(11.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Byly tady několikrát kritizovány stropy na pojistném. Já chci znovu zdůraznit jeden fakt: Byli bychom jedinou zemí v rámci Evropské unie, která nemá stropy na sociální pojištění. A koneckonců i sociálnědemokratická vláda ve svém původním návrhu zákona o nemocenském pojištění navrhovala pro tento rok přesně ty samé stropy, které platí v tomto roce, to znamená čtyřnásobek průměrné mzdy. Musím říci, že my neuvažujeme v tuto chvíli o snižování tohoto stropu, protože tady také zaznělo něco takového, že by se to mělo snižovat. Neuvažujeme v tomto volebním období, že by se tyto stropy v tuto chvíli opět snižovaly například na trojnásobek průměrné mzdy.
Jak jsem již řekl, chceme pokračovat v politickém dialogu, chceme uvažovat o dalších pozměňovacích návrzích, z nichž řadu jsme projednávali již v rámci práce politické komise. Určitě mohu zmínit minimálně dva z nich, které, bude-li k tomu vůle, jsme připraveni projednat až do konkrétního paragrafovaného znění, to znamená například pomalejší náběh prodlužování minimální povinné délky pojištění, která tady má být dosažena zhruba do roku 2018. Můžeme se bavit o tom, jak to prodloužit například právě do onoho roku 2030. Tento alternativní návrh jsme připraveni zpracovat. Jsme připraveni zpracovat a debatovat o možnosti prodloužení předčasného odchodu do penze. To znamená že ve chvíli, kdy by se začal pohybovat věk odchodu do důchodu nad 63 let, tak dnešní tříletá doba by se postupně prodlužovala tak, až by se dosáhlo 65 let, a tam by bylo možné dosáhnout až pětileté doby předčasného odchodu do důchodu, což by opět bylo řešení ve vazbě na některé těžší profese, samozřejmě za předpokladu progresivní sazby odpočtu z výpočtového základu. Koneckonců již stávající varianta, která je v tomto návrhu, 0,9 za první dva roky a 1,5 za třetí rok, je svým způsobem náhodná. Jsme připraveni jít touto cestou.
Tedy jsme připraveni o těchto konkrétních variantách mluvit, jsme připraveni mluvit i o variantách náhradních dob. Chci ale zdůraznit jedno, dámy a pánové: Česká republika má opravdu unikátně velký rozsah náhradních dob započítávaných do důchodového pojištění, kdy není důchodové pojištění placeno. Prakticky v žádné jiné zemi Evropské unie nenajdete tak rozsáhlý zápočet těchto náhradních dob a to se prostě zredukovat musí. Můžeme se bavit o tom, aby například u studia se to týkalo opravdu - to, že to nebude náhradní doba - až těch studentů, kteří ještě na vysokých školách nebudou. Tuto debatu si dovedu představit. Ale velmi upozorňuji na to, že v tuto chvíli vzniká paradoxní situace například u velkého množství slovenských vysokoškolských studentů studujících v České republice, protože když studují na Slovensku, tam toto vysokoškolské studium nemají započteno. Když slovenský student studuje u nás v České republice, tak studium započteno má. Čili my je svým způsobem paradoxně zvýhodňujeme. To jenom ukazuje, že tento problém prostě musíme řešit.
Já bych tedy chtěl říci, že předpokládám v průběhu druhého čtení intenzivní politickou debatu, že jsme k této diskusi připraveni, že chceme pokračovat v politickém dialogu, že budeme připravovat další návrhy, budeme je nabízet k diskusi, budeme připraveni je prosazovat v rámci pozměňovacích návrhů při hlasování. Jsem také přesvědčen, že diskuse nad penzijní reformou neskončí pouze diskusí nad tímto návrhem zákona a že půjdeme do dalších etap, kde opět, to chci zopakovat, budeme usilovat o širší politickou shodu, byť v tomto kroku se nám to zatím nepodařilo.
Děkuji za pozornost, dámy a pánové.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí za jeho závěrečné slovo. Se závěrečným slovem zpravodaj pan Miroslav Opálka. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já po tom namlouvání ODS-ČSSD chci říci, že dohoda je vždycky možná, ale nejprve se musíme dohodnout na cílovém stavu. Jestli se budeme bavit na parametrech bez cílového stavu, tak je to vždycky problém. Musíme se domluvit především na tom, jakou váhu v budoucnu bude mít státní pilíř. A my vidíme, že i návrh vlády, tak jak je doprovázen výpočty, ukazuje, že se bude snižovat tato váha.
A pak potřebujeme vědět, k čemu budou sloužit úspory. Jestli opravdu k vyrovnání důchodového účtu, anebo k připravovanému opt outu. Víte, to je nebezpečné, protože ekvivalence - o té můžeme hovořit tehdy, když je spravedlivé odměňování už mzdou a odměnou. Ale jestliže jsou tak obrovské rozdíly, že dvě třetiny pracujících nemají ani průměrnou mzdu, pak je nutné, aby tato nespravedlnost byla vyrovnávána aspoň solidárním přerozdělováním při stanovování výše důchodů.
Já myslím, že zde v této místnosti není nikdo, kdo si myslí, že máme čas a že nemusíme nic dělat s důchodovým systémem. Ale máme rozdílné názory na to, kde tyto kroky mají končit a jaký mají mít výsledek.
Jestli je vyhrožováno deficitem, tak musím říci a připomenout dobu, kdy koncem roku 2006 zde bylo vyhrožováno, že když neuvolníme 6 miliard deponovaných prostředků na důchody, tak pošta nebude mít co vyplácet - a rok 2006 skončil při očištění všech vedlejších vlivů s téměř 7 miliardami přebytku. Sedm miliard bylo použito do státního rozpočtu plus 9 miliard z roku 2004-2005! Patnáct miliard z důchodového účtu nebo výběr z důchodového pojištění posílilo státní rozpočet.
A tak my prostě hospodaříme! Proto na tom účtu také nic nemáme, protože jsme ještě také nic z toho, co jsme vybrali, neodložili bokem.
A když si vezmeme, že stát stále neplatí za náhradní dobu alespoň u matek či otců, že zavedl stropy na čtyřnásobku a chystá ještě snížení těchto stropů - a já upozorňuji znovu, že nejde o čtyřnásobek průměrné mzdy, ale o čtyřnásobek průměrného vyměřovacího základu dva roky starý, a to je o několik tisíc méně -, že pokud tedy nebudeme řešit problematiku předčasných důchodů v souvislosti s nezaměstnaností, tak jsou to samozřejmě parametry, které budou příjmy na důchodovém účtu snižovat. My se totiž pořád zabýváme jenom výdajovou stránkou, ale vůbec ne stránkou příjmovou, a to je, myslím, zásadní problém přístupu k důchodové reformě.
Co se týká ekvivalence a posílení připojištění, možná jste nepřehlédli zprávu, kterou vydala nadnárodní společnost, že Američané a Češi jsou ti občané, kteří nejvíce spoří na důchod v doplňkových systémech. Přitom my hledáme, jak ještě tento systém posílit, jak ještě ze státních prostředků motivovat občany, aby ukládali více. Je to zajímavé. Na jedné straně se nám nedostává prostředků na solidární systém, na druhé straně jsme schopni miliardy věnovat na doplňkové ekvivalentní nadstandardní systémy.
Tolik snad stručně k tomu, co jsem chtěl dodat ve své závěrečné zprávě. Pak už jen shrnutí. Diskutovalo devět poslanců, z toho jeden dvakrát. Zazněl zde návrh na zamítnutí a já myslím, že je čas, abychom přistoupili k hlasování.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, za závěrečnou zprávu. O návrhu, který padl v rozpravě, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 40.
Já samozřejmě nejdříve přivolám všechny kolegy z předsálí, kteří zatím nenašli cestu do svých lavic. Odhlásím vás a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
O návrhu dám hlasovat. Předpokládám, vzhledem k tomu, že žádný z předsedů klubů nesignalizuje, že by měl problémy s účastí svých poslanců, kteří nejsou řádně omluveni, případně členů vlády, kteří nejsou omluveni, že můžeme o tomto vážném kroku hlasovat.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 40 a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 40 z přítomných 179 pro 89, proti 87.
Vzhledem k tomu, že je zájem o kontrolu hlasování, odložím závěrečné konstatování, zda byl, nebo nebyl návrh přijat, až do doby, kdy jednotliví zástupci poslaneckých klubů zkontrolují zápis o elektronickém hlasování.
Všechno v pořádku. Návrh nebyl přijat.
***