(14.30 hodin)
(pokračuje Petr)
Pokud vycházíme z čísel roku 2007, tak v České republice bylo vydáno na základní výzkum 66 % nákladů a na aplikovaný pouze 44. Poměr nákladů mezi aplikovaným a základním výzkumem je naprosto opačný, než je běžné v Evropské unii, kde na základní výzkum je zhruba dáváno pouze něco mezi 30 až 35 %. Plně souhlasím s tím, co tady řekl pan profesor Ohlídal, že je dost těžko v některých případech, jako u nanotechnologií, stanovit tu hranici, kde je to základní a kdy je to aplikovaný výzkum. Ale změna poměru mezi aplikovaným a základním výzkumem, jak se shodují obě dvě důvodové zprávy, je asi nezbytná.
Co postrádám, jsou nástroje, kterými chceme docílit tohoto zvratu. Máme snad dojem, že snížením počtu poskytovatelů a vytvořením tzv. TAČRu, který by měl řídit příliv peněz - ať už institucionálních nebo účelových - do aplikovaného výzkumu, se nám to podaří? Já si myslím, že asi těžko.
Je nezbytná jedna záležitost - přitáhnout do vědy a výzkumu soukromé peníze. Stávající praxe, kde se snažíme o spolufinancování ze soukromých zdrojů, je mnohdy paradoxní. Paradoxní v tom, že prostředky nedává ten uvedený podnik, ale že jsou opět nality do tohoto systému ze strany poskytovatele. Je tedy nezbytné, a já si myslím, že zákon to nedostatečně řeší, jak podnítit a posílit příliv soukromého kapitálu do vědy a výzkumu.
Já si myslím, že české daňové zákony jsou ještě pod úrovní toho, co připouští Evropská unie. Je otázkou, zda bychom to poněkud precizněji neměli řešit v novele připravovaného zákona. Mně osobně a lidem, s kterými jsem hovořil o této oblasti, se zdají tyto podněty poněkud vágní.
A teď jsme u jedné věci, které neřeší zákon podle mne vůbec. My tady máme národní program výzkumu a máme tady tzv. operační programy. Operační programy jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů. Pokud nezpozdíme řešení těchto programů, a ty už mají dneska zpoždění dvou let, tak můžeme získat až 85 % vynaložených peněz z prostředků strukturálních fondů. V tom období 2007 až 2013 by to mohlo být 85 miliard korun. Soudím, že je to oblast, které bychom měli věnovat mimořádnou pozornost, poněvadž umožňuje, bych řekl, financování nejen české vědy, ale zapojení české vědy i do světových výzkumných center. Otázka je: V operačních programech máme zpoždění dva roky, v národních programech ministerstva - tři ministerstva - nepředložila programy, které měly být uzavřeny do konce roku 2008.
V rámci novely je zakomponován do zákona pojem inovace. Mám dojem, že ta nová definice povolené, s trhem slučitelné podpory je jen částečně a naprosto nedostatečně suplována v dané etapě pouze začínající podporou ze strukturálních fondů. Schází podle mě legislativní vymezení podpory pro inovace a můj názor je, že nad zněním tohoto paragrafu bychom se asi měli poněkud hlouběji zamyslet.
Excelence neboli výjimečnost některých projektů a center je asi to, co může v naší vědě, byť se jedná o základní výzkum, přinést nějaké úspěchy, možná že časem i nějakou tu Nobelovu cenu. Ale excelence vyžaduje jedno, a to je sdružení finančních prostředků celé řady institucí. A to sdružování prostředků je podle mého soudu v tomto zákoně nedostatečně definováno.
Jednou z příčin malého zájmu podniků o účast při řešení projektu je skutečnost, že v celé řadě případů nejsou výsledky výzkumu vůbec chráněny a nedochází u aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací k uzavírání smluv o jeho využití. I když se novela pokouší, a já bych řekl, tiše a po špičkách tento problém řešit, neobsahuje tato novela všechny nezbytné záležitosti -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás přeruším a požádám ostatní, kteří nemají zájem vyslechnout váš projev a mají jiné naléhavé věci, aby přesunuli rozhovory do předsálí. Prosím kolegy a kolegyně z obou částí sněmovny, kdyby tak mohli učinit. A i pan ministr by mohl…. Děkuji.
Pokračujte, prosím.
Poslanec Břetislav Petr: Pane předsedající, děkuji, já už jsem u posledních slov. A ta moje poslední slova zní: Byť novela zákona představuje jistý pokrok, tak se domnívám, že je tady celá řada nedořešených problémů, která by potřebovala možná hlubší řešení a zamyšlení než dopracování ve výborech. Čili doporučuji, aby zákon byl vrácen k dopracování. V případě, že tento návrh nebude akceptován, aby byl tento návrh taky přidělen hospodářskému výboru, poněvadž kromě vědy, výzkumu je podle mého soudu nezbytné efektivní využití tohoto nástroje a myslím si, že hospodářský výbor by mohl k této novele taky přispět svou hřivnou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Břetislavu Petrovi. Slova se ujme pan poslanec Pohanka, připraví se pan ministr Liška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Pohanka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení přítomní, měl jsem připravený dalekosáhlý projev, ale vzhledem k tomu, že už předřečníci tady projevili dostatek důvtipu při zpracování této materie, tak to zkrátím na několik vět.
Za prvé. Co jsem měl možnost mluvit s výzkumníky, tak většina výzkumníků tento záměr jednoznačně podporuje. Argumenty pro jsou následující - tím, že se slučují jednak veřejné a soukromé zdroje, což se jim zdá poměrně relevantní důvod. Další důvod je, že je tam výrazná podpora aplikovaného výzkumu, protože všichni víme, že v aplikovaném výzkumu naše republika pokulhává a toto by mohl být signál, jak aplikovaný výzkum podpořit.
Abych tady neřekl jenom pozitiva, je potřeba zmínit i jedno negativum, a to ve shodě s panem poslancem Ohlídalem. Je opravdu obava z toho, že to roční hodnocení projektů je příliš administrativně složité. A tady samozřejmě bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího říct kolegovi Petrovi, který by si snad představoval ještě častější hodnocení, že opravdu ty výzkumné týmy vysoce zatěžuje administrativní práce, protože ony hlavně by rády prováděly výzkum a administrativa je něco, co je potom od výzkumu odvádí. Takže samozřejmě dokonce bylo diskutováno i to, že někdy příliš složitá administrativa ve finále zpozdila uvedení nějaké publikace nebo uvedení nějakého patentu, což pak ve finále znamenalo ztrátu patentového prvenství. Já bych tedy ve shodě s některými svými předřečníky apeloval, abychom se v druhém čtení více soustředili na to, abychom tu administrativu maximálně zjednodušili a aby opravdu zákon výzkumníkům maximálně pomohl.
Děkuji.
***