(19.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Cyrilu Svobodovi. Vystoupí pan poslanec Pavel Severa, připraví se místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.
Poslanec Pavel Severa: Milé dámy, vážení pánové, dovolím si pár postřehů. Velmi krátce. Osobně si nemyslím, že jsme euroskeptici. Osobně si myslím, že jsme obecně skeptici. Vyplývá to z toho, že se to od nás očekává díky tomu, co jsme si prožili v minulosti, v minulých čtyřiceti letech, protože jsme obezřetní a o mnoha věcech přemýšlíme, neb nás tomu minulost naučila.
Jenom velice krátce se vrátím. Všichni dobře víme, že primárně důvodem založení Evropské unie v minulosti byla bezpečnost. Přeskočíme-li mnoho smluv, které to rozváděly, měnily, tak nadále platí to, že důvodem pro společné působení v Evropské unii je obrana, ekonomika, čím dál více trh, energetika. A mohl bych pokračovat. Už to tady bylo zmíněno.
Co je nejdůležitější? Že máme naprosto jasné společné cíle, ke kterým se více či méně, s většími nebo menšími obtížemi dostáváme společnými stanovisky. A tady je ta základní zpráva. Zpráva do celého světa, že Evropa je jednotná, že je schopna se domluvit, že se respektuje, nebo že se to alespoň všichni navzájem učíme a že jsme spolu schopni na evropském prostoru žít. Jsme schopni také řešit jeden problém, poté co se dohodneme, jak ho vyřešit, jsme schopni se podívat na problémy další. A jsme schopni respektovat to, že tady je určitý kompromis, který musí více či méně každý z jednotlivých států Evropské unie přijmout, pokud chce tento evropský prostor sdílet s ostatními.
Tady mi dovolte malý povzdech. Já jsem tady zaslechl od předřečníků apel na to, abychom nebyli v roli solitérů, abychom byli schopni se podřídit kompromisům a v tomto společném prostoru žít, abychom nebyli samolibými, nezodpovědnými kverulanty. Tady mám jednu otázku. Nezdá se vám, přátelé, že takový podobný model bychom měli určitým způsobem respektovat i v České republice? Že bychom měli respektovat zákony, aby se kraje nechovaly jinak, nežli je celostátním zákonem stanoveno? Mám tím na mysli jednání hejtmanů a obcházení zákonů. Myslím, že kdyby se takto choval jeden, dva či tři státy v Evropské unii, tak by Evropská unie fungovat nemohla. To je můj silný pocit a úcta k zákonům, které mají být respektovány.
My nechceme pečovat pouze o svoji minulost. Křesťanským demokratům vždycky záleželo na budoucnosti spojené s námi přijatou Evropskou unií a transatlantickým partnerstvím. Proto máme zájem na dalším prohlubování a rozvoji Evropské unie. A chceme Evropu akceschopnou a také spravedlivou a solidární mezi jednotlivými jejími členy. Toto vše, i přes veškeré nedostatky, které může každý z nás vidět v Lisabonské smlouvě, domnívám se, můžeme uskutečnit. A přes toto všechno se domnívám a myslím si, že je nutné, aby i po ratifikaci a schválení Lisabonské smlouvy byly Čechy, Morava i Slezsko důležitým, rovnocenným partnerem na poli sjednocené Evropy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pavlu Severovi. Nyní bude hovořit místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek a po něm vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrý večer. Dámy a pánové, byli jsme ve světě. Vrátili jsme se právě se skupinou poslanců z nejrůznějších politických stran. Dva dny jsme strávili v Bruselu na debatě, která se pořádala u příležitosti českého předsednictví. Představte si to jako rozpravu, která se vedla mezi poslanci Evropského parlamentu a zároveň mezi zástupci národních parlamentů. Dovedete si představit, doufám, takovou debatu.
To, co vidím tam, na tribuně nebo na galerii, to jsem tam nikde neslyšel. Lisabonské smlouvě ne. Škoda, že naši zástupci to tam neřekli nahlas. Poslanci Evropského parlamentu měli možnost vystoupit a měli možnost se ozvat. Já vás ujišťuji, že debata byla úplně opačná.
Během jednání tohoto fóra v Bruselu opakovaně zazněl od představitelů nejrůznějších národních parlamentů apel na to, abychom v České republice zvládli úspěšně ratifikaci Lisabonské smlouvy. Já jsem tam byl v té sekci zpravodajem pro sociální dopady krize na Evropu. A tam to zaznělo dokonce asi čtyřikrát: výzvy k tomu, aby Lisabonská smlouva byla co nejúspěšněji a co nejrychleji ratifikována.
Ten důvod je zhruba tento. Hlavní téma setkání bylo deprese, do které padá celá Evropská unie, a obava z toho, že Evropská unie není dostatečně integrovaná a není ani dostatečně akceschopná. Lisabonská smlouva je vlastně jenom krůček k tomu, abychom v Evropě měli právě pro čas krize silný leadership, silné vedení. Evropa potřebuje silné vedení.
Uvědomte si, jak rychle reagují a jak aktivní jsou dnes například Spojené státy. Barack Obama je kritizovaný za to, že ten jeho poslední balíček je nedostatečný, celou řadou ekonomů, nositelů Nobelových cen. Ale je to už třetí velká akce, která se koná, aby se utlumila recese. Přesto se říká, že je to nedostatečné. Evropa není schopna dělat podobné kroky, vydat například eurobondy. Ty společné kroky jsou daleko těžší. A ten trh dluhopisů ve světě se za chvilku vyčerpá, když tam Amerika vrhá biliony.
Chápete? Postupovat společně, to znamená získat třeba obrovské prostředky, které nám dneska chybí. Takže ten strach, že Evropa není dostatečně akceschopná, potřeba posílit tu schopnost jednat společně - to je to, co znělo v celé řadě vystoupení. A je mi líto, že ti, kteří mají jiný názor, jej tam prostě neřekli. My podle mě můžeme mít samozřejmě různé názory, můžeme se lišit, můžeme být kritičtí. Pokládám ale za důležité, abychom to tam nahlas říkali, abychom o tom mluvili, protože naše rozhodování dneska samozřejmě může ovlivnit život unie zcela zásadně.
Na včerejší večeři, která se konala s vedením Evropského parlamentu, zaznělo, že pokud v Irsku nebo v České republice bude ratifikace neúspěšná, bude to mít na Evropskou unii devastující účinky a devastující dopad. Prostě to oslabí. Oslabí nás to ve chvíli, kdy potřebujeme dělat kroky společně.
Já cítím potřebu to tady říci. Premiér Topolánek vystoupil dnes v Evropském parlamentu a vystoupil tam proti protekcionismu. Já s ním vřele souhlasím. Chtěl bych ale upozornit na jednu věc. Ten protekcionismus bude logickým důsledkem, pokud nedokážeme účinně a efektivně jednat. Rozumíte? Pokud Evropa není schopna silné, jasné akce vůči krizi, tak se státy budou snažit pomoci si samy. A jestliže ratifikace Lisabonské smlouvy neuspěje, bude to prostě jakoby důkaz toho, že Evropa není dostatečně životaschopná, aby byla schopna se shodnout na společném postupu. A protekcionismus bude důsledek této neakceschopnosti.
Jinak to, co tady premiér Topolánek řekl, mě potěšilo v některých bodech. Kvituji to, že premiér řekl, že právo veta nemá cenu nějak zbožšťovat. Z toho, co říkal, cítím, že velmi dobře poznává dnes i ve své praxi, že vytváření aliancí je daleko důležitější než nasazování nějakého práva veta, že pravděpodobně nemá takový smysl počítat, jestli máme 2 nebo 3,5 procenta, že celé toto počítání není moc v souladu nebo moc nevypovídá o tom, jak skutečně Evropská unie funguje. A kvituji tady tento názor, stejně jako jsem rád, že premiér řekl, že pokládá za užitečné to, že Lisabonská smlouva dělí a dělá jasné rozdělení kompetencí mezi kompetence sdílené, výlučné, podpůrné.
***