(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Říkal jste 35 dnů. Takže budeme hlasovat o návrhu pana ministra na zkrácení lhůty projednání ve výboru o 35 dnů.
Jenomže teď si uvědomuji, že procedurálně to je problém, protože to by musel někdo otevřít rozpravu. Jestli pan ministr by mohl otevřít rozpravu jakýmkoliv bonmotem, který mu přitane na mysl.
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, mohu vás poprosit o pomoc, aby to, co se zpozdilo během přes úřady a ministerstvo, se v Parlamentu dohnalo? Děkuji mnohokrát. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď by mohl zaznít znovu návrh v rozpravě, takže požádám třeba zpravodaje.
Poslanec Petr Krill: Navrhuji zkrácení doby projednání ve výboru o 35 dnů.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, teď je to snad podle regulí. Mohu nechat hlasovat o zkrácení doby projednávání o 35 dnů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 90. Přihlášeno 182, pro hlasovalo 152, proti nula. Návrh byl přijat.
Takže tohle jsme také odsouhlasili. Tím jsme se snad vypořádali se vším, co bylo naším úkolem. Děkuji tedy panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Končím projednávání bodu č. 83.
Nicméně tady mám bod
99.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Protokoly o přístupu Albánské republiky a Chorvatské republiky
k Severoatlantické smlouvě, podepsané v Bruselu dne 9. července 2008
/sněmovní tisk 628/ - prvé čtení
Žádám pana ministra Schwarzenberga, aby přednesl tento návrh. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Pane místopředsedo, pane premiére, vážené poslankyně, vážení poslanci, předem bych rád poděkoval za to, že jste se postarali, aby se Rumunsku a Bulharsku dostala včasná pomoc.
Vláda předkládá žádost o vyslovení souhlasu s ratifikací Protokolů o přístupu Albánské republiky a Chorvatské republiky k Severoatlantické smlouvě, podepsané v Bruselu dne 9. července 2008. Poté, co splnily všechny požadované podmínky, byly Albánská republika a Chorvatská republika na summitu NATO v Bukurešti v dubnu 2008 pozvány k zahájení rozhovorů o přístupu k Severoatlantické smlouvě. Obě země nyní dokončily poslední soubor úkonů vyplývajících z plnění takzvaného akčního plánu členství - MAP. Podpis protokolů a přístupu se uskutečnil v Bruselu dne 9. července 2008 a vláda České republiky vyjádřila souhlas s jeho ratifikací na své schůzi dne 1. října 2008. Členské země NATO přislíbily, že ratifikace protokolů o přístupu Albánie a Chorvatska v národních parlamentech proběhne ideálně do konce roku 2008, nejpozději však do února 2009, aby byl dán prostor k ratifikaci i Chorvatsku a Albánii. Příštího summitu NATO v dubnu 2009 ve Štrasburku by se tak obě země měly účastnit jako řádní členové aliance.
Česká republika podporuje roli Severoatlantické aliance u všech zemí, se kterými sdílíme společné hodnoty a které svým členstvím v alianci přispějí k posílení bezpečnosti a stability Severoatlantického prostoru. Vstup Albánie a Chorvatska do NATO přispěje k posílení bezpečnostní stability v jihovýchodní Evropě. Tento region je jednou z hlavních zahraničněpolitických priorit České republiky, a to nejen během předsednictví v Radě Evropské unie. Vstup Albánie a Chorvatska do NATO bude současně příkladem a motivací pro ostatní země v regionu, aby zintenzivnily zavádění demokratických reforem a urychlily plnění požadovaných podmínek pro postup na cestě k členství. Klíčem k trvalé bezpečnosti, stabilitě a prosperitě v Evropě stejně jako strategickou prioritou české zahraniční politiky je postupná integrace celého balkánského regionu do Severoatlantických struktur včetně NATO.
Vstup Albánie a Chorvatska do NATO vytvoří i bezpečnější ekonomické a investiční prostředí v těchto zemích. Jejich vstupem do aliance dojde k posílení spolupráce s dosavadními členskými zeměmi nejen v bezpečnostní, ale přímo také v hospodářské a politické oblasti obdobně, jak se to stalo v jiných zemích během předchozích vln rozšiřování.
Chtěl bych proto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o podporu přístupových protokolů a zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 35 dnů, tak aby ratifikační proces mohl být ukončen do konce tohoto roku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Tomáše Duba. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, pane předsedající. Já si dovoluji jenom ve stručnosti předložit nebo říci svoji zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokoly o přístupu Albánské republiky a Chorvatské republiky k Severoatlantické smlouvě, podepsané v Bruselu dne 9. července 2008. Jedná se o sněmovní tisk 628.
Jak již bylo řečeno, na summitu NATO v Bukurešti, který se konal ve dnech 3. a 4. 4. 2008, byly Albánská republika a Chorvatská republika pozvány k zahájení rozhovorů o přístupu k Severoatlantické smlouvě. Pak následoval podpis protokolů, který proběhl dne 9. července 2008. Schvalovací procesy by měly být v členských státech dokončeny tak, aby se obě země mohly zúčastnit summitu v dubnu 2009 v Štrasburku jako řádní členové NATO.
Protokoly mají charakter prezidentských smluv, jsou v souladu s mezinárodními závazky, s právem Evropských společenství a vnitrostátním právním řádem. Případný dopad na státní rozpočet se nepředpokládá.
Navrhuji tuto věc propustit do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru k projednání. A pak se hlásím ještě do diskuse, abych mohl dát formálně návrh na zkrácení lhůty na 30 dní.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, rozumím. Takže otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se paní poslankyně Konečná.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, předložení Protokolů o přistoupení Albánie a Chorvatska k Severoatlantické smlouvě k ratifikaci Poslanecké sněmovně několik dnů poté, kdy tyto protokoly schválil americký Kongres, jistou měrou, i když v tomto případě zřejmě pouze shodou náhod, potvrzuje, jakou má česká vláda svou základní geopolitickou orientaci na Spojené státy americké a vlastní hodnotovou na republikánskou administrativu prezidenta George Bushe, který z Bílého domu odchází jako Američany zřejmě nejméně vážený prezident.
Politicky neuvážené rozšiřování NATO prosazované administrativou George Bushe i jím osobně je s podivem, protože na světové scéně jsou jiné problémy, které jsou naléhavější k řešení. Co třeba Irák, kde se americké armádě ani po sedmi letech okupace nepodařilo tuto zemi konsolidovat a stáhnout americké jednotky? Nebo Afghánistán, kde se vojenská situace každý měsíc zhoršuje? Taliban je stále útočnější a má úspěchy. Kontroluje značné části území, a proto američtí velitelé volají po dalších vojenských posilách z USA i od evropských spojenců z NATO.
Proč tedy takový americký zájem o balkánské problémy? Bývalá Jugoslávie a všeobecně balkánské země se dostaly do popředí vojenského i politického zájmu USA již za předchozí demokratické Clintonovy administrativy, jež prosadila v NATO bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie na podporu tehdejší kosovskoalbánské teroristické organizace UCK.
***