(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pohankovi. Slova se ujme pan ministr Liška, připraví se pan poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji. Hodně toho bylo řečeno mými předřečníky, ale dovolte mi aspoň krátce.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podpořilo tuto reformu systému výzkumu, vývoje a inovací, tak jak je v současné době předkládána Sněmovně, neboť je výsledkem konsensu jak Rady pro výzkum a vývoj, která je sama o sobě velmi rozmanitá a je předkladatelem této novely, tak všech poskytovatelů prostředků na podporu výzkumu a vývoje, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ale jsou zde i ostatní partneři, jichž se tento návrh novely bezprostředně dotýká, kteří do diskuse a do přípravy této změny, do této reformy, byli zahrnuti také.
Návrh novely zákona je pouze jedním z prostředků, které přispějí ke zlepšení výsledků výzkumu, vývoje a inovací. Předkládaná novela však přispěje samotná k odstranění překážek a bariér, které bránily efektivnějšímu a účelnějšímu poskytování podpory organizacím i jednotlivým osobám na podporu jejich vědecké a výzkumné činnosti. Proto schválením této novely zákona ve Sněmovně a propuštěním do dalšího čtení budou nastartovány mnohem účinnější postupy pro hodnocení výzkumu a efektivnější rozdělování prostředků na výzkum a vývoj a také to bude zásadním krokem pro dovršení reformy systému výzkumu a vývoje v ČR.
My se nyní bavíme v tomto čtení o základním směru. Budeme vést debaty i dále v dalších čteních, ale toto, o čem dnes hovoříme, a ten dnešní moment spočívá v potvrzení trendu, který jsme nastoupili. Reforma sama je velmi křehká a práce, která se odehrála na tomto konsensu, to byly hodiny, možná stovky hodin práce a zaangažování veškerých partnerů, jichž se týká, a po prvním odmítání některých kroků se podařilo dosáhnout i skutečných změn. Bylo vyhověno jak společenskovědním a humanitním oborům při vyhodnocování výstupů výzkumu a vývoje, byla samozřejmě vzata v úvahu i mnohá další specifika, a pokud se podíváte na trendy, které se nyní odehrávají ve všech vyspělých zemích, tak jsou to trendy úplně stejné, jako jsou naše. My jsme tady naprosto v hlavním proudu inovací, podpory výzkumu a vývoje, ve světové špičce, ať už je to inspirace ze Spojených států amerických, z Finska, ze Švédska, z Dánska, ze zemí, které s tímto mají obrovské zkušenosti, tak způsob, jakým podporují jak aplikovaný, tak základní výzkum se v mnohém podobají právě tomu, o co my se tady nyní pokoušíme.
Já vás proto velmi žádám a prosím, abyste tento základní trend podpořili. Je to něco, co se opakuje jednou za dlouhou dobu, a pojďme se věnovat debatě samozřejmě podrobněji na příslušných místech, ale toto je velmi symbolický moment, který pro konkurenceschopnost českého výzkumu a vývoje, české vědy a také českého vysokého školství má zásadní povahu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Liškovi. Slova se ujme pan poslanec Miroslav Grebeníček, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, současný zákon o podpoře výzkumu a vývoje nabyl účinnosti, jak mnozí dobře víte, 1. července 2002. Posuzovaný vládní návrh novely je po šesti letech obecně zdůvodňován tím, že v průběhu účinnosti zákona se objevila řada koncepčních a systémových problémů, a to jak na úrovni ČR, tak také v souvislosti s členstvím ČR v EU. Vláda, pokud jste to pečlivě studovali, dáte mně za pravdu, pak argumentuje tím, že na úrovni ČR se jedná především o dosud velmi nízké přínosy výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomický a společenský rozvoj ČR. Vláda mluví také o nízké provázanosti výzkumu, vývoje a inovací, o selhávání stávajícího systému podpory, který již není nadále schopen efektivně a operativně poskytovat prostředky na výzkum a vývoj. Dále pak vláda mluví o přílišné složitosti systému podpor a s tím související rozbujelé a neefektivní administrativě a samozřejmě také o zatížení příjemců podpory. Dokonce jsou zde i pasáže o zaostávání úrovně českého výzkumu a vývoje za světovou špičkou a říká se v posuzovaném dokumentu, že dokonce v některých oborech jde o zjevné odtržení od světových vývojových trendů. Jestliže mám připomenout pro pořádek některé další názory vlády, tak ta odkazuje především na nutnost zapojení ČR do evropského výzkumného prostoru.
To byla stručná rekapitulace toho podstatného, ale pokud bych to měl zcela koncentrovaně vyjádřit, tak si dovolím tvrdit, že vláda uvádí jako hlavní záměr svého návrhu reformovat systém výzkumu a vývoje s cílem zjednodušit podporu výzkumu a vývoje, podporu inovací a snížení počtu rozpočtových kapitol. Ovšem v předkládaném návrhu jde o celou řadu dílčích formálních změn, ale samozřejmě i podstatných a významných zásahů do organizace a systému podpory výzkumu a vývoje, jeho realizace a nakládání s výstupy. Je ovšem, alespoň podle mého názoru, obtížné dopředu v některých případech předvídat, zda navrhované podstatnější změny přinesou ten efekt, který vláda v důvodové zprávě deklaruje či slibuje a který od předkládané novely zcela pochopitelně očekává.
Ne, nehodlám zde nyní vyslovit jednoznačně negativní stanovisko, a to proto, že stále ještě existuje celá řada otázek a předkladatelé by na tyto otázky měli dát přece jenom jasnější odpovědi - například proč zůstává i po novele zákona ještě poměrně velký počet rozpočtových kapitol, nebo jak je zabezpečena kompatibilita s EU v hodnocení inovačního potenciálu. Samozřejmě, že se tam leccos dovíme, ale netýká se to parametrů, případně systémů hodnocení výsledků.
A snad ještě tři otázky, které bych v této souvislosti položil. Jakým způsobem budou podporovány velké projekty v ČR? Předposlední otázka: V jakém stavu je příprava programů ministerstev, která budou mít i nadále svoji kapitolu? A poslední problém, který chci otevřít: Jak jsou zajišťovány další kroky v rámci reformy systému výzkum, vývoj, inovace, zejména národní politika na období do roku 2015, protože jak je mnohým známo, tento dokument má být předložen vládě do 31. 3. 2009 a já samozřejmě jsem přesvědčen o tom, že by tady měla být zcela logická provázanost.
Obecně se nacházím ve stavu jisté vstřícnosti k posuzované předloze, ale - a naznačil to nejen poslanec Ohlídal, ale i zpravodaj posuzované předlohy poslanec Pleva, dokonce to tady veřejně konstatoval - prostě ukazuje se nezbytnost pozměňovacích návrhů či dílčích úprav, a bude tedy vhodné tuto předlohu dopracovat. A do tohoto procesu se rád zapojím.
Děkuji za pozornost.
***