(13.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Výsledkem je, že jsme připravili úpravu, která zavádí speciální kárné řízení u Nejvyššího správního soudu se speciálními kárnými senáty, které by rozhodovaly o manažerských proviněních soudních funkcionářů, pokud to mám říct takto s jistou mírou lidovosti.
Cílem je právě najít řešení, které odstraní nebezpečí, kterého jsme dnes často svědky, kdy kárné senáty rozhodují o soudcích a kárné senáty, které jsou tvořeny soudci, bohužel občas trpí falešnou soudcovskou solidaritou. Snad nejčerstvější případ, který byl médii zaznamenán, je případ soudce Nagyho, který přestože zfalšoval a vymyslel protokol, tak v zásadě nebyl kárným senátem zbaven funkce.
Chci tedy konstatovat, že naším cílem je, pokud mají kárné senáty rozhodovat o provinění soudních funkcionářů, pak v těchto kárných senátech musí být i zastoupeni nesoudci tak, abychom nebezpečí soudcovské solidarity alespoň určitým způsobem narušili. Tedy podle návrhu by o provinění soudních funkcionářů a o jejich potrestání či přímo zbavení funkce předsedy soudu rozhodovaly u Nejvyššího správního senátu (zřejmě soudu) kárné senáty, které budou šestičlenné, přičemž jedna polovina bude tvořena soudci a jedna polovina bude tvořena nesoudci. Nesoudcovský prvek by ovšem měl mít odbornou dimenzi. Bude se jednat o právníky, kteří budou nominováni právnickými komorami, myslím tím Českou advokátní komoru, Notářskou komoru a Exekutorskou komoru, a dále pak právnickými fakultami v ČR.
Tento návrh zatím počítá s jednoinstančním kárným řízením s tím, že takovéto jednoinstanční rozhodnutí v zásadě bude konečným rozhodnutím a předseda soudu jej bude muset respektovat.
Zákon podrobně upravuje, jak kárné senáty budou kreovány, jak losem budou vybíráni účastníci atd. To já v tuto chvíli zde nechci říkat, nechci vás tím zatěžovat, že bude časově omezeno funkční období soudce takovéhoto kárného senátu. To jsou všechno věci, které si můžete v návrhu přečíst, nechci s tím dnes zde v obecné rozpravě vás zatěžovat, protože jsou to věci spíše na diskusi, podle mého názoru, na ústavněprávní výbor.
Zákon dále zavádí novou skutkovou podstatu kárného provinění předsedů a místopředsedů soudu, kdy toto je další věc, která chybí v zákoně. Ukázalo se to nyní v kauze doktorky Brožové, kdy soud sice konstatoval, že došlo z její strany k pochybení při správě majetku soudu, ale že současný zákon takovéto pochybení nepovažuje za kárné provinění předsedy, a neumožňuje jej tedy postihnout. Proto je třeba nově formulovat kárnou odpovědnost předsedy a říci, kdy se proviňuje a kdy nikoliv.
Počítáme dále s novým institutem dočasného zproštění výkonu funkce předsedy soudu, to znamená pokud předseda fatálně pochybí, tak do doby, než kárný senát rozhodne, není možné, aby funkci mohl vykonávat. Proto ministr spravedlnosti bude mít oprávnění okamžitě jej dočasně zprostit funkce do doby, než kárný senát rozhodne.
Navrhujeme jinak takzvané třikrát a dost v rámci zpřísnění odpovědnosti soudců za výkon své funkce, kdy v případě, že soudce třikrát pochybí, třikrát je proti němu vedeno kárné řízení, bude moci být automaticky zahájeno řízení o způsobilosti k výkonu soudcovské funkce. To je výrazné přitvrzení, kdy bohužel jsme často svědky toho, kdy soudce permanentně pochybuje, vždy dostane nějakou drobnou sankci v podobě srážky z platu či přímo pouze napomenutí či důtku, a takto se mu kumulují sankce a nic se neděje. Do budoucna tedy by již třetí pochybení mělo vést ke spuštění tohoto institutu řízení o způsobilosti k výkonu soudcovské funkce a měla by tak být tato recidiva velmi výrazně a tvrději postihnutelná.
Upravujeme nově přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti, upravujeme nově Radu Justiční akademie a další a další věci, které ovšem nejsou tak politicky důležité. Jak jsem řekl, nebudu vás tedy jimi zatěžovat, nicméně vás chci poprosit, abyste, dámy a pánové, tento návrh podpořili. Jedná se o velmi spornou problematiku, na kterou lze mít různé názory. A já vás chci ubezpečit, že tento v zásadě kompromisní návrh byl vypracováván skoro rok. Je to asi pátá verze, u které předpokládám, že se na ní můžeme shodnout, protože vycházíme vstříc Ústavnímu soudu a přitom zavádíme senáty, které by neměly trpět falešnou soudcovskou solidaritou. Takže vás moc prosím, přistupujme k tomu, zde nacházíme kompromis, který samozřejmě není dokonalý, ale je třeba mít v českém právu možnost odvolávat soudního funkcionáře, který při výkonu své činnosti pochybil. Teď tomu bohužel tak není.
Pouze pro úplnost dodávám, že na tuto novelu zákona o soudech a soudcích by měla navázat v rámci reformy justice vlády pana premiéra Topolánka ještě druhá novela, která by se měla pokusit prosadit časově omezený mandát pro předsedy soudu. Protože to je téma stejně výbušné jako kárné senáty a čeká nás ještě diskuse o tomto tématu, tak jsme nechtěli oba problémy spojovat, a tím zablokovávat šanci prosadit urychleně kárné senáty. Je to téma, které bychom měli ještě v tomto volebním období také projednat a případně přijmout. A návrh zákona by měl být v první polovině tohoto roku dokončen Ministerstvem spravedlnosti. To znamená ještě v tomto roce by měl být též na půdě Poslanecké sněmovny.
Dámy a pánové, já vás prosím o podporu tohoto návrhu, neboť jak jsem upozornil, odvolávání soudních funkcionářů, kteří pochybí, je z hlediska fungování české justice nezbytností, a proto současný stav je fatálně nevyhovující a musíme jej určitým způsobem napravit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby nyní se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, chápu, že v půl druhé v pátek už pozornost Sněmovny není taková, jakou by si tento zákon zasloužil, protože jde skutečně o jednu z klíčových norem. Je to norma o odvolávání soudců a ta diskuse se táhne už mnoho let, soudcovské rady a všechny tyto věci, nakolik má být justice samostatná, kdekdo hovoří o zasahování moci výkonné do moci soudní. O nic takového samozřejmě nejde, takže všechno, prosím vás, jsou velmi, velmi složité problémy.
Jenom několik slov. Pan ministr řekl, že nebude kritizovat názor Ústavního soudu. No, kolegové a kolegyně, chápeme, že předseda jakéhokoliv soudu soudí, rozhoduje o soudcovských věcech, rozhoduje ve věcech právních, rozhoduje o přikázání věci atd. a vedle toho ještě také spravuje soud, tj. odpovídá za opravu střechy, za to, aby se řádně uklízelo, aby byla fasáda. Ale my přece všichni cítíme, že je podstatný rozdíl mezi tím, jestli předseda soudu blbě soudí, jestliže špatně rozděluje práci, jestliže má průtahy v jednání, a že je rozdíl mezi tím, jestli špatně zadal opravu střechy. To jsou přece dvě odlišné věci. Všichni to chápeme, s jednou výjimkou - soudců Ústavního soudu, kteří řekli, že je to úplně jedno, že to je stejně výkon soudcovské činnosti a že tedy takový soudce musí jít před kárný senát. Ale hnát soudce před kárný senát tak, jak tomu všichni rozumíme, proto, že blbě zajistil úklid budovy soudu, nezdá se nám to vhodné. Tento zákon vychází z toho!
A možná, že tady, jak se módně říká, naskakujeme na něco, co se nám nezdá rozumné, možná, že by bylo namístě pokusit se v tomto volebním období o změnu ústavy, která by prostě řekla, že kdo jmenuje, odvolává. Možná, že by to našlo ve Sněmovně ohlas, možná, že by to stálo za pokus a že by tyto věci měly být řešeny jiným způsobem.
Kárné senáty za účasti jiných právních profesí. Kolegové a kolegyně, v žádném případě to není nástroj k přísnějšímu trestání soudců. Máme s tím bohaté zkušenosti v advokátní komoře, kde se může člověk postižený advokátní komorou, čili tou solidární komorou advokátů, která s ním je, může odvolat k soudu. Odvolá-li se k soudu, je trest vždycky bez výjimky mírnější! Ti kolegové, kteří o tom rozhodují, rozhodnou vždycky přísněji než soudce, ke kterému se ten člověk odvolá. Takže není to žádný návrh jenom na to, aby to bylo trošku přísnější. Myslím, že tomu tak není.
Mají-li rozhodovat senáty správního soudu? Já už po zkušenostech s některými zákony mám dojem, že když nevíme, komu to dát, tak to dáme správnímu soudu.
***