(15.00 hodin)
Poslanec Petr Krill: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, jak už říkal pan ministr, z ustanovení Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyplývá pro každý stát Evropského společenství, aby se stal smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. My jsme přistoupili do Evropského hospodářského prostoru v říjnu 2003. Dohoda byla od 1. května 2004 prováděna prozatímně a v platnost vstoupila v prosinci roku 2005.
Po vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie k 1. 1. 2007 požádaly oba státy o to, aby se staly smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Při jednáních jde především o adaptaci smluvních podmínek na rozšířený počet smluvních stran. Vlastní jednání s Bulharskem a Rumunskem se zaměřilo převážně, tak jak už říkal pan ministr, do oblasti finančních instrumentů a na oblast rybích produktů. V rámci jednání o finančních instrumentech byly dohodnuty k vyrovnání sociálních a finančních disparit finanční příspěvky jak od států EHP, tak i od Norského království.
V současné době je nutno co nejdříve zajistit plné provádění Dohody o Evropském hospodářském prostoru ve vztahu ke všem stávajícím 27 členským států Evropské unie. Dohoda vstoupí v platnost až po schválení v Evropském parlamentu a bude ratifikována všemi členskými státy Evropské unie.
Česká republika vyslovila souhlas s rozhodnutím Rady Evropské unie o podmínečném provádění dohody v červenci 2007. V březnu 2008 pak vláda České republiky rozhodla svým usnesením č. 242 o ratifikaci této dohody v Parlamentu České republiky.
Z hlediska právního řádu České republiky se jedná o smlouvu takzvané prezidentské kategorie, jejíž úprava je vyhrazena zákonům. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právních řádů České republiky, jakož i s ostatními závazky, které vyplývají ze závazků převzatých v rámci jiných platných smluv a zásad mezinárodního práva. Nemá dopad na státní rozpočet.
Vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si vás požádat o propuštění dohody do druhého čtení a přikázání zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Tam? Pan poslanec Exner. Je to on. Prosím, nejste tam vidět. Máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, jednací řád určitě nepředpokládá, že někam v této přehledné Sněmovně není vidět. To není možné.
Členové vlády, dámy a pánové, podle předložené dohody Bulharsko a Rumunsko dostávají do 30. dubna 2009 určený příspěvek k vyrovnání sociálních a hospodářských rozdílů ve výši 21,5 a 50,5 milionu eur. Norsko, které není členem Evropské unie, ale je samozřejmě zúčastněno na Evropském hospodářském prostoru, samo přispěje 20 a 48 milionů eur na základě dvoustranné pomoci. Je určitě namístě, abychom neblokovali přijetí této dohody a její uplatnění, i když, jak jsme slyšeli, je již vlastně od doby podpisu uplatňována.
Přistoupení k Evropskému hospodářskému prostoru je také povinnou součástí přistoupení k Evropské unii, což se samozřejmě týká i nových členů, Bulharska a Rumunska.
Já ale musím upozornit na něco, co se, pane ministře, už stává bohužel takřka obvyklým postupem. Dohoda byla podepsána, včetně českého zástupce, 25. července 2007. Je, jak bylo řečeno, prozatímně uplatňována. U nás, podle důvodové zprávy, v rozsahu, který umožňují vnitrostátní předpisy. Nikde však v předkládací zprávě tento rozsah není nijak specifikován ani není uvedeno, že by to snad činilo nějaké problémy.
Byl bych velice rád, kdybyste nám ten rozsah umožňující vnitrostátními předpisy případně omezení uplatňování této dohody mohl vysvětlit. Ale nejen to. V únoru 2008 vláda informuje, že z hlediska rychlosti muselo být připomínkové řízení nahrazeno projednáním materiálu na pracovní úrovni výboru pro Evropskou unii, neproběhlo tedy řádné připomínkové řízení, ale při tomto spěchu do Poslanecké sněmovny byl dokument odeslán až v srpnu, 20. srpna 2008, tedy zhruba po půl roce. Co se dělo v mezidobí a proč v určité chvíli ten spěch, zůstává nevysvětleno.
Zrekapituluji. Podpis v červenci 2007, rychlé připomínkové řízení v únoru 2008 a postoupení do Sněmovny v srpnu 2008. Nejspíš jde o administrativní nepořádky a zdá se, že opakovaně nejsme v České republice schopni zvládnout administrativu a proceduru spojenou s přijímáním takových smluv.
Dále bych chtěl upozornit, že v dohodě je v článku 3 a 4 odvolávka na Smlouvu o Ústavě pro Evropu. To je již nyní mrtvé, a je tedy pravděpodobné, že tato dohoda, aby odpovídala právu, bude muset být následně nějakým způsobem upravena.
Byl bych rád, kdyby na tyto otázky, nebo na tato stanoviska pan ministr mohl zareagovat už na této schůzi.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Kdo dál do obecné rozpravy k této ratifikaci dohody Bulharsko, Rumunsko a Evropský hospodářský prostor? Bude tedy jediný vystupující, nikdo další se nehlásí. V tom případě bych ukončil obecnou rozpravu.
Jen se zeptám pana ministra, jestli na to nebude reagovat. Ano. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Otázky k upřesnění, proč došlo k prodlení, a odkaz na Lisabonskou smlouvu z předcházejícího dotazu zodpovím písemně v dohledné době.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně. Takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Tady je pouze doporučení organizačního výboru, nebo návrh přikázat ten návrh k projednání výboru zahraničnímu. Jiný návrh nemám. Ptám se, jestli ještě někdo nenavrhuje přikázání jinému výboru. Nic takového nikdo nenavrhuje. Budeme hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 89, hlasovalo 178 poslanců, pro hlasovalo 148, proti nebyl žádný, nikdo se nezdržel. Takže tímto to bylo přikázáno.
Ještě se hlásí o slovo zpravodaj.
Poslanec Petr Krill: Pane předsedající, jenom abychom nezapomněli, pan ministr žádal o zkrácení termínu k projednávání ve výboru o 35 dnů. To bychom měli odhlasovat.
***