(19.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
To je věc, s kterou naprosto souhlasím, to nebylo, kompetence se překrývaly. Vůbec nebylo jasné, co mohou dělat unijní instituce a co je v kompetenci národních států. To se samozřejmě zneužívalo. To, že Lisabonská smlouva v tom dělá pořádek, to jsem rád, že vidíme stejně. Pro nás je to velmi užitečná věc. Myslím si, že je to důkaz toho, že Lisabonská smlouva a úprava, která zpřesňuje fungování, je velmi potřebná a byla už potřebná velmi dlouho.
Nesouhlasím s premiérem v tom, když mluvil o federalizaci. Jsem přesvědčen, že Lisabonská smlouva nedává důvody k tomu, aby se mluvilo o federalizaci EU. Federace znamená, že máte společné daně, státní správu, armádu a policii. Nic z toho Lisabonská smlouva nezavádí. Nevidím prvky federálního státu. Proto si myslím, že není třeba proti tomu zvedat hlas.
Jak jsem chválil některé body premiéra, tak nesouhlasím s tím, když říkal, že se EU zapouzdřuje. Dovolím si říci, že to není dobrý výraz, protože EU ve skutečnosti posiluje roli Evropského parlamentu, dává mu legislativní úlohu na úrovni Rady ministrů. To Evropský parlament neměl, byl trochu dekorace. Výrazně se jeho postavení posiluje a zároveň se tento orgán politizuje. Jestliže to dnes bude tak, že evropský komisař, předseda Komise se bude volit v Evropském parlamentu a bude to na základě výsledků voleb do Evropského parlamentu, znamená to, že volby budou politickými střety a vedení bude odpovídat tomu, který politický názor se prosadí. To také nebylo. Toto je správná politizace toho, kdo stojí v čele Evropské komise a evropských institucí. To není zapouzdřování, je to otevírání se politické debatě a otevírání se i občanům. Podle mě je tam celá řada prvků, které znamenají otevření unie občanům, ať je ta občanská iniciativa nebo role národních parlamentů. To všechno je podle mě opak zapouzdřování. Národní parlament neměl nikdy možnost takto se vyjadřovat k legislativě, jako bude mít nyní.
Podpoříme to, co říkal premiér o tom, že budeme jako parlamenty v jednacích řádech upravovat možnost pro Českou republiku kontrolovat mandát vlády v případě využití tzv. můstku. Nebráním se tomu. Říkám rovnou, že jsme v parlamentu připraveni podobné věci podpořit, pokud to dnes zvyšuje šanci na to, abychom Lisabonskou smlouvu ratifikovali.
Rád bych zmínil ještě jednu věc. Když si představíte, že v Lisabonské smlouvě se poprvé vytváří prostor pro to, aby se princip solidarity prosazoval například v oblasti energetiky, k vytváření jednotné energetické politiky EU, je to podle mě významná věc, na které bychom se dokázali shodnout, že je užitečná. Nemá to přitom vliv na vytváření mixu v národních státech, ale má to vliv na to, abychom dokázali propojit sítě a hledali společné postupy. Přednedávnem jsme toho byli svědky v případě ukrajinsko-ruské krize. Je to věc z bezpečnostních důvodů velice důležitá.
Stejně tak Lisabonská smlouva zavádí princip solidarity v boji proti nelegální migraci. V souvislosti s blížící se krizí tento princip pokládám za dvojnásobně důležitý. Uvědomujeme si, že toto je bohužel problém, se kterým se budeme brzy střetávat.
Boj s terorismem - všechny tyto další oblasti, v nichž se posiluje princip solidarity v unii, to jsou problémy, s nimiž se budeme pravděpodobně v nejbližším období střetávat. Lisabonská smlouva dává větší šanci vystupovat v tom efektivně, akceschopně a účinněji.
Myslím si, že toto není nějaká pitomost - nepochopil jsem výrok pana premiéra, že jsme kdysi jásali nad každou pitomostí. Připadá mi, že to není na nějaké jásání. Nezdá se mi, že bychom byli v situaci, kdy by byly důvody k velkému jásotu.
Když to tady odhlasujeme, oddechnu si. Myslím si, že je to něco, co potřebujeme. Nedokázali bychom vysvětlit v Evropě důvody, které by nás vedly k tomu, abychom v této fázi Lisabonskou smlouvu odmítli. Myslím si, že v tom jde o určitou hodnověrnost České republiky a o její obraz a kredit v zahraničí. Nejsme země, která by si mohla dovolit se izolovat ani v dobách dobrých ani v dobách horších, které zřejmě bohužel nastávají. Připomínám hlasy, které zazněly v Bruselu v posledních dvou dnech. Přál bych si, abychom zde ve Sněmovně našli dostatek sil na ústavní většinu.
Děkuji, že jste poslouchali.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Zaorálkovi. S faktickou poznámkou vystoupí předseda vlády Mirek Topolánek.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Také si oddychnu, až to dnes schválíme, přestože si myslím, že Lisabonskou smlouvu nepotřebujeme. Nesouhlasím téměř s ničím, co řekl Lubomír Zaorálek, nebrání mi to ale v tom, abych pro to hlasoval.
Musím reagovat na dvě věci. Vydávat dnes eurobondy - v Evropském parlamentu jsem se proti nim dnes jasně postavil - pokládám za velký nesmysl a velké riziko.
Věc, která mě zvedla z lavice, je, že Lisabonská smlouva vůbec nesouvisí s protikrizovými opatřeními a s bojem proti krizi. Řekl bych, že je to skoro naopak. České předsednictví může koordinovat politiky už dnes, na to nepotřebuje Lisabonskou smlouvu. Navíc je to u nás věc Parlamentu, a nikoli vlády. Neschválení Lisabonské smlouvy nás nijak nelimituje. Domnívám se, že Lisabonská smlouva neplatí ani v Irsku, ani v Německu, dokonce ani v Polsku, a nebránilo jim to v tom, aby přijaly protikrizové balíčky. Musím říct, že toto je velký mýtus. Lisabonská smlouva, pokud bude přijata, nijak neovlivní protikrizová opatření EU a nijak s těmito opatřeními nesouvisí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane předsedo. S faktickou se hlásí pan poslanec Petr Bratský. (Ohlas.) Prosím o klid.
Poslanec Petr Bratský: Nezlobte se, nebudu vás dlouho zdržovat. Byl bych skoro dojatý ze slov, která jsem slyšel od pana místopředsedy Zaorálka, ovšem nejsem, protože ve čtvrtek a v pátek máme zimní zasedání OBSE ve Vídni a sociální demokracie například odmítla vypárovat kolegy, kteří měli jet s námi na toto zasedání. A protože to zasedání pracuje ve třech sekcích, ne jen ve dvou… Co se dá dělat? Samozřejmě, co se dá dělat? To je ta vaše Evropa? To je to, co chcete prosazovat? Mám tady několik kolegů, kteří by se rádi zúčastnili práce v pracovních sekcích, je to politická a ekonomická sekce a komise pro lidská práva a gender. Jestli v této chvíli odmítáte párovat delegaci České republiky, tak kde je ten národní parlament, kde je jeho role? Upřímně řečeno, tu hodnověrnost prokažte, vážení přátelé. Dnes nejde o toto hlasování, mně jde o to, abychom nasadili vyšší politickou kulturu v zájmu naší země ve strukturách, jejichž jsme členy. My tam s klidem nepojedeme! Vám to možná vyhovuje. Pro některé z vás to možná není tak podstatné, ale na druhou stranu si potom svažte své svědomí s tím, co děláte a co říkáte veřejnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Petr Bratský. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec David Rath. Upozorňuji, že nemám pravomoc vstupovat do faktických poznámek, byť se netýkají projednávaného bodu a mají reagovat na to, co zaznělo v rozpravě.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, měli bychom se vrátit zase k meritu věci, tedy k Lisabonské smlouvě, a neplést tady hrušky s jabkama. Protože zatahovat sem teď problém párování - dámy a pánové, uvědomte si, kdo změnil výsledek voleb a jakým způsobem. Prostě vy jste zapomněli na to, že v této Sněmovně voliči rozhodli o sto na sto hlasech a že tady někdo - tedy vláda Mirka Topolánka zkorumpovala některé poslance! A to je podstata, proč se nepáruje! To je podstata, proč se nepáruje! Takže nesnažte se tady veřejnosti nabulíkovat, namluvit něco, že vy jste ti slušní! A že to párování…! Vraťme se na začátku k výsledku voleb, aby ODS respektovala to, co voliči rozhodli. A dámy a pánové, vraťme se tam, kde diskuse má být, tedy k Lisabonské smlouvě, a ne k párování.
***