(17.00 hodin)
(pokračuje Tejc)
Pan ministr vnitra se zasadil o propuštění policisty, který prodal fotky mrtvého skladatele médiím. To je v pořádku, že tento policista byl propuštěn na hodinu. Tady pan ministr demonstroval, jak mu moc záleží na tom, aby v policii byli slušní lidé, a v podstatě odchod policisty prezentoval jako svou zásluhu. Aspoň já jsem to tehdy při jeho vystoupení před televizními kamerami takto vnímal. Copak pan Kubice udělal míň tím, že zpochybnil regulérnost voleb a změnil jejich výsledky? A potrestán nebyl nijak. Tady se však pan ministr vnitra Ivan Langer své odpovědnosti vyhýbá a při jedné z posledních interpelací, pokud se nepletu, svalil odpovědnost na policejního prezidenta a další s tím, že on jako ministr není přímý nadřízený pana Kubiceho. Pan ministr jistě přímý nadřízený není, ale udělal by dobře, kdyby se své odpovědnosti nezříkal jako celku. Není přece možné si vybírat jen ty populární kauzy a nezabývat se těmi ostatními bez ohledu na to, jestli s nimi má, nebo nemá něco společného.
Já myslím, že je jasné, že ČSSD by nebyla tak agilní a neodbytná v této kauze, kdyby vytvoření a zveřejnění Kubiceho zprávy v Parlamentu byl ojedinělý exces a neexistovalo by její pokračování. Avšak případ údajné přípravy Kubiceho vraždy ve spojení s kauzou Budišov výrazně ovlivnil volby senátní a komunální. A oba tyto případy nesou znaky policejní provokace. Můžeme jen spekulovat, zda případ údajné vraždy Kubiceho měl zajistit nejen přístup ÚOOZ k vyšetřování kauzy Budišov, kterou převzal ÚOKFK, nebo např. zajistit mediálně plk. Kubicemu aureolu mučedníka.
Avšak odložením tohoto případu vyvstávají zásadní otázky, které je nutné zodpovědět, mimo jiné i to, zda ten, kdo měl údajnou vraždu provést a následně vypovídal v médiích, je, či není policejní provokatér. Tady přece nejde o to, jestli má pravdu ODS nebo ČSSD. Jde o to, aby kterákoli strana, kterýkoli jednotlivec nebo organizovaný zločin nemohl využít této skuliny v našem systému a v budoucnu ovlivnit volby možná ještě významnějším a zásadnějším způsobem. Pak by nám možná hrozila ta totalita, které se všichni obáváme. Nejde o to, za každou cenu poukázat na viníky. Jde o to, vylepšit systém tak, aby neumožňoval manipulaci s voliči. A to, vážené kolegyně a kolegové, bez poznání skutečnosti o této kauze nedokážeme.
Já souhlasím s panem ministrem, který zde před chvílí říkal, že by bylo lepší šetřit celou záležitost orgánem, který je zakotven v zákoně. Souhlasím, a proto budeme znovu navrhovat, aby celou záležitost vyšetřovala vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která je orgánem ze zákona.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Tejc. Prosím vás tedy ještě jednou, pane kolego, zda byste se ujal také role zpravodaje k tomuto bodu.
A nyní má slovo pan poslanec Richard Dolejš. Prosím.
Poslanec Richard Dolejš: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, okolnosti týkající se vzniku a zveřejnění Kubiceho zprávy jsou dosud značně nejasné a vyvolávají řadu otazníků, spekulací a emocí. Není divu. Současná vládní garnitura chce tuto věc zamést pod koberec, protože má máslo na hlavě a dobře ví, že zneužitím části policejního útvaru ve volební kampani dostala k moci nečistým způsobem své ministry, své představitele. ODS způsobila našemu demokratickému systému hlubokou ránu, která se bude dlouho hojit, a jizva po ní jen tak nezmizí.
Pro připomenutí atmosféry použiji následující citaci: Česká politika se pouhé dva dny před volbami dostala do tak vyhrocené situace, v jaké ještě nikdy nebyla. V celé aféře je v tuto chvíli jistá jedna věc - do voleb se pravdu o Kubiceho tvrzeních nikdo nedozví. - Citát, Hospodářské noviny 31. května 2006.
A právě o to zřejmě ODS šlo. Zmást a zmanipulovat voliče a ČSSD nedat prostor k obraně. Za těch pár dnů se těžko sociální demokracie mohla těmto nařčením bránit. Podle sociologických průzkumů se 26 % voličů rozhodovalo až v posledním týdnu a to byl ten klíčový týden, o kterém hovořím.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, paradox je, že pravdu o údajném politickém tlaku ČSSD na orgány činné v trestním řízení se dovídáme až rok po volbách ve zprávě pracovní skupiny Vrchního státního zastupitelství v Praze. V ní se konstatuje závěr - zmínil ho zde i kolega Tejc - že v žádné z trestních věcí nebyl příslušný státní zástupce nejen nikým kontaktován v zájmu ovlivnit průběh trestního řízení, ale ani neobdržel obdobný signál od policejního orgánu. Nařčení pana Kubiceho vůči sociální demokracii se prostě nepotvrdila a neprokázala. Ve volební kampani však toto nařčení splnilo svůj účel, obdobně jako ostatní tvrzení o nájemných vraždách, pedofilii a dalších nesmyslech. Už samotný fakt, že zmíněná nařčení vycházejí z písemností nalezených u odsouzeného Pitra, hovoří sám za sebe. Část představitelů ODS se však řídí heslem "účel světí prostředky".
Rozumím tomu v tomto kontextu, že ODS odmítá vznik parlamentní vyšetřovací komise v této věci. Prostě se bojí pravdy, bojí se, že pravda vyjde najevo. Ta však najevo jistě vyjde a já jsem přesvědčen, že řada kolegů z ODS si neuvědomuje, že oni v tom týdnu, který se týkal Kubiceho zprávy, usvědčují sami sebe vlastními výroky. Pro ty, kteří tyto výroky zapomněli, připomenu některé z nich, budu citovat z denního tisku, případně z přepisu výroků z televizí.
Předseda ODS Mirek Topolánek v televizním pořadu Nedělní partie 21. května 2006, tedy pět dnů před zveřejněním první verze Kubiceho zprávy, napadl Jiřího Paroubka z kontaktů na pražské podsvětí a kontaktů s organizovaným zločinem. Následně 24. května 2006 se v Lidových novinách vyjádřil takto: "Nebude problém ty věci dokázat. Jakým způsobem, to si nechám pro sebe." Následně se rozjela nám všem dobře známá mediální mašinérie. Budu citovat z Lidových novin: "Kubice odstartoval aféru v pátek 26. května 2006 svým setkáním s předsedou branně-bezpečnostního výboru Sněmovny Janem Vidímem. Už o víkendu unikly do médií některé dokumenty, které Kubice výboru předal. Z uniklých materiálů zatím nic jasného neplyne. Podle Vidíma ale Kubice předloží ty správné dokumenty" - poslouchejte dobře, co řekl kolega Vidím - "až v pondělí 29. května 2006 na výboru." Doslova říkal, že toto je mosaz, to, co bylo zveřejněno v pátek, a zlato přinese osobně na výbor v pondělí. On už předem znal obsah této zprávy a předem avizoval, že to bude zlato, to bude to, co usvědčí sociální demokracii.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ještě chtěl zmínit další citát kolegy Vidíma z Lidových novin z 31. května 2006, resp. zmínění o něm, abychom si přiblížili atmosféru, ve které jednal tehdy branně-bezpečnostní výbor. Cituji Lidové noviny: "Celou situaci vyřešil až předseda výboru Jan Vidím z ODS. S odkazem na poslaneckou imunitu začal tajnou zprávu nahlas předčítat. Řekl: Vím, že porušuji zákon na ochranu utajovaných skutečností, ale myslím, že institut poslanecké imunity je zde právě pro takovéto případy. Budu se zodpovídat mandátovému a imunitnímu výboru, prohlásil Vidím. Když přečetl prvních pár řádek dokumentu, zvedla se nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká s tím, že v místnosti, kde se předčítají důvěrné informace a materiály, ona nebude." Tolik Lidové noviny.
Z postupu pana poslance Vidíma je zřejmé, že chtěl za každou cenu pomluvy, drby a špínu z Kubiceho zprávy dostat na veřejnost, do médií. Když se mu to nepovedlo tímto způsobem, tak spolu se svými kolegy našel informační kanál jiný. Tím se dostal do podezření současný ministr vnitra Ivan Langer, který před zraky celého národa nechal dokument na stole k dispozici novinářům.
***