelacích zkusím podle vás jednu zákeřnou.
Před nějakým časem jsem vás v interpelaci dotazoval, proč jste svou premiérskou medailí vyznamenal lidi, kteří podřízli hrdlo bezbranného člověka znehybněného pouty atd. Odpověděl jste mi, že jste tím chtěl - cituji - "vyvolat diskusi o tom, co vlastně je a není třetí odboj" a další řeči. Skoro jsem tomu uvěřil, ale 20. 12. 2008k jsem se dočetl ve vašem rozhovoru pro Právo, jak to vlastně je. Upřímně jste se přiznal, že ne otevírání diskuse a podobné řeči, ale - cituji - "předáním své plakety bratrům Mašínům jsem si splnil svůj velký sen". Takže ne otevírání diskuse, ale sen. Asi kdyby byl Idi Amin z Ugandy nebo Robert Mugabe ze Zimbabwe českým občanem, bojím se, že byste tu vaši medaili udělil i jim. Bylo to upřímné přiznání a důkaz toho, že vás asi nějak vnitřně přitahují takové negativní činy.
Mám pro vás tedy tuto otázku: Nebylo by lepší říkat pravdu a říci ano, vždycky jsem si přál veřejně ocenit tyto zbabělé činy, a ne se vymlouvat na otevírání diskuse apod.?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má předseda Vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já se přiznám, že vám úplně nerozumím, protože nevím, co po mně všechno zůstane, po mé vládě. Můžeme o tom diskutovat, ale udělení medailí bratřím Mašínům je jedna z věcí, která po mně zůstane zcela jistě. Chtělo to jistou míru odvahy, ocenit tímto způsobem odvahu lidí, kteří se postavili proti režimu, tak jak byli celý život vychováváni. Já jsem si splnil, kdybych to chtěl karikovat, svůj velký sen o otevírání diskuse o třetím odboji. A já to karikovat nechci.
Nevylučují se, pane poslanče, vzájemně dvě věci. Jedna věc, udělat věc, o které si myslím, že je správná, a udělat ji správně, a druhá věc, posloužit věci, která je dvacet let po revoluci potřebná, a to je demytizace, detabuizace diskuse o třetím odboji a vyvolání diskuse o tom, jestli součástí třetího odboje byl jenom disent, nebo muklové v koncentračních táborech, nebo třeba Palach a jeho čin, nebo třeba spisovatelé a filmaři, kteří se postavili proti režimu. Nebo také lidé, kteří se proti režimu postavili se zbraní v ruce. Jestliže tato diskuse neproběhne, nemáme právo být zařazeni mezi země, které prošly katarzí vlastního poznání, poznání vlastní historie. A v tomto smyslu já jsem na tento čin hrdý, pane poslanče.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Šincl si ještě vezme slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Pane premiére, spojovat Palacha s vrahy není myslím úplně ono. Nicméně dneska je úplně jedno, jestli jste dal medaili vrahům, nebo ne. Mně jde o to, že jste mi lhal, a to je úplně stejné, jak pořád lžete občanům této země. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan premiér bude reagovat na toto doplnění interpelace. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Tady v této budově se se slovem lhář zachází velmi necitlivě. Já bych vás chtěl upozornit, že jsem vám zcela jistě nelhal. V této věci nepochybně ne. A chtěl bych vám říct, abyste pečlivě zvažoval slova, která při těchto interpelacích říkáte.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní bych požádal o slovo pana poslance Davida Ratha.
Poslanec David Rath: Pane předsedo vlády, já bych se ještě na chvilku vrátil k té chystané privatizaci, ale to není těžiště mé interpelace, ta je trošku někde jinde, byť souvisí se středními Čechami.
Víte, na mě to dělá dojem, když chcete privatizovat to letiště, tak spíš než privatizace - tedy to je dost eufemismus - na mě to dělá dojem, že je to taková vaše zase krádež. Vy jste podobně zprivatizovali, resp. po mém soudu ukradli, nemocnice ve středních Čechách, a protože se to vašemu místopředsedovi Bendlovi dobře podařilo, tak teď jste ho dal na dopravu, aby možná totéž zkusil předvést s letištěm. Já bych vás chtěl velmi varovat. Navíc musím upozornit na váš pozoruhodný myšlenkový přemet, protože Putin se najednou stal pro vás Vladimirem Vladimirovičem a je to asi váš velký kamarád, a najednou chcete prodávat Aeroflotu, o kterém byste se ještě před pár měsíci vyjadřoval velmi negativně. Ale jak říkám, toto není těžiště mé interpelace.
Těžiště interpelace je práce vašeho ministra vnitra. Váš ministr vnitra už od poloviny prosince neplní svou zákonnou povinnost a nespolupodepsal ředitele krajského úřadu, který prošel řádným výběrovým řízením poté, co jeho předchůdce odešel do důchodu.
***