(9.40 hodin)
(pokračuje Kafka)
Chápu však důvody, které vedly předkladatele, aby ho zformulovali, a současně s opakováním návrhu na zamítnutí proto navrhuji alternativu jinou, o které ostatně mluvil pan poslanec Pavel Ploc už v rozhlase. Tou alternativou je nadační fond Českého olympijského výboru a ten nechť rozděluje peníze potřebným olympijským veteránům. Je to řešení, které už dnes funguje a podporuje potřebné olympioniky částkami, které dnes činí asi 10 000 korun ročně, a může se to jistě změnit.
Proto navrhuji zřídit místo tohoto zákona novou rozpočtovou položku do kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která by se mohla nazývat třeba příspěvek nadačnímu fondu olympijských veteránů, a to ve výši, která umožní podobné funkce jako třeba Nadace fotbalových internacionálů nebo Nadační fond Ivana Hlinky. To je řešení, které považují za fér, systémové na rozdíl od selektivního zákona, který je nám předkládán. Prosím, abyste se přiklonili k tomuto řešení a navrhovaný tisk 126/2 odmítli jako zbytečný.
Já vám děkuji. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď mě požádal o slovo taky Cyril Svoboda, a už dříve tedy, ten má přednostní právo. Takže i když navrhovatel by mohl kdykoliv, tak prosím, pane ministře, vy máte slovo.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dnes ráno jsem vyřizoval poštu a měl jsem tam opět podnět těch, kteří byli vyloučeni ze studia v 50. letech. A oni mi popisují ten příběh, jak jdou od úřadu k úřadu a všude narážejí na potíže, že to možné není. Zkrátka, to jsou dvě nesouměřitelné hodnoty. Jestliže nemáme vůli odškodňovat ty, kteří byli skutečně postiženi minulým režimem, není možné odškodňovat ty, kteří tím režimem poškozeni nebyli. Já tomu rozumím, totiž odškodňovat sportovce je takzvaně politicky korektní, na tom se dohodnou všichni. Jakmile jde o lidi, kteří jsou postiženi režimem, jsme rozděleni na dvě půlky - na odpůrce a podporovatele.
Proto podle mého názoru tento návrh zamítněme a buď řekněme, že tento příběh odškodňování končí nebo buďme velkorysí vůči těm, kteří byli skutečně postiženi. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Karla Šplíchala.
Poslanec Karel Šplíchal: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já si myslím, že jsem při předcházejících dvou čteních vysvětloval ty motivy. Padla tady slova, jako že to je nesystémové, nespravedlivé. Já si naopak myslím, že toto je nejspravedlivější řešení právě v této oblasti sportu a vyrovnání těch chyb vůči těmto lidem, kteří skutečně obětovali zdraví a jejichž život, sportovní život, byl podstatně kratší než těch dalších odborníků. Ale to už tady bylo řečeno. Já nechci diskutovat dál, protože si myslím, že základní posun jsme slyšeli i z úst paní ministryně školství při druhém čtení.
Pak mi dovolte i ten posun, který vznikl u Českého olympijského výboru, a to je i v prohlášení, které jsme my obdrželi: "Český olympijský výbor si je vědom potřeby pomoci zajistit důstojné stáří držitelů olympijských medailí, kteří dosahovali vrcholných výkonů v době, kdy podmínky sportu neumožňovaly dlouhodobé hmotné zajištění. Podporuje proto snahu o přijetí zákona řešícího sociální situaci českých sportovců, kteří získávali olympijské medaile před rokem 1992. Podepsán MUDr. Milan Jirásek, předseda olympijského výboru."
Takže my jsme to někam z té fáze první, hledání, dostali. Takže prosím vás, zamyslete se nad tím, protože my bychom chtěli pomoci každému, kdo to potřebuje. Děkuji vám za pochopení. (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď mám přihlášku ministra a místopředsedy vlády Petra Nečase, a nevím, možná ministra Svobody. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, považuji za svou povinnost mimo jiné upozornit na to, že samozřejmě případné přijetí tohoto zákona znamená zvýšení výdajů státního rozpočtu, byť samozřejmě řada z vás může argumentovat tím, že částka 27 mil. korun ročně není z hlediska důchodového pojištění nijak závratná.
Přesto jsou tady aspekty, které by podle mého názoru neměly zaniknout. Některé z nich tady zmínil pan poslanec Kafka, ale v případě hlasování pro tento zákon bychom si naprosto legitimně měli položit otázku, v čem jsou olympijští medailisté opravdu lepší než medailisté v neolympijských sportech. Nevím, jestli řada z vás, dámy a pánové, tuší, že první olympijská medaile, kterou získal Čech, byla v dnes samozřejmě neolympijském a poněkud úsměvném druhu sportu - ve šplhu na laně. Z tohoto pohledu to posuzovat jako společenskou přínosnost a dávat kvůli tomu takto vysoké mimořádné penze je podle mého názoru věc, která se trošku vymyká z kontextu.
Já jsem přesvědčen, že je naší povinností postarat se o lidi, kteří udělali hodně pro tuto zemi. Jsem přesvědčen, že tou správnou cestou je bezesporu nadační fond, ale rozhodně by to neměl být důchodový systém. Ti z vás, kteří budou podporovat tento zákon, by si také měli položit několik jednoduchých otázek, zda náhodou tady nevytváříme poněkud privilegovanou skupinu, protože samozřejmě naprosto logicky stejně dobré jméno dělají České republice i sportovci z neolympijských sportů, dělá to celá řada představitelů kultury, umění, vysokého školství, vědy apod. A tito lidé budou mít penze výrazně nižší, než jsou penze podle tohoto návrhu zákona.
Ti z vás, kteří budou hlasovat pro tento zákon, by si měli položit otázku, kolik si myslíte, že je v této zemi válečných veteránů z druhé světové války, kteří dosáhli na takto vysokou penzi, která je navrhována v tomto zákoně? No ani jeden. Kolik myslíte, že je v této zemi vězňů koncentračního tábora, kteří dosáhli na takto vysokou penzi? No ani jeden. Kolik myslíte, že je v této zemi politických vězňů ze 40. a 50. let, kteří dosáhli na takto vysokou penzi? No ani jeden.
Takže jsem přesvědčen, že z tohoto pohledu je naprosto legitimní klást si otázku, jak dlouho musel člověk bojovat na frontách druhé světové války, jak dlouho by musel být zavřený v koncentračním táboře, jak dlouho by musel být politickým vězněm ve 40. a 50. letech, aby dosáhl na takto vysokou penzi. Já jsem přesvědčen, že v této optice musíme tento zákon posuzovat a v této optice pro něj nemůžeme hlasovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A mám tady další přihlášku pana ministra Miroslava Kalouska, ministra financí. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, pan poslanec Kafka navrhl odmítnout tento návrh jako zbytečný. Já si dovolím ten přívlastek mírně zesílit a dovolím si při vší úctě k adresátům této normy a při vší úctě k předkladatelům této normy ho označit jako škodlivý. Pokud ho schválíme, otevřeme Pandořinu skříňku. Už tady padlo, že samozřejmě každá společnost má spoustu jiných elit než elit sportovních, z oblasti kultury, vědy a dalších společenských činností, a zcela legitimně pak padne otázka, proč oni ne, když omezená množina olympijských medailistů ano. Ale především, a proto hovořím o škodlivosti, je to proto, že to je zásah do systému.
Stojí před námi vážná diskuse o penzijní reformě - a optimalizujme její parametry, měňme systém, ale odmítněme dopředu jakýkoliv lobbing pro úzkou profesní skupinu, jakkoli úctyhodnou. To, co je předloženo, totiž není nic jiného než lobbing a pozitivní diskriminace. A vládní koalice odmítá ve své politice jak lobbing, tak jakoukoli diskriminaci. Já varuji před tím návrhem nikoliv pro 27 milionů, to je skutečně v objemu státního rozpočtu částka téměř marginální. Varuji před hluboce škodlivým nesystémovým prvkem v našem právním řádu.
***