(11.20 hodin)
(pokračuje Kala)
Další součástí tohoto tisku je návrh o prodeji části podniku. O tom jsem už do určité míry hovořil. Je to věc, kterou budou muset projednat orgány akciové společnosti České dráhy a budou muset projednat orgány Správy železniční dopravní cesty, státní organizace. Na tu státní organizaci asi budeme mít více pák a budeme schopni ty věci řešit možná jednodušeji z určitého pohledu, ale myslím si, že úkolem hospodářského výboru zde není jenom schválit zákon, v uvozovkách jenom schválit zákon, který se týká převedení toho vlastního provozování železniční dopravní cesty, ale úkolem hospodářského výboru bude se detailně zabývat i touto částí, touto smlouvou o prodeji části podniku.
Myslím si, že obecně nejenom Parlament, ale i vláda má svoje zástupce jak v orgánech akciové společnosti, tak Správy železniční dopravní cesty. A jsem přesvědčen o tom, že pokud to jednání bude konstruktivní, že i v této části dojdeme k nějaké shodě.
Ty další záležitosti, seznamy budovy a seznamy dalších pozemků a další záležitosti, bych v této fázi pominul. Za sebe říkám, že pro mne při projednávání v hospodářském výboru nebudou zcela zásadní, protože jsem si vědom toho, že jakákoli deklarace na úrovni hospodářského výboru nebude závaznou pro orgány těch společností, o kterých tady budeme hovořit a v jejichž prospěch budeme schvalovat tento zákon.
Na druhou stranu všichni zákonodárci, a v hospodářském výboru, myslím si, si to uvědomujeme všichni, ale všichni poslanci této Poslanecké sněmovny by měli vědět, že schválením tohoto zákona se prakticky vzdáváme jakéhokoli vlivu, řekněme toho formálního, nemyslím neformálního uplatňování, neformálního vlivu, na další vývoj železnice v České republice. Všechna další rozhodnutí budou v rukou exekutivy bez ohledu na to, jestli exekutivu v ten daný okamžik bude ovládat pravice, levice nebo některá jiná strana.
Toto je naše zásadní stanovisko k tomuto tisku. Opakuji, sociální demokracie podpoří, aby tento tisk byl postoupen k projednání hospodářskému výboru. A pokud souhlasí s tím, aby byla zkrácena lhůta k projednání na 30 dnů, a pokud se setkáme tedy s detailním projednáním otázek, které máme, tak nepředpokládám, že bychom toto stanovisko změnili ve druhém a třetím čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kalovi a nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Korytář, potom pan poslanec Milan Šimonovský.
Poslanec Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, z tohoto místa jsem v minulosti několikrát upozorňoval na problematiku osobní železniční dopravy. Ta je na stole v podstatě i nyní, přestože se jedná o novelu nepříliš rozsáhlou, i když velmi významnou, týkající se legislativního dořešení vzniku dceřiné akciové společnosti Cargo, nákladní železniční doprava. Přesněji, jde o provedení změny v osobě provozovatele železniční dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu. Jde o to, převést na Správu železniční dopravní cesty, státní organizaci, funkci provozovatele dráhy, která ze zákona dosud ve stanoveném rozsahu náleží akciové společnosti České dráhy. Správa železniční dopravní cesty se stane namísto Českých drah subjektem, se kterým vstupují ve smluvní vztahy dopravci při provozování drážní dopravy na železničních drahách a uzavírají s ním smlouvu o přístupu na dopravní cestu. Tak bude zajištěn rovný přístup dopravců k dopravní cestě.
V minulosti bylo jak v dozorčí radě Českých drah, tak i v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny přijato usnesení podmiňující vznik Carga stejně kvalitním ustavením dceřiné společnosti Osobní železniční doprava Českých drah. Nestalo se tak. Předložení legislativní a organizační úpravy vzniku dceřiné společnosti akciové společnosti Osobní železniční doprava vláda svým prosincovým rozhodnutím datuje k 31. 12. tohoto roku. Až tímto úkonem prakticky bude podle mého názoru dovršena transformace Českých drah, i když současný krok oddělení Carga je, řekl bych, prakticky také tím konečným krokem.
Realizaci dnes předkládané novely bude provázet organizační i majetkový transfer, jak zde již odeznělo. Proto podporuji postoupení novely do druhého čtení a apeluji na zodpovědné projednání zejména v hospodářském výboru, tak abychom v průběhu roku při konstituování osobní dopravy nenarazili na problémy, které by znemožňovaly její pozdější fungování. V detailu o tom hovořil v podstatě můj předřečník poslanec Kala. Rovněž apeluji na vás poslance, abychom v tomto kroku provedli pouze navrhovanou změnu a ponechali si možnost opět zasáhnout do zákona 77 až v době zpracování podkladů pro ustavení Osobní dopravy, což je druhá polovina roku, v době, kdy bude zpracován i návrh zákona, jak věřím, o veřejné dopravě.
Na závěr chci říci pouze tolik, že osobní železniční doprava má v současnosti sama dost problémů, ať již se jedná o její profinancování, přesnost či kvalitu cestování. Nicméně jsme si ji zvolili bez rozdílu stran jako veřejnou dopravu páteřní, a je proto potřebné volit každý další reformní krok velmi citlivě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Korytářovi. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Milan Šimonovský. Další přihlášky do rozpravy nemám.
Poslanec Milan Šimonovský: Pane místopředsedo, dámy a pánové, tato norma je skutečně rozsahem nepříliš rozsáhlá, ale je velmi významná. Mnozí z vás seděli v této sněmovní síni, já jsem v té době byl v Senátu, kdy v roce 2002 jsme rozhodovali o transformaci Českých drah, tehdy jednoho z největších podniků v České republice, s obrovským majetkem a s obrovskými kompetencemi. Po čase ta transformace, jak se ukazuje, byla pro České dráhy ne zcela velkorysým řešením, ale takovým danajským darem.
České dráhy mají kromě svého úkolu zajišťovat kvalitní osobní a nákladní dopravu a snažit se v konkurenci lákat zákazníky na české dráhy také za úkol spoustu dalších starostí, které souvisejí s obrovským majetkem, který mají. Řeší to do určité míry zakládáním dceřiných společností, jak na správu telekomunikačních zařízení, tak také na dispozice s pozemky. Uzavírají množství smluv o využití, rozvoji těchto pozemků. Tyto smlouvy jsou již velmi nepřehledný konglomerát vztahů. A myslím si, že toto všechno České dráhy nesmírně zatěžuje. Dokonce pořádají cestovní kancelář, mají dceřinou společnost. Což je jistě pro nás znamení, že to jednoduché řešení, které jsme ve Sněmovně a v Senátu přijali před šesti lety, tak bylo jednoduché, ale pro svůj dopad velmi složité.
Norma, kterou teď máme, se snaží do určité míry napravit to, co jsme přehlédli před šesti lety, a snaží se oddělit od Českých drah jednu významnou část majetku a kompetencí, které přísluší k provozování vlastní dráhy, to znamená vlastní infrastruktury, která je nejen z bezpečnostních důvodů potřebná, aby na ni stát měl vliv, ale také je potřebná pro to, aby bylo vytvořeno konkurenční prostředí mezi provozovateli, aby jeden z nich neovládal tuto infrastrukturu ve svůj prospěch a v neprospěch konkurentů.
Těch uplynulých šest let bylo ve znamení snahy o technickou přeměnu na infrastruktuře tak, aby byla kompatibilní s ostatními drahami a technickými systémy v okolních zemích, tak aby k nám mohla přejíždět železniční zařízení od sousedů a vlastně České dráhy neměly takovýto vytvořený uzavřený celek, který provozují pouze samy, protože pouze samy mají techniku, která po této infrastruktuře může jezdit. To byla snaha těchto šesti let. Do určité míry se ty programy už nastartovaly. Některé již umožňují provoz od sousedů. Třeba z Rakouska už k nám jezdí lokomotivy, které dříve musely v Břeclavi přepřahat.
***