(12.00 hodin)
(pokračuje Grospič)
"Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání", a zákonná definice podnikání je v obchodním zákoníku v § 2, kde je uvedeno: "podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem zisku". Přesto však judikáty Nejvyššího soudu připouštějí, že za nedovolené podnikání může být považováno i jednorázové poskytnutí služby či obchodu, který je neobvyklý, má velký finanční rozsah, např. jednorázové dodání vojenské techniky v hodnotě v řádech milionů korun.
Ohledně sazeb lze obecně říci, že všechny sazby za majetkové trestné činy klesají a zvedají se sankce u trestných činů proti životu a zdraví. To je zcela určitě v pořádku. Ale již nejsou zvedány sankce u dalších trestných činů, k jejichž stíhání nás zavazují mezinárodní smlouvy, a stále je zjevná značná disproporce mezi trestním postihem dle právního řádu a trestními sankcemi, které jsou za takové trestné činy předpokládány v zemích Evropské unie.
Opět nejsou odstraněny obtíže u účastenství podle § 24 nového návrhu, není řešena akcesorita tohoto účastenství, což vede k malé postižitelnosti a téměř beztrestnosti hlavních pachatelů. Například organizátor - návodce - sjedná 150 osob, které o sobě vzájemně nevědí, přesvědčí je, aby za mírnou úplatu uzavřely úvěrové smlouvy na částku 49 000 Kč - novelizace zde zvedá postih za kvalifikovanou skutkovou podstatu totiž až od částky 50 000 Kč - a sám jim dodá potřebné falešné podklady a po převzetí peněz převezme celý profit a obohatí se tak o částku převyšující značně 5 mil. Kč., i po odečtení svých výdajů. Podle nové úpravy, která opisuje a pouze přeparagrafovává současnou úpravu, bude postiženo 150 osob za úvěrový podvod v prvním odstavci se sazbou do dvou let, a organizátor s "výdělkem" přes 5 mil. Kč může být postižen pouze za 150 případů návodu či organizování trestného činu úvěrového podvodu v sazbě do dvou let. To je zjevná disproporce, kterou rovněž přináší návrh nového trestního kodexu.
Přestože již při vkládání úvěrového a pojistného podvodu do současné právní úpravy byly námitky a v mezidobí proběhly i ústavní stížnosti na užití tohoto paragrafu, nový zákon skutkovou podstatu ve svém základu nechává stejnou a naopak ještě zavádí dotační podvod, přestože by byla dostačující úprava trestného činu podvodu bez speciálních subjektů a bez speciálních skutkových okolností, které ve svých důsledcích vedou k beztrestnosti pachatelů.
Novela ve své snaze co nejvíce zohlednit rozhodnutí Evropského soudního dvora a doporučení Komise Evropské unie zavádí nové skutkové podstaty v různých hlavách a oddílech trestního zákona, což vede ke značné nepřehlednosti a dublování skutkových podstat, a to i s rozdílným postihem, což by ve svých důsledcích vedlo k důkazním obtížím a k nevyužívání některých ustanovení, která by se tedy od samého počátku stala mrtvými. Konkrétně například u § 246 odst. 1 - Kdo poruší jiné právní předpisy o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí podplácení a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům, bude potrestán až na tři léta. Nebo u § 255 - Kdo se dopustí pletich se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží tím, že jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo v soutěži, bude potrestán až na tři léta. A třeba v § 330 - Kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán až na dvě léta. Z uvedených popisů skutkových podstat je zřejmé, že by naprosto postačovala jedna skutková podstata paragrafu 330 s vyšší sankcí, neboť obě předcházející se zcela zjevně nechají podřadit pod tuto skutkovou podstatu a okolnosti veřejné zakázky, veřejné soutěže lze kvalifikovat jako přitěžující okolnost při ukládání trestu.
Takovýchto nejasností je v novém zákoně více a vyvolávají již v tento moment pochybnosti o jeho koncepčnosti, promyšlenosti celého zákona ve vzájemných souvislostech. Třeba namátkou - dalším příkladem nekoncepčnosti a odtrženosti od praxe je ustanovení nového zákona v § 99 Zabrání věci, kde novela opisuje současnou právní úpravu bez jakýchkoliv korektivů, což opět vede k absurditám.
Vzhledem ke kriminalizaci některých jednání, např. zavedení trestnosti podplácení v soukromoprávních vztazích mezi soukromými subjekty i v hospodářské soutěži, je předpoklad značného nárůstu trestních oznámení, kdy soukromé subjekty ve snaze ustát důkazní břemeno v civilních sporech o náhradu škody způsobených nekalosoutěžním jednáním budou zneužívat institut trestního řízení k bezplatnému a snadnému opatření důkazů. Orgány činné v trestním řízení, které budou dle novely i nadále vázány zásadou oficiality a legality, budou povinny prověřit všechny skutečnosti a založit je do spisového materiálu, z nichž si právní zástupci oznamovatelů na své náklady pořídí kopie a pak pouze v civilním sporu je předloží. Tato situace probíhá již v současné době ohledně majetkových sporů a sporů o užívání bytů apod.
Novela tedy opět nekoncepčně zavádí skutkové podstaty, které postihují sice nežádoucí a protispolečenské jednání, ale nestanovují zákonné korektivy, přestože Česká republika je dokonce mezinárodně povinna stíhat tyto trestné činy.
Vedle toho je z předpokládaných novel trestního řádu patrná nekoncepčnost a odtrženost těchto návrhů od dalších reforem státní správy, kdy například v § 62 je zavedeno doručování prostřednictvím policejního orgánu, kdy oproti tomu současný návrh ministra vnitra směřuje k novele zákona o policii, který by takovýto institut zrušil. Čili jedním zákonem tento institut zrušíme a druhým ho potom zavedeme zpět do právního řádu.
Z uvedeného vyplývá, že trestní zákoník musí být přijímán společně s trestním řádem tak, aby bylo možné zohlednit všechny vzájemné souvislosti a všechny instituty všech osob zúčastněných na trestním řízení. Dílčí novely trestního řádu vyvolané předpokládaným novým trestním zákoníkem zcela zjevně nepokrývají důsledky nového trestního zákoníku a nebudou reagovat na potřeby současné praxe.
A tak tedy věcně vzato, říká-li se v důvodové zprávě, že současný trestní zákon v systematice obecné a zejména zvláštní části trestního zákona, který stále vyjadřuje hodnotový systém tzv. kriminálně politickou koncepcí bývalého komunistického totalitního státu založeného na socialistické ideologii kolektivismu a potlačování subjektivních práv občanů, tak na takový zjevný nesmysl obsažený v důvodové zprávě nelze odpovědět jinak, než že předložený trestný kodex je právě dokladem, jak právo je účinným nástrojem vládnoucích skupin, jak tento zákon přes masku zjevné demokratičnosti preferuje sobecký zájem jednotlivce, nerovnost mezi lidmi, kriminalizuje potenciálně celé skupiny občanů a formalizuje posouzení společenské nebezpečnosti a zcela zjevně počítá fakticky s majetkovým censem v sociálně a ekonomicky rozdělené společnosti.
Vážené kolegyně a kolegové, není ani smyslem obecné rozpravy v prvém čtení rozebírat dále jednotlivé zásady a ustanovení vládního návrhu. Jde spíš o vyjádření stanoviska odrážejícího celkový přístup s hlavními příčinami vedoucími k tomu či onomu závěru.
Komunistická strana Čech a Moravy se nebrání diskusím o novém trestním zákoně. Chceme věcně jednat, a jednat s vědomím, že Česká republika má platný trestný zákon, který byl natolik rozsáhle změněn, že odráží plně nové společenské vztahy v současné současnosti, byť je v určitých momentech třeba nepřehledný. Ale vedle trestního zákona musí být také vůle k postihu, a to ne zcela vždy je namístě a ne zcela vyplývá i z nově předloženého trestního kodexu.
Vstřícnost jsme vyjádřili i v minulých volebních obdobích. Chápeme, že předložený návrh znamená určitou cestu vykonané práce pro jeho tvůrce, ale vyjadřujeme i obavy a domníváme se, že velice oprávněné obavy, právě z přísného zpolitizování pojetí některých ustanovení trestního zákona, která budou společnost ještě více rozdělovat. Jako by se už z důvodové zprávy vytrácel princip věcnosti a byl nahrazen politickými proklamacemi. Takové trestní právo nechceme. Nechceme jít ve stopách svévolných činů představitelů vlády a jejího premiéra. Koneckonců i jeho jednání by mohlo být v kontextu tohoto zákona vykládáno jako trestný čin v nedávné minulosti. Chceme, aby trestní právo bylo tak jako doposud pilířem našeho právního řádu.
Poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy se domnívá, že předložený vládní návrh zákona v sobě obsahuje tolik rozporuplných vazeb, že je žádoucí, aby vláda znovu přepracovala tento návrh, tak aby mohla být dodržena ona zásada nullum... nulla poena sine lege. Podávám tedy návrh na vrácení zákona předkladateli a v případě, že tento návrh neprojde, podávám alternativní návrh na prodloužení lhůty k projednávání na 90 dnů. (Potlesk poslanců KSČM.)
***