(13.30 hodin)
(pokračuje Křeček)

Nejsem si jist, že zrovna správní soud je tím správným soudem, ale asi by to tak být nemělo. Co podle mého názoru je zřejmé, že by toto jednání nemělo být jednoinstanční, to bychom asi měli přijmout, že tam možnost odvolání musí být.

A pokud jde o účast jiných právnických profesí, tak podle mého názoru v těchto senátech nemají co dělat zástupci exekutorů, soukromých exekutorů. Exekutoři přece se neúčastní justice, neúčastní se nalézacího řízení u soudu, podle mého názoru by tam být neměli.

Prosím vás, obecně je třeba mít na paměti, že výkon soudnictví je výkon státní správy, státní moci. Soudci nejsou nic jiného než státní úředníci, kteří vykonávají funkci státu, musí být nezávislí, ale na moci výkonné, nikoliv na státu, kterým jsme všichni, nebo aspoň jeho služebníky.

Domnívám se, že tento zákon bude vyžadovat pečlivé projednání. Předložíme některé pozměňovací návrhy a já rovněž navrhuji, aby byla prodloužena lhůta o 20 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní zatím jedinou přihlášku, a to od pana poslance Zdeňka Jičínského. Máte tedy slovo, pane kolego. Poté se hlásí pan poslanec Kala.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, poloprázdná síň Sněmovny skutečně neodpovídá významu této věci, protože nejde jenom o jednotlivá organizační opatření, jde o posouzení velmi závažné problematiky postavení justice jako třetí moci v rámci našeho ústavně-politického systému. A tady bych kolegům doporučil, aby vedle nálezu Ústavního soudu, který v té věci rozhodl, že není přípustné, aby ministr spravedlnosti jmenoval předsedy soudů, a protože k tomuto nálezu byla i minoritní vóta včetně minoritního vóta předsedy Ústavního soudu a jsou tam argumenty, které ukazují na to, že tato problematika je složitější, tato věc je tedy z hlediska ústavně-politického skutečně vážná. Kolega Křeček o tom hovořil. Já tuto problematiku nebudu dále rozvádět. Zdá se mi jenom, že jeho námět, abychom případně sáhli do ústavy, zatím není řekl bych dostatečně projednán, tak abychom takový zásah mohli udělat.

Omezím se na věci týkající se návrhu zákona, který předkládá ministr spravedlnosti. A chci některé věci učinit předmětem pochybností, případně uvažovat o určitých jiných návrzích.

Souhlasím s tím, že není možné prodlužovat stav, kdy nelze soudní funkcionáře jmenovat nebo odvolat. Musíme se tedy v rámci řešení, které stanovil Ústavní soud, snažit o nějakou cestu, protože o nálezu Ústavního soudu si můžeme myslet leccos, ale respektovat jej v rámci našeho ústavně-politického systému samozřejmě musíme, pokud neuděláme to, o čem hovořil kolega Křeček, a já myslím, že to neuděláme, že zatím do ústavy sahat nebudeme.

Ale jde o to, jak tento problém řešit. A já osobně si myslím, že by mělo být rozděleno navržené kárné řízení. Řízení o případném jmenování nebo odvolání soudních funkcionářů je něco jiného než kárné řízení se soudci. Je tedy otázka, a dávám to panu ministrovi na zvážení, zda by případně nepřipravil ještě pro jednání ve výboru určitou alternativu. Byl to i podnět, který jsme získali jako delegace ústavněprávního výboru při jednání v Brně na Nejvyšším správním soudu, zda by nebylo možné či vhodné vytvořit speciální senát. Speciální senát existuje například pro řešení kompetenčních sporů mezi soudy a správními orgány, případně mezi soudy samými, zda by tedy pro řešení těchto věcí nebyl vhodný takovýto speciální senát. To dávám v úvahu. Sám konkrétní návrh teď formulovat nebudu, ale prosím pana ministra, aby to nechal prostřednictvím svých odborníků posoudit, zda by tato cesta nebyla jaksi schůdná, protože je třeba po mém soudu odlišit tato dvě různá řízení. To je jedna věc.

Druhá věc. Já osobně nejsem proti účasti laického prvku v kárných řízeních, ale je třeba důkladně uvážit, kdo by to měl být. Otázka je, protože někde se to také používá, že vedle soudců by tam mohli být zástupci akademických institucí, a nechat advokacii a notáře stranou, o exekutorech raději nemluvím, protože ti tam opravdu vůbec v žádném případě nepatří.

To jsou tedy některé podněty pro hlubší a širší uvážení této problematiky, která po mém soudu je dost závažná, protože zjišťujeme ve společnosti velmi rozdílné reakce. Ale teď se musíme snažit všichni o to, abychom výkon soudnictví, a tedy výkon spravedlnosti zlepšili a zejména i urychlili, protože pomalost řízení je obecně předmětem stížností, a důvodně.

To je vše.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Teď bude hovořit pan kolega Kala, ale omlouvám se panu poslanci Bendovi, který dal písemnou přihlášku, a nakonec po vzájemné dohodě jsme to vyřešili tak, že nyní bude mít slovo pan poslanec Kala a poté vystoupí pan poslanec Marek Benda.

 

Poslanec Miloslav Kala: Děkuji paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dlouho vás nezdržím. Chtěl bych připomenout při projednávání tohoto návrhu zákona, že jsme nedávno doprojednali zákon o střetu zájmů, resp. jeho novelu, která se v současné době pohybuje v Senátu, a podle stávajícího průběhu projednávání lze předpokládat, že se vrátí ještě zpět k projednání do Poslanecké sněmovny.

Při projednávání novely zákona o střetu zájmů si jistě všichni pamatujeme, že jsme poměrně vyšli vstříc požadavkům soudů a vyňali jsme je z okruhu veřejných funkcionářů, kteří jsou pod dikcí zákona o střetu zájmů. Tento krok ovšem nelze interpretovat tak, že by se Poslanecké sněmovna domnívala, že soudci nejsou veřejnými funkcionáři a že nemají být v rámci tohoto zákona zahrnuti. Interpretace tohoto kroku byla taková, že celá řada požadavků daných v zákoně o střetu zájmů se kryje s požadavky, které jsou v zákoně o soudech a soudcích, a že do příštího projednávání zákona o soudech a soudcích bude předloženo určité porovnání těchto požadavků a ty budou minimálně doplněny do té úrovně, kterou obsahuje zákon o střetu zájmů.

Chtěl bych, aby i tato informace zde zazněla, aby to nevyznělo tak, že jsme už zapomněli na přísliby, které jsme dostali, a byl bych velmi rád, abychom ve druhém čtení měli informaci, zda se k tomu přistoupilo právě při této novele, nebo zda Ministerstvo spravedlnosti předloží komplexnější úpravu třeba při některé další novele.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Kalovi. Nyní má slovo pan kolega Marek Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, mám také několik poznámek do obecné rozpravy, o kterých si myslím, že by měly teď zaznít, a avízo na několik změn, které budu navrhovat, aby nevznikl pocit, že jsme je až posléze udělali pouze na výboru.

První obecná poznámka. Nakolik nás může rozhodování Ústavního soudu v kauze paní dr. Brožové, ale i navazujících rozhodnutí svým způsobem rozčilovat, tak si myslím, že je v podstatě správně, že Ústavní soud de facto zrušil neomezenou pravomoc ministra spravedlnosti, resp. prezidenta republiky, bez odůvodnění odvolávat a jmenovat předsedy soudů. Myslím si, že toto je opravdu trošku relikt jakoby jiného pojetí soudů a soudců, nikoliv jako ústavních činitelů, ale jakési prodloužené ruky státu, a že je správně, že se s tímto problémem musíme vypořádat.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP