(11.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Budeme tedy pokračovat přikázáním jednotlivým výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování pořadové číslo 41. Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro sociální politiku. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 41 z přítomných 179 pro 176, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.
Ještě pan poslanec Tom Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená Sněmovno, dovolte jenom, abychom pro stenozáznam uvedl, že v hlasování pořadové číslo 40 jsem hlasoval proti návrhu, a na sjetině mám ano. Nezpochybňuji hlasování, ale uvádím pro stenozáznam. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tím jsme se ale nevrátili do bodu, naopak bod jsme ukončili. Končím bod č. 33, předložený návrh pod tiskem 435.
Budeme pokračovat pevně zařazeným bodem, a to je bod č. 2 dnešního jednání. Je to bod
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 436/ - prvé čtení
Pan poslanec, ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Petr Nečas je na svém místě. Požádám ještě, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Jiří Petrů.
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pan Petr Nečas. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Děkuji. Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, v roce 2006 byl schválen nový zákon o nemocenském pojištění a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím tohoto zákona. Tyto zákony měly původně nabýt účinnosti od 1. ledna loňského roku. Účinnost těchto zákonů však byla nejprve odložena o jeden rok a zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů došlo k odložení účinnosti ještě o další rok, takže oba tyto zákony nabývají účinnosti až 1. ledna 2009. Odložením účinnosti byl též vytvořen časový prostor k tomu, aby mohly být připraveny a projednány potřebné změny zákona o nemocenském pojištění a zákona č. 189/2006 Sb., tedy zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění.
Návrh tohoto zákona lze charakterizovat jako technický. Jeho hlavním účelem jsou následující věci:
1. Zpřesnit novou právní úpravu v zájmu jednotného provádění a odstranění zjištěných výkladových problémů a dalších nedostatků nové úpravy, jako je například ne vždy jednotná terminologie.
2. Dosáhnout souladu s jinými zákony, zejména těmi, které byly schvalovány ve stejné době jako zákon o nemocenském pojištění a které nejsou s tímto zákonem plně provázány.
3. Zjednodušit administrativní provádění.
Obsahem návrhu zákona je řada dílčích změn v jednotlivých zákonech. Dovolte mi zmínit příkladmo některé významnější navrhované úpravy.
V novele zákona o nemocenském pojištění se zejména navrhuje zpřesnění podmínek účasti na pojištění u tzv. zahraničních zaměstnanců. V rámci režimu dočasně práceneschopného pojištěnce se v případě změny místa pobytu stanoví souhlas ošetřujícího lékaře pro všechny případy a zpřesňuje se okruh údajů vedených zaměstnavateli, aby se nejednalo o nadbytečné údaje.
V novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zejména navrhuje zvýšení počtu zaměstnanců z 25 na 50 u zaměstnavatele, který se chce přihlásit do systému s vyšší pojistnou sazbou, avšak s úhradou poloviny náhrady mzdy v případě prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. U osob samostatně výdělečně činných se sjednocuje obdobně, jako je tomu již u zaměstnanců, vyměřovací základ na pojistné se základem daně z příjmu. A zjednodušuje se postup při podávání opravných přehledů.
V novele zákona o důchodovém pojištění se zejména navrhuje u osob samostatně výdělečně činných zpřesnění vymezení vedlejší samostatné výdělečné činnosti, kdy postačí souběh samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním bez sledování a prokazování výše příjmu.
V novelách dalších zákonů se provádějí především navazující úpravy, technické změny a terminologické změny.
Dámy a pánové, chtěl bych vás požádat o podporu tohoto návrhu, a aby tento návrh byl postoupen do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Petru Nečasovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jiří Petrů. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, předložený vládní návrh představuje technickou novelu zákona o nemocenském pojištění, který byl schválen v roce 2006 a jehož počátek účinnosti byl postupně tedy odkládán, jak tady zmínil pan ministr. Spolu s novým zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, byl v roce 2006 schválen také zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. I tento zákon měl být původně v účinnosti od 1. ledna 2007. Účinnost obou zákonů byla nejprve odložena o jeden rok na leden roku 2008 a zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo k odložení účinnosti o další rok, takže oba tyto zákony nabývají účinnosti až dnem 1. ledna 2009. Připomínám, že Ústavním soudem České republiky je v současné době projednáván návrh na zrušení zákona č. 261/2007 Sb., o reformě veřejných rozpočtů, popřípadě jeho některá ustanovení.
Smyslem předložené technické novely zákona o nemocenském pojištění je odstranění nedostatků, chyb, výkladových problémů a legislativně technických nepřesností nové právní úpravy, které ve velké míře pramenily z nedostatku času potřebného k přípravě zákona a jeho souvislosti s řadou dalších právních předpisů, které byly ve stejné době vydávány, popřípadě měněny.
Tisk č. 436 obsahuje řadu dílčích změn v obou uvedených zákonech a také v zákonech, které obsahují právní úpravu související se zákonem o nemocenském pojištění, jako například v novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v novele zákona o nemocenském pojištění, v novele zákona o důchodovém pojištění. V novelách dalších souvisejících zákonů se provádějí zejména navazující úpravy a terminologické změny. Jde o úpravy, které se týkají následujících zákonů: o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, občanský soudní řád, o správě daní a poplatků, o státní sociální podpoře, o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, o vojácích z povolání, o sociálně-právní ochraně dětí, o evidenci obyvatel, služební zákon, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákoník práce.
Pokud jde o zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy, lze souhlasit s tvrzeními předkladatele uvedenými v obecné části důvodové zprávy, že návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a ostatními obecně závaznými předpisy, není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a je plně slučitelný s právními akty Evropské unie, zejména nařízením Rady EHS 1408/71 a s nařízením Rady EHS 574/72.
***