(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré odpoledne. Máme před sebou bod číslo
35.
Vládní návrh zákona o Policii České republiky
/sněmovní tisk 439/ - prvé čtení
Z pověření vlády by měl předložit tento návrh ministr vnitra Ivan Langer. Prosím, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych ještě předtím, než uvedu předložený návrh zákona, dal procedurální návrh, kterým bych navrhl spojit rozpravu k tomuto a následujícímu bodu, neboť jsou to dva návrhy, které spolu bezprostředně souvisejí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže nechám hlasovat okamžitě o spojení obecné rozpravy k bodu číslo 35 a 36 vzhledem k tomu, že oba návrhy spolu, jak jsme slyšeli, bezprostředně souvisejí. Budeme hlasovat o tomto procedurálním návrhu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, spojit rozpravu nad body 35 a 36, stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 241, přítomno 168, pro hlasovalo 145, proti žádný, takže návrh byl přijat.
Mám tomu rozumět tak, pane ministře, že teď vy ve svém úvodním vystoupení hodláte uvést oba dva tisky najednou? (Ministr souhlasí.) Zpravodaj je také totožný.
36.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky
/sněmovní tisk 440/ - prvé čtení
Takže prosím o úvodní slova k oběma tiskům, jak k sněmovnímu tisku 439, tak k tisku 440. Prosím, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se ve svém úvodním vystoupení vyjádřil ke dvěma návrhům, které projednává v prvním čtení Poslanecká sněmovna. Oba dva tyto návrhy bezprostředně souvisejí s reformou Policie ČR a tvoří její legislativní část. Zdůrazňuji slovo legislativní část, neboť celá reforma Policie ČR je nejenom rozložená do delšího časového období, a dovolím si jen zrekapitulovat předpokládaný harmonogram, tedy říci, co máme před sebou, v jaké fázi se nacházíme, ale významná část toho, co se skrývá pod pojmem reforma Policie ČR, nemá charakter legislativních změn, ale jsou to změny, které souvisejí s exekutivními rozhodnutími, ať již na úrovni Ministerstva vnitra nebo policie jako takové. Jinými slovy to, co zde projednáváme, nepředstavuje reformu Policie ČR jako takovou, jako celek, nýbrž její část, nicméně velmi důležitou část.
Policie ČR od roku 1990 prošla velkými změnami, kdy se proměnila z represivní složky totalitního státu v represivní složku státu, který má demokratické zřízení, a v tomto smyslu se významným způsobem proměnila. Přes to všechno ale některé principy, některé metody, některé struktury policie, tak jak ji známe, zůstávají téměř padesát let, od roku 1960, neměnné. Měníme tedy věci, které téměř padesát let fungují stále stejně. A myslím si, že každý z nás je schopen akceptovat stanovisko, že to, co funguje padesát let, je nutné podřídit důkladné revizi. Zachovat to, co se osvědčilo, nicméně ve světě, který se tak výrazným způsobem proměnil, je jasné, že změny, a to zásadní, policie vyžaduje.
Celkový harmonogram reformy Policie ČR nastartoval v září roku 2006, když jsem zadal vypracovat velmi pečlivou analýzu stavu fungování pravomocí Policie ČR. Mohu se vší zodpovědností prohlásit, že materiál, který byl a je výstupem této analýzy, je historicky nejrozsáhlejší, nejdetailnější a nejucelenější analýza stavu české policie, jaká kdy vznikla. Bylo to leckdy nelichotivé čtení, ale vycházeli jsme z jasného přesvědčení, že chceme-li věci změnit, a to chceme, musíme znát přesný stav věcí, tak abychom nevycházeli pouze z dojmů, z pocitů a subjektivních názorů.
Rok 2006 byl tedy rokem analýzy, analytických prací, rok 2007 poté definicí ideového zadání reformy v podobě deseti pilířů, se kterými jste měli možnost se seznámit prakticky všichni; deset pilířů a materiál Reforma policie v deseti pilířích byl předmětem nejširšího připomínkového řízení v rámci resortu i mimo resort. Rok 2007 byl také rokem schválení tohoto zadání, nastartování přípravy legislativních změn a realizací prvních kroků, které souvisejí s reformou policie v té nelegislativní fázi.
Rok 2008 je rokem, kdy byl předložen legislativní základ reformy Poslanecké sněmovně poté, co jej na počátku roku projednala a schválila vláda. Rok 2008 by měl být rokem schválení, projednání legislativního základu reformy a rokem, kdy budou pokračovat dále změny v nelegislativní oblasti, rokem, kdy v jeho druhé části bude probíhat příprava policie a finalizace změn uvnitř policie, které se týkají organizační struktury, ekonomického modelu řízení a dalších věcí, o kterých budu hovořit následně.
Předpokládaná účinnost obou těchto zákonů je 1. leden 2009. A prvním lednem 2009 by česká policie měla vstoupit do tříletého transformačního období, v jehož průběhu by mělo dojít k dokončení změny organizační struktury policie a nového modelu ekonomického řízení. Do roku 2009 by policie měla, bude-li schválen tento záměr, ať již v té předkládané podobě nebo na základě projednávání ve výborech s některými změnami, vstoupit s nově definovanými pravomocemi, odpovědností a také kontrolou.
Jinými slovy, reforma policie není revoluce probíhající ze dne na den. Je to zrychlená evoluce, která byla nastartována rozsáhlou analýzou na podzim 2006 a měla by vyvrcholit prvním lednem 2012, kdy do nového roku 2012 - nejpozději, zdůrazňuji - by Policie ČR vstupovala s novou organizační strukturou a novým ekonomickým modelem řízení po území celé České republiky.
Tolik harmonogram, který jsem považoval za důležité v tomto okamžiku zmínit.
Chci také zdůraznit, že projednávání reformy policie od prvopočátku bylo z naší strany, a věřím, že tomu bude dáno zapravdu i z vaší strany, provázeno snahou o maximální otevřenost, maximální komunikaci a maximální spolupráci. Mohu říci, že v průběhu té první fáze, kdy se definovala filozofie změn, kde byla oslovena nejen Poslanecká sněmovna, Senát, Svaz měst a obcí, Asociace krajů a další instituce, jsme shromáždili celkem 731 připomínek k tomu samotnému ideovému zadání reformy. Myslím si, že toto je číslo, které stojí za to zdůraznit.
Samotný záměr reformy byl v březnu 2007 za účasti předsedy vlády představen na výboru pro bezpečnost a následně v květnu 2007 výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu. Následovalo několik jednání výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, kde jsme se velmi detailně zabývali jednotlivými pilíři, na nichž je reforma postavena. Byl to 23. květen, byl to 28. červen, bylo 13. září minulého roku a poslední jednání k této věci bylo 14. listopadu minulého roku.
Mimochodem, také jsme se dohodli na tom, že v paragrafovém znění, ještě dříve než půjde do vlády, respektive do meziresortního připomínkového řízení, bude tento materiál, tato legislativní část poskytnuta všem poslancům, tak aby měli dostatečný předstih k seznámení se, a stejně tak také po schválení vládou, respektive tu finální verzi, kterou projedná vláda, měli poslanci k dispozici.
***