(15.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Úplně na dokreslení, a nejsem nikdo, kdo by si americkou politiku idealizoval, musím říci, že stejně jako Jiří Paroubek pokládám George Walkera Bushe za velmi charismatického muže, který je přesvědčen o tom, že dělá správné věci správně a že je správné dělat správné věci správně. Musím říci, že jeho sebevědomí je úžasné, a v tomto smyslu to bylo velice osvěžující.
My jsme diskutovali celou řadu otázek týkajících se lidských práv. Česká politika, která dlouhodobě i za vlád sociální demokracie byla v evropském kontextu velmi výrazně zaměřena na ochranu lidských práv, speciálně i tam, kde to Evropa tak necítila, jako je třeba Kuba anebo například Bělorusko, tak tam jsme se dočkali velké pochvaly, protože právě Česká republika a Polsko po nástupu Zapatera a odchodu Aznara ze španělské vlády drží určitou prokubánskou, myslím tím podporu emigrace, podporu disidentů, odpůrců kubánského režimu. To byla jedna z věcí, kterou jsme diskutovali.
V kontextu tohoto jsme navázali na problémy regionální, jako je problém Kosova, jako je problém Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří, kde se promítají velmocenské zájmy do různých návrhů řešení, ať už je to Ahtisaariho správa v Kosovu, riziko samozřejmě budoucí autonomie, vzniku velké Albánie a podobně, anebo, řekl bych, separatistické snahy v Jižní Osetii, Abcházii a z hlediska Moldávie i Podněstří.
To byly věci, které jsme diskutovali i v kontextu energetické bezpečnosti České republiky. Proto jsem byl nedávno v Gruzii a mluvil jsem s Michailem Saakašvilim, proto jsme se bavili taky o Nabuku a případném plynovodu přes Turecko do jižní Evropy a do střední Evropy. To byly věci, které George Walker Bush měl velmi dobře nastudovány, a máme přislíbenu významnou pomoc při prosazování oprávněných zájmů středoevropských zemí při dodávkách ropy a plynu. Diskutovali jsme situaci v Dárfúru, diskutovali jsme situaci v Afghánistánu a v Iráku.
Myslím si, že nejzajímavější pasáž těch diskusí s Georgem Walkerem Bushem bylo naše hodnocení Putinovy rétoriky, takové té studenoválečnické rétoriky posledních týdnů, a snažil jsem se analyzovat jak vnitropolitické, tak zahraničněpolitické i geopolitické důsledky postupu Vladimíra Putina nebo té jeho rétoriky. A to si myslím, že doplněno o to, co se dozvěděl od Jiřího Paroubka, byla informace, která pro něho byla jistě nejcennější.
K vízům a radaru jenom tolik, že jsme se snažili jasně ukázat na to, že ty dvě věci sice jsou na pořadu jednání mezi Spojenými státy americkými a Českou republikou, ale schvalují je jiné orgány, proto to nemůže být výměnný obchod. V Kongresu dnes leží tři návrhy. Jeden je pro nás neakceptovatelný, ten druhý se nám moc nelíbí, ten třetí, který se nám líbí, může být podřízen vetu prezidenta z důvodu nadměrných práv zaměstnaneckých svazů nebo odborů a podobně. Musím říci, že pevně věřím, že vízovou problematiku vyřešíme společně a že se dostaneme na tu úroveň, abychom nemuseli být podrobeni té poměrně potupné proceduře, i když samozřejmě tam pořád ty dotazníky nějaké zůstanou.
U radaru standardní jednání. Budete pravidelně informováni, jak jsem slíbil. A nepředjímám to řešení. Ani oni ho nepředjímají. A vidíme to více v kontextu vůle k obraně evropských zemí, vůle k obraně v kontextu NATO. A myslím si, že i výstupy, které prezident Bush prezentoval nejenom ve své přednášce, ale i na tiskové konferenci, směřují jasně k tomu, že jak Česká republika, tak Spojené státy americké chtějí, aby tato protiraketová obrana byla součástí aliančních sil, alianční aktivity.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Hrnčíř se s tím spokojí? Dobře. Takže tuto interpelaci končíme.
Další je pan poslanec Jozef Kochan. To je předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jozef Kochan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, v posledním týdnu v médiích se objevily otazníky kolem našeho předsednictví v Radě Evropy v roce 2009. Hlavní pochyby se týkají zejména toho, zda vůbec jsme schopni takovou agendu připravit, a tím že je tento projekt celý ohrožen. Vláda prý není schopna zajistit tuto akci personálně, že nejsou zajištěné finanční prostředky.
Jako člen výboru pro evropské záležitosti mám samozřejmě obavu o zdárný průběh našeho předsednictví v Radě Evropy. Proto vás žádám, pane premiére, abyste mi odpověděl, jak vláda připravuje tuto pro nás důležitou událost, jak je zajištěno financování, jak je připravován personál, jak pokračuje agenda k tomu předsednictví. Doufám, že rozptýlíte moje obavy. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za ten dotaz. Já jsem se s hrůzou dozvěděl z médií, kdy jsem se náhodně díval na nějaké pořady, že existuje pochybnost o tom, jestli Česká republika zvládne své předsednictví, nebo ne.
Na jedné straně je to pro nás obrovská příležitost, jak se prezentovat jako standardní evropská země, která je schopna uspořádat nejrůznější multilaterální jednání na ministerské i samozřejmě vrcholné úrovni, která je schopná bezpečnostně zajistit toto jednání. Na druhé straně to zase nemůžeme přeceňovat. Když se někdo podívá na výsledky britského předsednictví, finského předsednictví, rakouského předsednictví, případně dnes německého předsednictví a podtrhne si všechny ty věci, které se těm organizátorům podařily prosadit, tak tam najde poměrně hubené výsledky.
Ta evropská agenda je z 90 % dána. Z 90 % budeme dělat to, co v tom půlroce je dopředu dáno, co vyplývá z povahy věci, z úkolů, co vyplývá z běžné evropské agendy. My ji musíme pouze organizovat. V tom prvním pololetí roku 2009 to budou evropské volby, volby do Evropského parlamentu, možné ukončování negociací s Chorvatskem, vyhodnocení Lisabonské agendy, Haagská úmluva, summit Evropská unie - Spojené státy americké a celá řada dopředu daných agend včetně vyhodnocení finanční perspektivy a případné redukce zemědělských dotací. Toto vše skoro ani nemusíme plánovat, to prostě bude. A celá řada jiných věcí.
To, o čem se bavíme, je jedna, maximálně dvě priority, které budou českým vnosem do této problematiky, a tam jsme zatím dali k diskusi jak do parlamentních výborů, tak s odbornou veřejností, tak s odborovými svazy, tak se svazy průmyslu a dopravy a jiných, řekl bych, akademií věd, na diskusi, jaké by mělo být to nosné téma České republiky v daném půlroce. Shodujeme se na tom, že by to hlavní nosné téma mělo být konkurenceschopnost, inovace, věci, které s tím souvisí, uvolnění bariér, uvolnění bariér pro volný pohyb osob, zboží, služeb a podobně.
K tomu zabezpečení jenom tolik, že chci vás ubezpečit, že jak personálně, kdy už probíhají přesně projekty, a teď bych to tady mohl přečíst, personální, vzdělávací, já nevím, jaké další, už teď, tento rok, příští rok budou probíhat a budeme na to personálně připraveni. Budeme na to připraveni finančně.
Já jsem to tady říkal, kolik to bude stát celkem, kolik z toho bude vyčleněno. My jsme museli zrušit ty připravené materiály. Ani neviním minulou vládu, že by takový materiál někdy pustila, protože ministerstva si na činnosti související s českým předsednictvím nabalila celou řadu jiných činností. To jsem nechal zrušit okamžitě. My čerpání prostředků na jednotlivá ministerstva podřizujeme jinému mechanismu, je to čerpáno z VPS po podpisu, řekl bych kontrasignaci ministra pro evropské záležitosti, aby ministerstva nečerpala zbytečné prostředky, které nesouvisejí přímo s naším předsednictvím v roce 2009.
Chci říci, že funguje něco, co tady také nebylo, a to je vládní výbor pro Evropskou unii, který je na ministerské úrovni. Je to zasedání, které není vládní, a je to zasedání vládního výboru pro EU, které je v podstatě ve stejném personálním složení, jako je dnešní vláda.
***