(12.10 hodin)
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem se teď trochu lekl, protože jste říkal, že to hlasování bude zároveň ukončením podrobné rozpravy…
Místopředseda PSP Jan Kasal: Nebude. Já jsem říkal před ukončením, protože si jsem vědom toho nedostatku, který jsem se snažil popsat, že poslanci by měli podávat své pozměňovací návrhy k té verzi, která je vzata Sněmovnou za základ.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji. Proto se omlouvám. Já mám připravené variantní řešení pro oba případy, ale nechám nejdříve hlasováním rozhodnout Sněmovnu, který z těch tisků bude vzat za základ.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji. Dámy a pánové, nacházíme se již v podrobné rozpravě projednávaného zákona, přesto je třeba, abychom hlasováním rozhodli, zda vezmeme za základ projednávání tohoto tisku komplexní pozměňovací návrh poslance Tomáše Kvapila, který máme již několik dní k dispozici na svých lavicích.
Zahajuji hlasování, které má pořadové číslo 106, a ptám se, kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti tomu? Děkuji.
Tento návrh nebyl přijat. (Přítomno 170 poslanců, pro bylo 70, proti 50.)
Tím pádem pan poslanec Zajíček má jasno v tom, že může přednést variantu, která je příslušná současnému stavu. Ale rozumím tomu, že pro případ, že by Sněmovna na začátku třetího čtení přijala návrh pana poslance Kvapila, stejně asi bude třeba přednést oba návrhy.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji pěkně. Já mám připraveno variantní řešení, tzn. podávám návrh pozměňovacího návrhu tisku číslo 14, a to ve variantě jedna, znamená to k senátnímu návrhu zákona, sněmovnímu tisku číslo 14/0, a bude platit v případě, kdy nebude vzat za základ projednávání komplexní pozměňovací návrh poslance Kvapila.
Pozměňovací návrh zní: V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní: (4) Dnem 1. července 2008 přecházejí do vlastnictví obcí nezastavěné pozemky, zastavěné pozemky a stavby, které byly ke dni 31. 12. 1949 zapsány v pozemkových knihách ve prospěch školských obcí, školních obcí, obecních, místních, veřejných, obecních, pomocných, měšťanských škol a jiných obdobných typů škol či školských obcí, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví České republiky.
Podávám ten pozměňovací návrh také ve variantě dvě ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslance Tomáše Kvapila a bude to platit v tom případě, že ten pozměňovací návrh bude vzat za základ projednávání tisku v druhém čtení.
V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: (4) Dnem 1. července 2008 přecházejí do vlastnictví obcí nezastavěné pozemky, zastavěné pozemky a stavby, které byly ke dni 31. 12. 1949 zapsány v pozemkových knihách ve prospěch školských obcí, školních obcí, obecních, místních, veřejných obecních, pomocných, měšťanských škol a jiných obdobných typů škol či školských obcí, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví České republiky.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
Dovolte mi pro obě varianty stručné zdůvodnění. Pojem školská obec byl převzat z období Rakousko-Uherska, vznikl překladem z německého názvu. Ministerstvo školství k tomuto problému uvedlo, že se školní obcí rozuměl soubor obcí nebo jejich částí, které jako konkurenční činitelé pečovaly o školu a jejich obyvatelé zpravidla byli povinni tuto školu užívat ve školním obvodě. Školský zákon č. 95/1948, který nabyl účinnosti 1. září 1948, již pojmu školská obec nepoužíval, z čehož bylo státem dovozeno, že školské obec zanikly, a to bez právního nástupce. V nemalém množství případů přitom školská obec byla totožná s dosud existující obcí ve smyslu místním, a pokud ne, protože po odsunu Němců byly vesnice na základě státního nařízení zbourány včetně škol, pak se nachází v katastru současné spádové obce. Obdobně to platilo i pro zápisy v pozemkových knihách dokládající vlastnické právo škole, obecné škole apod.
Shora uvedený školský zákon již nepovažoval školy za subjekty vlastnického práva, takže vlastníkem takových pozemků mohl být k 31. 12. 1949 jiný vlastnický subjekt, to znamená obec. Vzhledem k tomu, že se o tento majetek obec v rozhodné době starala, jeví se nám jako spravedlivé tuto záležitost napravit. A to je také předmětem mého pozměňovacího návrhu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi a ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pokud ne, tak podrobnou rozpravu končím. Končím také druhé čtení tohoto senátního návrhu zákona. Děkuji panu senátorovi Pospíšilovi, panu zpravodaji Kvapilovi.
Přistoupíme k projednávání bodu číslo 5, což je
5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 158/ - druhé čtení
Prosím pana ministra Ivana Langera, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi začít s mírnou nadsázkou. Považuji-li něco za skutečnou hrozbu pro lidstvo a pro společnost do budoucna, tak vedle terorismu, změn klimatu je to podle mého hlubokého přesvědčení rostoucí míra byrokracie. Jestli něco je schopno zničit tuto společnost, tak je to nadvláda formulářů, papírů, razítek a z toho plynoucí obrovský počet úředníků, jejichž moc nad životem každého občana, bez ohledu na to, na jakém konci této planety se nachází, je stále více a více rostoucí, s rostoucí mírou regulace našich životů.
Regulace jako taková je otázka sub specie a je logické, že se názory na její míru a míru její potřebnosti budou nepochybně lišit z pohledu toho, kdo je zastáncem větší a silnější role státu a kdo naopak. Nicméně bez ohledu na míru regulace je přece jen možné udělat něco pro to, aby člověk, a přinejmenším v naší republice, nebyl tím, kdo je zcela oddán na milost a nemilost k tomu či onomu úřadu a nebyl osobou, která je v područí státní byrokracie, nebyl osobou, která je nucena k tomu, aby si věci, které potřebuje pro svůj každodenní život, které si on sám nevymyslel, které mu byly určeny zákony, nemusel vyřizovat díky tomu, že si bere na toto vyřizování dovolenou, volno, či dělal podobné věci.
Je nade vši pochybnost, že vedle míry regulace je možné poměrně jednoduchými úpravami zákonů docílit toho, aby jednání občanů na našich úřadech bylo jednání ne podřízeného s nadřízeným, ne jednání člověka, který k tomu, aby vyřídil jednu věc, musí obejít několik úřadů, ale bylo jednání partnera s partnerem, člověka, kterému je poskytován servis, a servis pokud možno co nejlacinější, co nejkvalitnější a v podobě co možná nejkomfortnější.
Všichni z vás jste dostali novou koncepci pojetí eGovernmentu z pohledu Ministerstva vnitra. Možná si vzpomenete na onu symboliku nového pojetí eGovernmentu v podobě onoho panáčka zvaného Egon, který symbolizuje to, jakým způsobem učinit veřejnou správu v České republice za využití informačních technologií skutečně více efektivní a přátelskou, než tomu bylo dosud.
***