(12.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
V souvislosti s finanční krizí. V souvislosti s podstatou finanční krize. V souvislosti s těmi velkými dopady, které má finanční krize na vývoj hospodářství nejenom ve světě, ale také v České republice.
Já bych se rád zeptal pana ministra financí, jestli Ministerstvo financí, které je v této věci kompetentní a je odpovědno za řekněme legislativní úpravu v této oblasti, nepřemýšlí o tom, jak reflektovat zkušenosti s pády velkých finančních institucí zejména ve Spojených státech, ale také na Islandu, ve Velké Británii, v Irsku, jak reflektovat schopnost auditu vůbec odhalovat, signalizovat dopředu akcionářům, státním kontrolním institucím skutečnou finanční situaci těchto velkých, například investičních bank. Já si myslím, že to je v této době naprosto legitimní otázka, protože stát má možnost určovat pravidla. Stát by asi neměl podnikat v investičním bankovnictví, ale má odpovědnost za určování pravidel. Měl by nést odpovědnost za férová pravidla, tak aby dostatek informací měly nejenom managementy investičních bank, ale také ti, kdo jim svěřují své instituce. A především - já myslím, že stát tím, že určuje pravidla, tak si do značné míry může také usnadnit nebo zhoršit roli regulátora, kterou v každém případě hraje a hrát musí.
Takže moje otázka na pana ministra je velmi jednoduchá - jestli finanční krize znamená pro Ministerstvo financí také nové zadání nebo nějakou motivaci k tomu, podívat se znovu na systém úpravy auditů, iniciovat na toto téma diskusi jak v České republice, tak na úrovni Evropské unie. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní na vaše slova bude reagovat ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek To je nejenom legitimní otázka, ale to je naprosto naléhavá otázka, kterou dnes řeší nejenom Ministerstvo financí, ale především - protože nežijeme na pustém ostrově - Rada ministrů EU, včetně evropského summitu. Je to velká část přípravy na světové setkání na úrovni G20. Týká se to samozřejmě nejenom právní úpravy auditu a auditorů, ale týká se to i dalšího přístupu ke kapitálové přiměřenosti bank, ke směrnici o pojišťovnictví. Je to předmětem diskuse o připravené směrnici, kterou možná české předsednictví dokončí v trialogu s Evropským parlamentem, ať už se to týká bankovního sektoru, tedy směrnice CRD o kapitálové přiměřenosti, nebo směrnice o pojišťovnictví nazývané Solvency II. Ministerstvo financí a česká vláda se tomu poměrně usilovně věnuje. Naší pozicí je postupná evoluce, nikoli zásadní, rychlá, pod politickým tlakem vyvolaná revoluční opatření. V osmdesátileté historii regulace auditů je stoprocentní úspěšnost negativních dopadů rychlých politických rozhodnutí.
Takže já děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru, že respektuje tuto normu a spíše vyzývá k diskusi. Jsem připraven i k nějakému ucelenějšímu semináři na půdě rozpočtového výboru a budu si samozřejmě vážit toho, když se do této diskuse zapojí i parlamentní orgán. Ano, je to jeden z velkých úkolů nové mezinárodní finanční architektury, ale já patřím k té části, která říká: Musíme to mít lepší, ale proboha, postupujme uváženě, ať nenaděláme víc škody než užitku.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím nyní o slovo pana kolegu Petra Braného.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, já jsem se přihlásil do obecné rozpravy z toho důvodu, jak už zde řekl zpravodaj, že přece jenom uplynulo drahně času, kdy jsme to projednávali v prvém čtení. I kolega Sobotka vlastně znovu zvýraznil některé body, které jsou velmi žhavé a teď ještě možná aktuálnější. Po určitém krátkém zrekapitulování bych řekl, jaký budu navrhovat pozměňovací návrh vůči návrhu kontrolního výboru. Slyšel jsem opravdu dnes poprvé výhrady pana ministra Kalouska, ale nevím v konkrétní podobě, kam směřují k tomuto usnesení, které přijalo ctihodné jednání kontrolního výboru.
Nejdříve obecná poznámka. Zde byly zvýrazněny obavy, které nás trápí. V několika posledních letech se začaly v Evropské unii množit skandály falšování účetnictví, například u firem Parmalat či Ahold, a mohl bych ještě uvádět další příklady, přičemž se vždy jednalo o auditorsky ověřené účetní závěrky. Tato informace o nespolehlivosti auditory ověřených účetních závěrech je významným negativním jevem, který ovlivňuje nejen daňový fiskus, ale také podmínky fungování na finančním a kapitálovém trhu. S cílem zvýšit ochranu před mnohdy stávající nespolehlivostí účetních závěrek byl přijat nový klíčový právní předpis Evropské unie, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/EC ze dne 17. května 2006, o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, na jehož zabudování, a to je podstatné, do právního systému České republiky byla lhůta dvou let, která uplynula loni v červnu. Proto též vláda původně navrhovala zvládnout tuto předlohu aspoň do 1. října 2008. Čas uplynul a jsme ještě ve větším skluzu a nechci předjímat, jestli budou nějaké sankční dopady z hlediska evropských orgánů.
Cílem těchto změn je zejména zajistit, aby se investoři a jiné zainteresované osoby mohli více spolehnout na zveřejněné účetní závěrky, výroční zprávy, aby bylo možné předcházet střetu zájmů na straně auditorů a byla posílena ochrana investorů, respektive majitelů společností a dalších zainteresovaných osob. Tyto požadované prvky jsou obsaženy ve vládním návrhu a de facto jde o nový model veřejného dohledu v České republice, to je dvoustupňové regulace auditorské profese, kdy nad samotnou organizací působí nadřízená instituce a plní funkci veřejného dohledu. Současně se ovšem snaží tento návrh v co nejširší možné míře dosavadní regulaci auditorské profese a co nejméně zasahovat do fungujících struktur vymezených současným zákonem.
A teď se dostávám k tomu, co mě vede k podání pozměňovacího návrhu, což učiním v podrobné rozpravě. To je usnesení kontrolního výboru, které přijalo řadu zpřesnění. Nechci je zde vůbec hodnotit a nemám proti nim nějaké podstatné výhrady, ale u jednoho mě to vedlo k zamyšlení. Je to změna, která je v tisku 517/2, kde je navrhováno: V § 15 odstavec 2 zní: Auditora a další osoby uvedené v odstavci 1 může zprostit mlčenlivosti o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, statutární orgán účetní jednotky, její likvidátor nebo insolvenční správce. Komora auditorů může auditora zprostit mlčenlivosti pouze v případě, že vůči auditorovi bylo zahájeno trestněprávní či majetkové řízení.
Zatímco první věta tohoto návrhu má asi povahu textového zpřesnění, pak věta druhá - zopakuji - Komora auditorů může auditora zprostit mlčenlivosti pouze v případě, že vůči auditorovi bylo zahájeno trestněprávní či majetkové právní řízení - se zdá být jakousi úlitbou buď nezávislosti auditora, nebo tomu nerozumím, protože tuto druhou větu je třeba porovnat s vládním návrhem § 15 odst. 2, který říká, že auditora a další osoby uvedené v odst. 1 může zprostit mlčenlivosti o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, účetní jednotka nebo komora. - Konec citace.
***