(14.50 hodin)
Poslanec Karel Černý: Vážený pane premiére, vaše vláda koncem minulého roku těsně před komunálními volbami a volbami do Senátu otevřela otázku zrušení 23. základny vrtulníkového letectva v Přerově a zastavila plánovaný přesun bojových vrtulníků ze základny Přerov do Náměšti nad Oslavou. Bývalý ministr obrany Jiří Šedivý na moji písemnou interpelaci mimo jiné odpověděl, že vzhledem k tomu, že na modernizaci leteckých základech Čáslav a Náměšť nad Oslavou byly využívány mimo národních finančních prostředků také finanční prostředky Aliance, není možné je zrušit. Zrušení takovéhoto letiště by vyvolalo nutnost vrátit finanční prostředky investované do jejich rozvoje z prostředků NATO. Rozhodnutí o osudu leteckých základen Přerov a Náměšť nad Oslavou mělo padnout do konce května tohoto roku.
Přestože chápu zaneprázdněnost ministryně obrany jejími uměleckými aktivitami, musím se ptát: Proč vláda nedokázala rozhodnout v termínu, který si sama určila? Proč držíte v nejistotě regiony Přerovska i Náměšťska? Proč vaše vláda tento problém otevírala, když ho nedokáže vyřešit?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, tolik interpelace. A nyní k dispozici pět minut pro premiéra Mirka Topolánka. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Za tuto otázku moc děkuji. Pro mě není nijak příjemné mluvit v odpovědi na interpelaci o pochybeních minulých vlád. Já nejsem zvyklý se odkazovat ve všem, co dělám, na to, kde udělali chyby moji předchůdci. Není to můj styl a já to nerad dělám. V této věci musím ale začít odpověď na interpelaci, jejíž obsah jsem neznal, celkem jednoznačně. Rozhodnutí Jaroslava Tvrdíka o zrušení vrtulníkového útvaru v Přerově na letišti bylo chybné. Bylo chybné vojensky, bezpečnostně, strategicky a z mnoha jiných důvodů, třeba regionálních, ale také zabezpečení záchranných činností apod. O tom není nejmenších pochyb. To, že bylo mezitím nainvestováno v Náměšti a Čáslavi, je také pravda. Dokonce do Náměšti poměrně masivně.
V této chvíli, a klidně vám odpovím, jsme se pokusili na podzim zastavit ten proces vymísťování vrtulníkové základny z Přerova do doby, než budou hotové analytické práce, příp. práce obou krajů a města Přerova, to znamená kraje Olomouckého, Zlínského a města Přerova, na čerpání strukturálních fondů, které by zabezpečily civilní provoz tohoto letiště. A je jednoznačný příslib Ministerstva obrany, že pokud se podaří zabezpečit smíšený provoz letiště na vojenský a civilní, pak může vrtulníková jednotka na přerovském letišti zůstat. V jiném případě to rozhodnutí je nevratné, a bohužel, doplatíme na rozhodování - a chybné rozhodování - Jaroslava Tvrdíka před několika lety.
Ten termín nebyl posunut vládou. Samozřejmě vládním rozhodnutím ano. Byl ale posunut na základě posunu té studie nebo výsledku té studie, kterou mají zpracovat jak zástupci krajů, tak zástupci města. V momentě, kdy bude mít vláda na stole za prvé názor Ministerstva obrany z hlediska financování letiště Čáslav, Náměšť, Přerov, naplnění činnosti těchto letišť a souvisejících logistických problémů a bude mít vedle toho studii, a já bych řekl hodnověrnou studii, zástupců obou krajů i města Přerova, potom rozhodne definitivně o tom, jestli jednotka v Přerově zůstane, nebo ne. Od začátku, a nic jiného jsme neslibovali ani na podzim, ten problém nestojí jinak.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Černý ještě něco doplní? Ano. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Černý: Vážený pane premiére, jste absolventem vojenské školy, tudíž předpokládám, že uznáváte vojenské odborníky.
Zástupce náčelníka generálního štábu na posledním výboru pro obranu řekl, že armáda ví, kolik potřebuje leteckých základen, ví, kolik zde má být letounů, a ví, kolik má být zaměstnáno lidí. A také ví, kolik bude stát provoz těchto leteckých základen. Jak jsme se také na výboru dozvěděli, generální štáb má samozřejmě spočítány i varianty podle různého počtu leteckých základen. Počet leteckých základen však je podle zástupce náčelníka generálního štábu rozhodnutí politické, které v tuto chvíli náleží vaší vládě.
Proč jste dosud nerozhodli, když máte jasné podklady od generálního štábu? Proč držíte v nejistotě dva regiony s vysokou nezaměstnaností?
A jedna drobná otázka: Co bude v Náměšti nad Oslavou? Bude tam deset starých L39 Albatros? A peníze investované do této základny vaše vláda vyhodí oknem?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak to bylo doplnění pana poslance Černého. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vždycky je chyba, když do Ministerstva obrany mluví jenom generální štáb. To, myslím si, se mnou budete souhlasit.
Ministerstvo obrany má zpracované varianty financování letiště v Přerově. A musím říci, že se rozcházejí řádově podle toho, jestli si někdo přeje tu změnu, nebo si tu změnu nepřeje. Musím říci, že ty analýzy, hodnověrné analýzy, nevycházejí z generálního štábu, ale z civilní části ministerstva. A ty ukazují, že za jistých předpokladů kofinancování právě regiony a městem a udržení civilní části je možné z mnoha důvodů výhodnou vrtulníkovou jednotku v Přerově udržet.
Do Náměště se hodně investovalo. Uvažuje se o ponechání - a nejsem vojenský odborník, přestože jsem, jak jste říkal, studoval před mnoha lety vojenské gymnázium -hangárů pro L159 a případné umístění těchto letounů na tomto letišti.
Neptejte se mě na detaily. Říkám vám ale zcela jasně, pokud se prokáže, že ten civilní vojenský smíšený provoz je rentabilní, je finančně udržitelný, pak to letiště v Přerově, nebo ta vrtulníková jednotka v Přerově zůstane. A budeme využívat všechna tři letiště, jak letiště Čáslav, tak letiště Náměšť, tak letiště v Přerově. A ze všech strategických, vojenských, bezpečnostních a jiných důvodů, a to vám vysvětlí vojenští odborníci také, je to výhodné.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych tedy pana poslance Pavla Hrnčíře, který je další vylosovaný interpelující. Bude interpelovat premiéra ve věci návštěvy prezidenta Bushe. Prosím.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Dovolte mi, dámy a pánové, ještě předtím kratičkou vsuvku. A to - definice pojmu interpelace ze slovníku naučného. Interpelace je dotaz poslance k členům vlády ve věci působnosti vlády, je to forma kontroly zastupitelských sborů vůči orgánům výkonným. Podle mého vlastního názoru jsem přesvědčen o tom, že některé interpelace zde přešly spíše k atakům. Jsem přesvědčen o tom, že má-li interpelace řádně formulovaný dotaz, má mít také náležitě formulovanou odpověď.
K vlastnímu textu interpelace. Vážený pane premiére, Českou republiku navštívil v tomto týdnu prezident Spojených států amerických. George Bush je určitě významná osobnost celosvětové politiky s velmi velkým vlivem. Na tom se určitě shodnou jak jeho odpůrci, tak i jeho příznivci. Proto je pro Českou republiku jeho návštěva určitě významnou událostí, která se neděje vůbec často.
Vážený pane premiére, určitě jste měl dost příležitostí, ať už formálních, tak, myslím si, i těch neformálních, jednat s tímto důležitým mužem o řadě problémů, a to jak těch ryze českých, tak i těch evropských a světových. Vážený pane premiére, mohl byste nás informovat o výsledcích vašich jednání s prezidentem Spojených států? Jak byly naplněny vaše představy nebo předsevzetí, které jste si určitě před tímto jednáním vytyčil? A v poslední řadě bych se chtěl zeptat, zda existují nějaké konkrétní přínosy z jeho návštěvy pro Českou republiku.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl tuším bod, o kterém jsme hlasovali. Tady ale v pěti minutách. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Mám na to jenom pět minut, ale zkusím to. Jenom do úvodu. Já jsem také raději, když vím, jaký bude obsah interpelace, protože pak jsem schopen garantovat erudovanou odpověď. Pokud obsah interpelace neznám, jako tomu bylo v případě personálních rizik na Ministerstvu obrany, tak se na to reaguje opravdu složitě. A to mi, doufám, prominete.
Myslím si, že je třeba vidět tu cestu George Walkera Bushe v kontextu probíhající G8 v Německu. To, že se podařilo dostat ho při jeho cestě na G8 v Německu, kde se řeší ta velká globální témata, na návštěvu do České republiky, Polska, Bulharska a Albánie, je nepochybně diplomatický úspěch, ale přece jenom musíme vědět, že hlavní cesta a hlavní kroky George Walkera Bushe směřovaly do Německa. Takto to, myslím, všichni chápeme.
Nicméně on na tu cestu byl velmi dobře připraven a probrali jsme mnoho kromě těch hlavních témat, kterým se věnovat nebudu - víza, rizika několika návrhů v Kongresu ani radarové jednotky v té konkrétní podobě. Tak těm tématům bych se nevěnoval. Spíš bych mluvil o tom, co zajímalo jeho a o čem jsme diskutovali.
***