(15.50 hodin)
(pokračuje Prosek)
Já nedokážu hodnotit pochybení ve strategických úvahách a hospodářských politikách, kterých se pan Ing. Hruda dopustil, ale postřehl jsem jednu zásadní manažerskou chybu, které jsme mohli být svědky my všichni. Správný manažer totiž pěstuje u svých zaměstnanců loajalitu - chcete-li věrnost, nebo s velkou nadsázkou lásku - k firmě. Nekupuje si za firemní peníze loajalitu, nebo chcete-li věrnost, nebo s nadsázkou lásku sama k sobě. Skutečnost, že při odvolání jednoho manažera odchází početná skupina jeho spolupracovníků, to není důvod ke kritice toho, kdo odvolává za to, že rozprášil tým. To je důsledek špatné manažerské funkce manažera, který nevypěstoval ve svých podřízených dostatek loajality k firmě, nýbrž si kupoval za veřejné peníze loajalitu sám k sobě.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. S faktickou přihláškou se přihlásil pan profesor Jičínský. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, jenom několik slov k tomu, jak nás tady pan poslanec Prosek poučil o tom, co to je být manažerem, a odpovědným manažerem. Samozřejmě teorií manažerské činnosti je x, ale já myslím, že tady je podstatnější něco jiného. Samozřejmě že s ním souhlasím, že každý je nahraditelný, my, jak jsme tady, jsme všichni nahraditelní, ale to neznamená, že každý je nahraditelný stejně hodnotně. Takže tyto věci mají svou konkrétní podobu a podstatné po mém soudu je to, že ani po sedmnácti letech jsme se nenaučili vážit lidského kapitálu, a to bych u strany, která je tady předním představitelem kapitalismu, přece jenom neočekával. Myslím si, že by tyto hodnoty už konečně měla ve své činnosti brát vážně.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Exner. Pane poslanče, máte slovo. Zatím poslední přihlášený.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, v této problematice nebo problematice velmi blízké jsme také uplatnili s panem poslancem Petrem Wolfem interpelaci, která má být projednávána ve čtvrtek a týká se důvodu odvolání z funkce ředitele CzechInvestu pana Mgr. Tomáše Hrudy. Vzhledem k tomu, že ta otázka je teď otevřená, myslím si, že je na místě, aby se kousek té diskuse stalo součástí debaty bodu, který právě probíráme.
My jsme neupírali a neupíráme panu ministrovi průmyslu a obchodu právo odvolávat a jmenovat generálního ředitele CzechInvestu. To je jeho právo dané příslušnými předpisy a o tom není žádných pochyb. Nicméně jsme se ptali na některé věci, které s tím souvisí. Tiskem prošlo takové zdůvodnění, které nebylo dostatečně jasné, a proto jsme žádali, aby údajné závažné systémové organizační nedostatky agentury zjištěné ministerskou kontrolou bezprostředně před odvoláním, a to slovo bezprostředně podtrhuji, aby pan ministr poněkud rozvedl. To se bohužel v jeho odpovědi vůbec nestalo. A vzhledem k tomu, že také nedostatky byly zjištěny bezprostředně, tak nám bylo divné, že pan ministr bezprostředně po odvolání také jmenoval nového generálního ředitele agentury CzechInvest, a měli jsme takovou možná přirozenou otázku, proč ten nový ředitel nebyl vybrán ve výběrovém řízení. Pravděpodobně byl tedy připraven na tuto funkci již před odvoláním. Na tuto otázku jsme nedostali v odpovědi vůbec žádnou odpověď.
Vytýká se také a znovu to bylo dnes také připomenuto, že agentura CzechInvest si zvýšila za vedení pana ředitele Hrudy počet pracovníků nad rámec, který pravděpodobně stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já jsem navštívil nového generálního ředitele pana Martina Čermáka jako předseda podvýboru pro prezentaci České republiky v zahraničí, protože podvýbor spolu s podvýborem zahraničního výboru pro hospodářské styky se zahraničím se touto problematikou na místě zabýval už před dvěma měsíci, a dozvěděl jsem se, že nový generální ředitel zatím nepočítá se snížením počtu pracovníků. Naopak, ukazoval mi organizační schéma, ve kterém dokládal, že počet pracovníků vlastně hodlá zachovat. Já prosím nemám žádnou výhradu ani potřebu být na straně jednoho nebo druhého generálního ředitele. Ani jednoho z nich jsem předtím, než jsem se s ním začal služebně stýkat, osobně neznal, nicméně svým způsobem mě také potěšilo i na základě závěrů, které tam oba podvýbory udělaly na místě a potom potvrdily usnesením, které předložily zahraničnímu výboru a které zahraniční výbor v této věci také schválil, že nový generální ředitel pan Martin Čermák hodlá vycházet z koncepce, kterou agentura měla dosud, a hodlá tedy odstranit některé podle něj problémové administrativní záležitosti, možná i ty, o kterých tady mluvil pan ministr průmyslu a obchodu.
Zdá se tedy, že nebude na prvním místě, a možná pan ministr k tomu zaujme postoj, úkol, aby agentura CzechInvest snížila počet pracovníků na polovinu, jestli se tedy uvádí, že snad proti zámyslu Ministerstva průmyslu a obchodu to v průběhu posledního roku nebo dvou let navýšila na dvojnásobek proti představám tohoto ministerstva.
Druhá taková věc, o které bych se chtěl zmínit, to je otázka těch nákladů. Pan ministr má pravdu. Ve finančním hospodaření agentury se hovoří o nákladech za rok 2006 ve výši něco přes 436 milionů korun. Ale dovolil bych si upozornit na strukturu těchto nákladů, které tam vznikly. Pro získávání zahraničních investic bylo využito 150 milionů. Pro administraci programu rozvoje průmyslových zón necelých 65 milionů, pro podporu českých subdodavatelů 24 a něco milionů, ale podstatná část, skoro 50 % této částky, tj. 196 milionů, byla použita na podporu malých a středních podniků, tudíž vlastně na administraci tohoto podpůrného programu, který tato agentura měla dělat. Samozřejmě, že v tom případě to vychází na stovky milionů korun, ale ty stovky milionů korun nebyly stráveny agenturou pro její vlastní činnost, pro její vlastní život, ale byly tedy využity ve smyslu toho, co agentura má v této záležitosti také dělat.
Pan ministr se zmínil, možná že to byl pan předseda vlády, omlouvám se, že chystá vláda - ano, byl to pan Mirek Topolánek - zákon, který by měl umožnit sloučení CzechTradu a CzechInvestu. Upozorňuji, že právě ty naše podvýbory a na jejich návrh zahraniční výbor navrhl, aby se výrazně zvýšila koordinace činnosti organizací, které působí v prezentaci České republiky v zahraničí obecně a konkrétně v té ekonomické rovině, tzn. především CzechTrade a CzechInvest, oba působí v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, avšak aby nedošlo ke slučování z toho důvodu, že obě tyto organizace mají svou parketu působení. A jestliže se mluví o síti zahraničních kanceláří, potom je několik zemí, v kterých skutečně vedle sebe existují kanceláře CzechTradu a CzechInvestu, ale je potřeba dodat, že kanceláře CzechInvestu jsou všechny ve vyspělých zemích a jsou vždy spojeny s konkrétním projektem, který má být v České republice jako investiční projekt podporován. Tudíž spojit tyto kanceláře by mohlo znamenat ztrátu možnosti ovlivňovat některé z významných projektů, případně je administrovat.
Skutečně si musíme možná položit otázku, jestli je na místě, že se vůbec některé naše podniky, a musím říci, že to je velmi často prostřednictvím odborných časopisů, které dostáváme do Sněmovny, a reprezentují názory v pravicové části politického spektra, chlubí na základě toho, jak jsou vyhodnocovány v různých soutěžích. A jestliže tedy agentura CzechInvest byla mezi českými sto nejlepšími, jak už jsem tady zmínil v roce 2006, jestliže měla druhou nejlepší webovou stránku mezi našimi podniky v roce 2005 a v prvním roce 2004, jestliže patřila mezi sto obdivovaných firem, kde měla třetí místo v činnosti v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky anebo první místo v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky v roce 2004 atd., a jestliže tedy dostala tzv. označení světová třída v kategorii nejlepších agentur světa v oblasti podpory elektronických komunikací anebo ocenění v oblasti podpory a nejlepší praxe v rámci světového investičního fóra, jako se tomu stalo v červnu 2005 za rok 2004 atd., potom je opravdu otázka, jestli se tím máme chlubit, jenom když se nám to hodí. Nebo jestli je to opravdu ocenění, kterého si všichni v České republice vážíme a které prostě charakterizuje určité typy firem.
***