(19.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Rathovi. Nyní se k Lisabonské smlouvě vrátí snad místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Petr Krill. A upozorňuji všechny ty, kteří chtějí přednést návrhy na doprovodná usnesení, že tak mohou učinit již nyní. To se dívám na pana poslance Exnera, protože podrobná rozprava se nevede k této materii.
Takže hovoří místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové, já se skutečně vrátím k projednávanému tématu. Původně jsem nechtěl nějakým způsobem zasahovat do rozpravy, která byla před svým ukončením. Ale z vystoupení svých kolegů, předsedů politických stran zastoupených v této Sněmovně, jsem se dozvěděl, že v rámci zastupitelské demokracie jsme dokonce odpovědni za přijetí Lisabonské smlouvy a že je nejvyšší čas. A to tak, že otálení je dokonce na škodu dobrému jménu České republiky.
Já jsem opačného názoru. A jednoduše z důvodu legitimity rozhodování. Myslím, že pan kolega Miroslav Svoboda tady ve svém vystoupení zdůraznil, kdy byla přijata Lisabonská smlouva. Ta byla přijata dávno poté, co byla zvolena tato Poslanecká sněmovna, a věřte mi nebo ne, v teorii státu, v teorii státních mechanismů je vždycky legitimita na prvním místě. A žádná z politických stran v této Poslanecké sněmovně zastoupená nemohla mít ani odpověď na otázku, jak se zachová ta která politická strana k Lisabonské smlouvě v této Sněmovně, protože o žádné Lisabonské smlouvě prostě v době konání voleb, v době přípravy volebních programů vůbec nic nevěděla. V té době ještě probíhalo jednání o tzv. Smlouvě o Ústavě pro Evropu. O žádném Lisabonu nebyla v roce 2005 a 2006 řeč.
Čili já jsem přesvědčen, že jediný skutečně legitimní způsob, jak rozhodovat o přijetí Lisabonské smlouvy, není oněch potřebných 120 hlasů pro tuto smlouvu, protože obsahuje Listinu základních práv a svobod. Ta samozřejmě vyžaduje ústavní rámec, ale jediný legitimní způsob je ten, který jsme navrhli Poslanecké sněmovně ve svém návrhu zákona o referendu. Protože jestliže jsme neodpověděli jako politické strany a tvorba politického režimu je základem teorie státu, samozřejmě nemohli nás ani voliči vybavit mandátem k tomu, abychom za ně rozhodli o tom, jestli Lisabonskou smlouvu přijmeme, nebo nepřijmeme.
Vážené paní kolegyně, páni kolegové, to je otázka základní legitimity. Mluvíte o tom, že je potřeba rozhodnout, neboť by se zastavil proces integrace. Objektivní proces integrace ve světě, tedy i v Evropě, se nezastaví. Zastavit se může pouze tím, nebo zkolabovat může tím, že lidem odebereme právo k rozhodování. A v tomto ohledu připomínám, že místo toho, abychom lidem vrátili to, co je jim vlastní, právo rozhodovat o svých životech, jim ho evropští byrokraté odebrali i v těch státech, kde se jindy v referendu rozhodovalo. Právě proto, že se polekali o své výhody byrokratů a ve Francii a v Holandsku jim je znemožnili v hlasování o ústavní smlouvě.
Proto je nutné, abychom my sami sobě přiznali, že jsme nikdo z nás neodpovídali svým voličům v roce 2006 na to, jak se zachováme ke smlouvě, která ještě neexistovala, a proto je potřeba projednat návrh zákona o referendu k této Lisabonské smlouvě, vrátit občanům právo na rozhodování. A chtěl bych tedy připomenout, že pro stabilitu Evropy je mnohem víc, když i později budou schváleny smluvní základy příští Evropské unie tak, aby mohla fungovat a nebyla destabilizována právě tím, že lidé odmítnou to, co jim bylo nařízeno, oktrojováno, a to, co rozhodl za ně někdo jiný. Prosím tedy, aby tak jako my jsme neměli ve volebním programu, abyste i vy uznali, že jste na tuto otázku neodpověděli a pochopili, že Lisabonskou smlouvu občané České republiky mají rozhodovat v referendu.
Navíc musím říci, že v tuto chvíli navrhuji procedurálně přerušení tohoto bodu, a to až do dokončení projednávání příslušného bodu jednání, to znamená zákona o referendu k Lisabonské smlouvě v České republice, když k tomu v případě dalšího jednání navrhnu zkrácení lhůty k projednání tohoto ústavního zákona tak, aby mohl být schválen již na březnové schůzi. Jsem přesvědčen, že to je onen návrat k základům skutečné demokracie, a to nejen zastupitelské, ale i přímé demokracie, která občanům České republiky v rámci unie i v rámci integrace unie jednoznačně náleží.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak to byl místopředseda Sněmovny‚Vojtěch Filip. Dámy a pánové, zazněl návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do doby, než bude projednán návrh zákona o referendu k této věci. Rozhodneme bez rozpravy okamžitě. Věřím, že všichni, kteří chtějí hlasovat o tomto návrhu, jsou přítomni. Já vás odhlásím. Prosím o novou registraci.
V hlasování, které má pořadové číslo 8, rozhodneme o návrhu na přerušení, tak jak zazněl z úst místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa.
Zahájil jsem toto hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 172 poslanců, pro bylo 38, proti 115, takže tento návrh nebyl přijat a my budeme pokračovat v rozpravě.
Nyní vystoupí pan poslanec Petr Krill a připraví se pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Petr Krill: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolím si v rozpravě předložit úpravu doprovodného usnesení předneseného kolegyní Mallotovou a přijatého výborem pro evropské záležitosti. Tato úprava je podle mě citlivější a přesněji vyjadřuje myšlenku tohoto usnesení.
Upravené doprovodné usnesení zní následovně:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, odmítajíc snahy o extenzivní výklad rozsahu uplatnění a úvahy o zpětné časové působnosti Listiny základních práv Evropské unie, vyzdvihujíc pozitivní význam mezinárodního vývoje v Evropě (předsedající napomíná hlučící poslance) po pádu železné opony a přání evropských národů nezatěžovat budoucnost politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti, kladouc důraz na dobré sousedské vztahy a plnoprávné členství České republiky v Evropské unii jakožto základní zahraničněpolitické priority České republiky, vycházejíc z toho, že rozsah a podmínky restitučního zákonodárství jsou zcela a výlučně v pravomoci českých ústavních orgánů, prohlašuje, že
1 ustanovení Listiny základních práv Evropské unie jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a jiným subjektům Evropské unie a dále členským státům výhradně, pokud uplatňují právo Evropské unie.
2. právní status, který je přiznán Listině základních práv Evropské unie, proto bez jakýchkoli pochybností zajišťuje, že tato nemůže působit retroaktivně a zpochybnit tak právní a majetkové vztahy vyplývající z československého zákonodárství zejména z let 1940 až 1946, jakož ani dosavadní judikaturu evropských a vnitrostátních soudů, která tyto právní a majetkové otázky řeší.
Děkuji.
***