(9.10 hodin)
Poslanec Milan Urban: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, kolegyně a kolegové, dobrý den.
Armáda ČR se nedávno rozhodla modernizovat svůj vozový park, a tedy vyměnit ty známé Pragy V3S, tedy ty vejtřasky, za jiná nákladní auta. Vláda, v které jsem byl ministrem průmyslu a obchodu, projednávala tento návrh Ministerstva obrany a jako jednu z podmínek si dala, že nový automobil pro armádu bude mít určitý poměr komponent vyrobených v České republice. Tehdy Ministerstvo obrany bez výběrového řízení, ale samozřejmě v souladu se zákonem, zadalo výrobu těchto nákladních automobilů firmě Tatra s tím, že ten automobil není klasickým automobilem Tatra, tak jak ho známe, ale je to automobil, který byl licenčně konstruován jinde a je postaven z komponent, které jsou zčásti dovezeny do České republiky.
Proto vláda přijala usnesení, kde doporučila a chtěla po Ministerstvu obrany garanci, že bude zachován určitý podíl českého průmyslu, a to v logice, že pokud se modernizuje AČR, pokud jsou k tomu využívány finanční prostředky z rozpočtu ČR, je logické, a je to tak všude na světě, aby se na tom maximálním způsobem podílel i český průmysl, tedy aby to byly zakázky pro české firmy.
Zpočátku byl tento poměr alespoň v elementární rovině zachován, nicméně v poslední době dochází k výrazné eliminaci českých subdodavatelů a ten poměr je výrazně v neprospěch českých firem, výrazně ve prospěch zahraničních dodavatelů.
Já jsem se ve své interpelaci ptal pana premiéra na podrobné a detailní informace, jaké že jsou poměry českých subdodavatelů, a obdržel jsem v řádném termínu odpověď, která pravděpodobně vychází z nějaké statistiky Ministerstva obrany, a to je právě věc, se kterou nemohu vyjádřit souhlas. Ta statistika zřejmě vychází z nějaké metodiky, které nerozumím. Ona říká, že 70 procent dílů, možná víc, je právě vyrobeno v České republice. Když si představíte, že kabina je zahraniční, motor je zahraniční a tak bych mohl pokračovat, tak samozřejmě dost těžko lze takový poměr i laickým pohledem dodržet.
Já bych tedy požádal, možná i poprosil pana premiéra, aby znovu uložil Ministerstvu obrany, aby zpracovalo metodiku, resp. přehled toho, co je vyrobeno v České republice a co je dovezeno na tomto automobilu, a to podle peněz. Tedy kolik z toho automobilu zůstane peněz v České republice, u českých subdodavatelů, a kolik peněz z tohoto automobilu je zaplaceno v konečné fázi do zahraničí. Já myslím, že ten poměr bude právě obrácený. Tedy to, že jsem požádal Sněmovnu, pana premiéra, aby se ta věc projednávala tady, tak to je důvod, abych tady veřejně požádal o provedení nové analýzy, analýzy, která přesně podle finančních prostředků stanoví, kolik peněz z rozpočtu České republiky zůstává u českých firem - tedy firem působících na území ČR, abychom si rozuměli - a kolik peněz při platbě tohoto automobilu nakonec odejde do zahraničí. Přál bych si, aby více než polovina zůstávala v České republice, bohužel tomu tak není.
Já bych ještě pro ilustraci přešel k řeči čísel. V odpovědi je uvedeno, že hodnota kontraktu je 2,183 miliardy korun, kde údajný podíl tuzemských dodávek je 1,714 miliardy korun. Zahraničních pak 0,543. Za zdroj informace o podílu zahraničního a tuzemského průmyslu je uváděn dodavatel, ale jak jsem řekl, není uváděna metodika výpočtu ani způsob kontroly.
Víme, že v poslední době došlo k výměně jednoho ze zásadnějších dodavatelů, resp. subdodavatelů z České republiky a že způsob výměny není tak transparentní, jak o tom často paní ministryně obrany hovoří.
Nebudu dále prodlužovat své úvodní slovo. Berte mé vystoupení jako upřímnou snahu dosáhnout toho, aby se při modernizaci Armády ČR podílely na této modernizaci české firmy, tedy aby to byla také práce pro české lidi. Myslím si, že každý rozumný stát, když modernizuje svoji armádu, tak se snaží tyto možnosti maximálně využít. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče, a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan předseda vlády Mirek Topolánek. Pane předsedo, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, není mým cílem, pokud se ke mně někdo chová slušně, ho urážet nebo ho zesměšňovat, takže to není ani cílem mé odpovědi na tuto interpelaci.
Už jsme si zvykli, že cílem interpelací mnohdy bývá poukazovat na vlastní chyby způsobené během minulých vlád a přičítat je vládě nové. V tomto případě této interpelace jsme svědky poměrně unikátní situace. Ministr bývalé vlády interpeluje prostřednictvím předsedy nové vlády sám sebe. 16. srpna 2006 usnesením vlády Jiřího Paroubka byl projekt dodávky Tatry pro armádní výzbroj zrušen fakticky tím, že bylo zrušeno jeho financování.
***