(16.00 hodin)
(pokračuje Exner)
Pokud jde o CzechInvest, tak 90 % pracovníků, kteří tam pracují, má ukončené vysokoškolské vzdělání a také z tohoto hlediska patří CzechInvest mezi podniky, kterých není v naší zemí tak úplně mnoho. Je třeba říci, že když dělala agentura Ernst & Young kontrolu tzv. optimalizace struktury CzechInvestu, tak se zjistilo, že CzechInvest poskytuje 74 různých služeb a že vytíženost pracovníků pro ty aktivity, které byly v roce 2005, je 119 %, to znamená, že nedocházelo k flákání těch lidí. Já se teď připojím na stranu těch, co si myslí, i když obecně nejsem zrovna toho názoru, že takové zahraniční agentury nedělají kontrolu struktury a její optimalizace jenom proto, aby splnily určitý záměr, ale že jsou řekněme poměrně objektivními agenturami.
Myslím si také, že je potřeba konstatovat, že v oblasti podnikání v rámci operačního programu podpory podnikání za roky 2004 až 2006 vlastně prostřednictvím CzechInvestu došlo k tomu, čemu se krásným českým slovem říká zprocesnění celého objemu přidělených prostředků strukturálních fondů, a myslím si, že v tomto případě jde o výsledek, který stojí za to, aby se koneckonců zvýraznil. Nový operační program podnikání a inovace, který navazuje na původní operační program průmysl a podnikání z roku 2004 až 2006, má stanovené určité priority, programy a alokace. Pan ministr říkal, že 6 z 12 programů již bylo vypsáno a nečeká se na schválení Evropské komise celé koncepce prostředí, ale rád bych upozornil, že těchto 6 programů bylo fakticky schváleno a zveřejněno už za minulého vedení, resp. že tímto minulým vedením byly zcela připraveny.
Jestliže očekáváme ve finančním období 2007 až 2013 asi kolem 100 mld. Kč pro malé a střední podnikání a jestliže to bude představovat, jak se odhaduje, kolem 15 tisíc konkrétních projektů, potom je určitě na místě, aby v této oblasti došlo spíše ke stabilizaci než k nějakému znejistění této záležitosti.
Já si myslím, že je také potřeba připomenout, když budeme mluvit o projektech s vysokou přidanou hodnotou, že zatímco tak v prostředku 90. let reprezentovaly takové projekty u nás kolem 1 % v jiné oblasti než ve zpracovatelském průmyslu, tak díky i tomu úsilí, které je kolem těchto záležitostí, se podařilo, že v roce 2006 už technologická centra v této oblasti reprezentovala 8 % a tzv. strategické služby, nový to hit v oblasti vysokých technologií a mezinárodní spolupráce, dokonce 17 %, a to je určitě správný směr, ke kterému by se Česká republika měla dále hlásit.
Ano, v roce 2006 to možná bylo celkově jenom 7 % celkových investic, ale prostřednictvím CzechInvestu prošlo 176 nových projektů, které reprezentovaly 114 mld. Kč. Zprostředkováno bylo tímto způsobem více než 34 tis. nových pracovních míst. My jistě všichni máme radost z toho, že tady došlo ke snížení nezaměstnanosti, byť je to nezaměstnanost jaksi oficiální, statistická, na těch 6,4 %, jak se o tom tady před chvílí zmínil pan poslanec Paroubek. A přitom čtvrtina projektů je v oblasti služeb a technologických center. A ještě právě z hlediska projektů s vysokou přidanou hodnotou bychom snad měli ocenit, že přibližně dvě třetiny nově vznikajících pozic obsadí středoškoláci, 41 %, a vysokoškoláci 42 %.
Myslím si také, že když očekáváme zhruba 130 až 150 investičních projektů ročně se stoupajícím podílem právě investic s vysokou přidanou hodnotou a mírou inovace a jestliže se v některých případech konstatuje, že jsme vlastně na absorpční kapacitě českého průmyslu, resp. českého národního hospodářství, protože se to už právě netýká jenom českého průmyslu, potom je důležité právě řízení a koordinace toho, aby tyto projekty byly v České republice skutečně umístěny.
Ještě připomenu, pokud jde o problematiku průmyslových a technologických zón - tady jsem trochu zainteresován, protože jsem individuálním členem Společnosti technologických parků v České republice - že podpořeno bylo celkem 24 průmyslových zón a jejich průměrná obsazenost, těch, které byly podpořeny CzechInvestem, je v současné době kolem 78 %. Tyto technologické a průmyslové zóny přinesly podle výkazů, které jsou k dispozici, více než 10 tisíc nových pracovních míst, a co je důležité, tak jedna koruna vynaložená na tento typ rozvoje ze státního rozpočtu zároveň znamenala investování zhruba 33 korun soukromých investorů.
Já se, dámy a pánové, zmiňuji o této otázce právě proto, že se domnívám, že by bylo na místě, abychom celé problematice věnovali ještě širší pozornost než jenom to, že v této agentuře došlo ke změně. Jestliže pan ministr Říman právě kritizoval ty vynaložené prostředky, zajímalo by mě, jestli novému vedení agentury tedy uložil, aby došlo k výraznému snížení prostředků, které protékají touto administrativou, a jestli dokáže odhadnout, jaké to bude mít důsledky pro české národní hospodářství, částečně řízené jeho ministerstvem. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Konstatuji, že nemám žádnou jinou přihlášku. O slovo se hlásí předseda poslaneckého klubu ČSSD pan poslanec Michal Hašek. Prosím.
Poslanec Michal Hašek: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, už poněkolikáté za poslední měsíce musím konstatovat, že pohled do lavice za mnou je tristní. Nesedí tam ani jeden člen vlády, žádný místopředseda vlády ani pan premiér. Možná je zase na golfu, nevím.
Takže, dámy a pánové, navrhuji přerušení jednání Sněmovny dokud nebude přítomna vláda.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já si myslím, že zkusím nejprve, než přeruším schůzi, zavolat z kuloárů některého z místopředsedů vlády nebo premiéra, tak abychom mohli pokračovat. Pokud nebudou k zastižení, vyhovím vaší žádosti na přerušení a požádám vás, abyste upřesnil dobu.
(Předsedající chvíli čeká.)
Přerušuji schůzi do 16.15 hodin.
(Jednání bylo přerušeno v 16.10 hodin.)
***