(12.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Radim Chytka. Prosím ho o slovo. Zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Radim Chytka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, pokusím se vás nezklamat. Když do Poslanecké sněmovny doputoval nový trestní kodex, dovolte mi, abych se velice stručně vyjádřil ke snížení trestní odpovědnosti z 15 na 14 let.
Jak jste jistě informováni, snížení trestní odpovědnosti věkové hranice bylo z trestního kodexu vypuštěno na jednání vlády s tím, že vláda rozhodla, že snížení nebo nesnížení věkové hranice trestní odpovědnosti je v plné kompetenci této ctihodné Poslanecké sněmovny.
Na začátek mám jednu prosbu. Chápu, že diskuse ohledně snížení trestní odpovědnosti může být vášnivá, někdy i bouřlivá. Přesto bych byl rád, kdyby zůstala v mezích odborné diskuse, neboť jde o věc závažnou. Je mi jasné, že diskuse o snížení trestní odpovědnosti bude probíhat napříč politickým spektrem jistě několik týdnů a měsíců, a jsem ochoten se kdykoli a kdekoli diskuse účastnit.
Když jsem přemýšlel před prvním čtením tohoto trestního zákoníku nad jedním jediným důvodem, který bych v prvním čtení uvedl v Poslanecké sněmovně z těch mnoha důvodů, které mě vedou k tomu, abych já osobně navrhoval snížení trestní odpovědnosti z 15 na 14 let, a učiním tak nepochybně na jednání ústavněprávního výboru i zde na plénu, když jsem uvažoval, jaký bych vybral jeden jediný důvod z těch mnoha důvodů, tak mi neustále v uších zněla stará píseň skupiny Olympik Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář. V této písni jde o příběh jednoho kluka, který nejdříve kradl, potom loupil a potom se dopustil loupeže s nožem ve svých rukou. Příběh nemohl dopadnout jinak než velice tragicky. Ve světle tohoto příběhu se domnívám, že stát má právo co nejdříve a s plnou vážností oznámit svým občanům, že krást se nemá. Domnívám se, že stát má právo co nejdříve a s plnou vážností oznámit svým občanům, že loupit se nemá. Domnívám se, že stát má právo co nejdříve a s plnou vážností oznámit svým občanům, že vraždit se nemá. A jsem přesvědčen o tom, že naši čtrnáctiletí mladiství jsou schopni pochopit a rozlišit, že krást se nemá, že loupit se nemá a že vraždit se nemá. Pokud už nastane ten případ, že se některý z těchto mladistvých dostane na osudovou křižovatku, na začátek šikmé plochy, když selhaly všechny záchranné brzdy této společnosti, když selhala rodinná výchova, pak se domnívám, že stát má právo, ale možná i povinnost, obrazně řečeno, tohoto mladistvého co nejdříve v jeho prospěch klepnout přes prsty, zacloumat s ním a pokusit se dostat ho co nejdříve na správnou cestu. Neboť pokud bychom toto neudělali, za pár let bychom se už mohli jen dívat, jak slzy jeho mámy šedivý stékají na polštář.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Chytkovi. Prosím o slovo pana poslance Zdeňka Jičínského.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, chci učinit několik poznámek k projednávané předloze i k průběhu diskuse. Poznamenávám, že jsem neměl dost času, abych tuto předlohu důkladně prostudoval a srovnal s předlohou, kterou jsme v minulém období v Poslanecké sněmovně téměř schválili, ale vzhledem k určitým souvislostem, vzhledem k tomu, že bylo těsně před volbami, některé momenty, podle mého soudu nikoli nejpodstatnější, vedly k tomu, že posléze přijata nebyla. Říkám to jako výhradu, protože tehdejší předloha byla po mém soudu velmi důkladně projednána. Proto si myslím, že bychom měli posoudit tuto předlohu i ve vztahu k předloze minulé, abychom se zamysleli nad tím, zda jsou nebo nejsou odůvodněny rozdíly proti minulému návrhu. To říkám jako úvodní poznámku, která mě zároveň vede k tomu, že sice nemohu v této diskusi nikoho omezovat, ale vycházím z toho, že trestní zákoník je jedním ze základních zákonů společnosti, který nesouvisí s tím, která vláda jej připravuje a předkládá. I tento trestní zákon byl připravován za vlád minulých. Nepřipravovaly je vlády, ale skupiny odborníků, které se v základním ani nelišily. Hlavním člověkem v této věci je profesor Šámal. Myslím si, že je zaručena určitá kontinuita prací.
To mě vede k tomu, abych se snažil působit na jistou věcnost, střízlivost a na omezování ideologických momentů při odůvodňování té nebo oné koncepce nebo celé předlohy. Samozřejmě, určité ideologické koncepty se střetávají i v trestním zákoníku, ale neměly by ovlivňovat celkovou koncepci, protože ta musí odpovídat poměrům z hlediska fungování normálního chodu společnosti, což znamená, že to musí být přijatelné pro většinu občanů. Samozřejmě jsou sporné věci. Pan zpravodaj uvedl, že je rád, že tam není - zjednodušeně řečeno - problematika eutanazie. Takové věci jsou sporné, stejně tak jako je sporná problematika, zda mají nebo nemají být přípustné měkké drogy. Jsou určité otázky, které jsou předmětem sporu.
Když jsem tady uvedl jisté upozornění proti přílišné ideologizaci věcí, mám na mysli toto: Zákoník z roku 1961, který až dosud platil, byl tehdy velkým pokrokem proti právní úpravě, která platila do té doby. Jestliže se tento zákoník s řadou změn může používat ještě dnes, pak to svědčí o tom, že tento zákoník nebyl tak špatný a že odpovídal určitým poměrům, které jsou příznačné pro evropskou společnost v rámci dosažení jisté míry její civilizačně kulturní úrovně. Momenty spojené se společenským nebo politickým uspořádáním tam hrají roli, ale nikoli rozhodující, protože rozhodující je úprava vztahů týkající se normálního chování a trestnosti vůči tomu, jak se lidé vzájemně chovají, čili co je dovoleno a co není. V nějaké podobě se tam objevuje deset přikázání jako základní složka civilizačně kulturní úrovně evropské společnosti, k níž patříme. To je jistá obecná poznámka.
***