(11.30 hodin)
(pokračuje Nečas)
Mohu v této věci pouze konstatovat, že samozřejmě můžeme pracovat s určitými daty, která máme k dispozici, protože zde existují data - např. o invaliditě nebo o pracovní neschopnosti z hlediska okresních správ sociálního zabezpečení části hornických okresů. Samozřejmě můžeme postupně data kumulovat ze všech okresních správ sociálního zabezpečení, které se týkají hornictví, a nějakým způsobem analyzovat. To, co jsme provedli docela předběžně z hlediska okresních správ sociálního zabezpečení v Karviné, Frýdku-Místku, Ostravě, Mostu, Trutnově, Hodoníně apod., se ukazuje, že naprosto jednoznačně např. invalidizace u horníků pro onemocnění obecné povahy se nikterak nevymyká z obecného průměru invalidizace v ostatních dělnických profesích.
To samé se týká nemocnosti. Počet přiznaných plných a částečných invalidních důchodů pro nemoc z povolání je mizivý. Dosahuje řádu promile. Je to v podstatě v jednotkách lidí. Musím také říci, že z údajů, pro něž byly podkladem např. údaje z dolu Staříč 2, dále již uzavřeného dolu Paskov, důl Darkov, důl ČSM, důl Lazy, důl Mikulčice, údaje z Mostecké uhelné společnosti, se ukazuje, že nemocnost a pracovní neschopnost, co se týče průměrné délky trvání jedné pracovní neschopnosti u pojištěnců v hornických profesích, je dle statistických údajů shromážděných od jednotlivých závodních či ošetřujících lékařů obdobná v rámci celého okresu, čili nijak nevybočuje. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti v severomoravském regionu za roky 2006 a 2007 je u horníků mírně kratší, to znamená 38,5 dne průměr celkem všechny profese, v Moravskoslezském kraji je 39,2 dne, celostátně 35 až 36 dní.
Čili my chceme tyto údaje akumulovat, analyzovat, chceme mít konkrétní data, konkrétní fakta, nicméně údaje, které jsou k dispozici v tuto chvíli, ukazují, že u těchto profesí typu horníků a hutníků se z hlediska jejich zdravotního stavu údaje, které se týkají invalidity, pracovní neschopnosti, obecně nemocnosti jako takové, neliší od průměru ostatních manuálních dělnických profesí.
Chtěl bych také velice vyzvednout slova, která zde zazněla z úst řady předřečníků, např. pana předsedy výboru Škromacha, který vyjádřil připravenost nadále pokračovat v politických jednáních. Já chci jednoznačně za vládu České republiky deklarovat, že my chceme v těchto jednáních pokračovat nejen ve vazbě k tomuto návrhu zákona, který budeme projednávat - jak pevně doufám - v rámci druhého čtení. Jsme připraveni znovu se bavit o celé řadě pozměňovacích návrhů. Budeme usilovat o vaši podporu, ne-li o podporu, alespoň o vaši toleranci v této věci. Jsme připraveni zpracovat celou řadu alternativních návrhů, z nichž koneckonců o celé řadě z nich jsme se bavili i v rámci práce politické komise. Chceme nadále vést politický dialog o dalších etapách důchodové reformy. Opět to tady bylo řečeno - ve vazbě např. na důchodové připojištění. Tam musí dojít ke změně, musí dojít k některým regulačním mechanismům typu oddělení majetku akcionářů a klientů. Musí mimochodem dojít i k většímu zapojení zaměstnavatelů např. právě u těch těžkých profesí.
My jsme si prováděli analýzu kolektivních dohod v odvětví hornictví. Musím říci, že výsledek je neveselý, truchlivý. Jestliže např. kolektivní smlouva v rámci OKD dává horníkům při třiapůlmiliardovém zisku této společnosti příplatek na důchodové připojištění pouze ve výši 550 korun, přičemž daňově odepsatelných je 24 tisíc korun ročně, to znamená, že by mohl příspěvek dosáhnout téměř čtyřnásobku, což by mimochodem snížilo zisk této společnosti všehovšudy o 180 milionů, tak tady asi něco není v pořádku. A teď je otázka: Máme vytvořit systém tak, aby fungoval ve prospěch těchto profesí v rámci vazby zaměstnavatel-zaměstnanec, nebo to máme přenášet do státem organizovaného průběžného pilíře? Já si myslím, že "a" je správně. To znamená bezesporu, jsou-li zde některé tyto specifické profese, bavme se o tom, jak tento systém ošetřit, ale mimo průběžný důchodový solidární systém. To považuji za nesmírně důležité a k této debatě jsme připraveni.
Několikrát zde byl zmíněn opt out čili možnost vyvedení části procent z průběžného důchodového systému do doplňkových důchodových systémů. Já jsem rád, že pan předseda Škromach se zde rychle opravil, když mluvil o šesti a osmi procentech. Moc dobře ví, že z úst představitelů vládní koalice nikdy nezaznělo jinačí slovo než tři, maximálně čtyři procentní body, což se mimochodem příliš neliší od čísla, které zaznělo i z úst pana Škromacha dříve, než byl svými spolustraníky okřiknut, který mluvil o dvou procentních bodech. Čili tam jsme poměrně velmi blízko.
Ale to, co chci velmi jasně říci: Podoba tohoto návrhu, který dnes projednáváme, by se nijak nezměnila bez ohledu na to, jestli možnost opt outu bude, nebo nebude. I kdybych teď prohlásil, že opt out v tomto volebním období nebude, tak se nezmění ani čárka na tomto návrhu zákona. I kdybych tady prohlásil, že na sto procent opt out bude, že ho chceme prosadit, opět se nezmění ani čárka na tomto návrhu zákona. Tady bezprostřední systémová souvislost není.
Bylo zde správně konstatováno, že pokud by se došlo k širší dohodě o celkové reformě důchodového systému, že by to byl lepší krok. S tím souhlasím, ale jsem jednoznačně přesvědčen, že cesta, kterou jsme zvolili, to znamená jít po jednotlivých etapách, je správná, protože se obávám, že právě v debatě o pozdějších krocích, které mají přijít na řadu až za několik let, by se torpédovala možnost udělat alespoň nějaké změny, které by byly, byť možná za cenu těsné většiny v této Sněmovně, průchozí.
Musím také jednoznačně říci, že jako ministr práce a sociálních věcí nepřipustím žádnou situaci, na základě které by se důchodový systém dostal do deficitu. To znamená ani z hlediska valorizací, ale např. ani z hlediska právě onoho možného opt outu. Znamená-li opt out, ano, to říkám, ve výši typu tří procent určitý výpadek příjmů, ne tedy 60 miliard, jak říkal pan předseda Škromach, ale ve vazbě někde kolem 30 miliard, má-li být zaveden, znamená to mít stabilní dlouhodobý, na desítky let subsidiární zdroj financování, který doplní tento výpadek. Není možné tam mít trvalý výpadek ve výši miliard, nebo dokonce deseti miliard. To znamená pokud by došlo k tomuto kroku, z jiných zdrojů by musel být tento výpadek stabilně financován.
Bavíme-li se mimochodem o opt outu, dámy a pánové, to je klasické opatření ve prospěch vysoce kvalifikovaných - a teď mě prosím poslouchejte - zaměstnaneckých skupin, protože ty jsou stávajícím důchodovým systémem nejvíce bity. Především lidé, kteří mají mírně nadprůměrné a nadprůměrné platy, což jsou v 95 % kvalifikovaní zaměstnanci, ti doplácejí na stávající podobu průběžného důchodového systému nejvíce. Jestliže si vezmeme člověka, který má zhruba desetitisícový plat, jeho důchod dosáhne po 40 letech pojištění ve stávajícím věku odchodu do důchodu něco přes 7 tisíc korun čistého. To znamená, že on dosáhne na 70 % svých hrubých příjmů, které měl před odchodem do penze. Jestliže je tento člověk v situaci, kdy vydělával dvojnásobek průměrné mzdy, což je zhruba 40 tidíc korun, což, jak uznáte, není žádný boháč, je to typický případ, vysoce kvalifikovaný tvrdě pracující zaměstnanec, nikoli podnikatel, jeho důchod po 40 letech dosáhne částky asi 10 tisíc korun. Čili z 10 tisíc hrubého se dostanete na 7 tisíc důchodu a ze 40 tisíc se dostanete na 10 tisíc důchodu - to znamená pouhé jedné čtvrtiny svých hrubých příjmů před odchodem do důchodu. Čili jestli je někdo bit stávající podobou důchodového systému, jsou to vysoce kvalifikovaní tvrdě pracující zaměstnanci s nadprůměrnými mzdami. My musíme najít způsob, jak jim umožnit dosáhnout větší ekvivalence mezi jejich odvody do důchodového systému a výší mzdy a jejich důchodem v období zabezpečení. Právě na tyto lidi je směrována úvaha o možném opt outu ve výši typu tří nebo čtyř procent.
Ale znovu opakuji: Já sám jako ministr práce a sociálních věcí nepřipustím žádný krok v této věci, pokud by znamenal trvalý výpadek z příjmů důchodového pojištění. To znamená tento krok by se dělal pouze za situace, že najdeme substituci v podobě náhradních zdrojů, např. z výnosu privatizace, dividendového programu některých státních společností apod. Takže prosím, nestrašme se touto věcí.
***