(11.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Druhá poznámka. Myslím, že skutečně nemá cenu komentovat některé nepravdy a lži, které se zde objevily ve vystoupení pana místopředsedy vlády Nečase, ale chtěl bych mu jenom připomenout, že na rozdíl od jeho vlády my jsme snížili základní sazbu DPH z 22 % na 19 %, sníženou sazbu jsme ponechali na 5 %. To je výsledek naší vlády. My jsme potraviny nezdražovali, my jsme nezdražovali vodu, městskou hromadnou dopravu. To vše zůstalo v pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty. Naopak jsme snížili základní sazbu z 22 na 19 %. Vaše vláda ponechává tuto sazbu na 19 % a zvyšuje tu sníženou. Ačkoliv jste voličům slíbili, že tu základní sazbu DPH snížíte na 15 %, tak ji necháváte na 19 %.
Když jsme u volebních slibů. Vy jste slíbili - na billboardu byla maminka se třemi dětmi, vy jste jí slíbili, pane Nečasi, že jí ročně přidáte 66 tisíc korun, ale zapomněli jste tam napsat, že musí být z rodiny, kde vydělávají alespoň 80 tisíc korun měsíčně hrubého. Jinak to neplatí. (Potlesk z levé části sálu.)
Vy jste slíbili každému důchodci valorizaci o tisíc korun měsíčně.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, upozorňuji vás na čas.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Od 1. ledna 2007. Nic takového se nestalo a nestane se to ani od 1. ledna 2008.
Konečně jste důchodcům slíbili, že jim ročně zvýšíte příjem o 24 tisíc korun. navrhujete valorizaci 340 korun. Je to další lež, které jste se před volbami dopustili.
Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Poprosil bych vás, abyste dodržovali u faktických poznámek dvě minuty.
Paní poslankyně Čurdová.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážený pane předsedo, vaším prostřednictvím panu ministrovi - každá liška si ráda chválí svůj ocas. Myslím, že v minulém vystoupení k tomu samozřejmě došlo.
Ale k vašim připomínkám ze včerejška a dneška. Říkal jste, že máme hledat průsečíky, které se týkají prorodinné politiky. Já si myslím, že včera jsem vám tady hodně napověděla, kde byste si průsečíky prorodinné politiky měl hledat. Myslím si, že pokud je budeme chtít hledat, zatím nám stačí vzájemně se poslouchat, ale vy jste vůbec neposlouchal - ani to, co jsem zde včera říkala já, ani to, co zde říkal pan ministr Škromach. Já to tedy zopakuji. Na sociálně potřebných a dětech chcete ušetřit celkem 8,5 miliardy korun.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Ploc, připraví se pan poslanec Petrů.
Poslanec Pavel Ploc: Dobrý den, pane předsedo, kolegyně a kolegové, zbytečku vlády. Já budu konkrétní, protože ve všeobecné rovině v diskusi toho proběhlo hodně. Já jsem stejně přesvědčen, že nás stejně přehlasujete s našimi bývalými kolegy.
Dovolte mi, abych se připojil k řadě námitek a připomínek k předloženému vládnímu návrhu, tisk 222, zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Chci se vyjádřit k návrhu změn v zákonu o dani z příjmů, konkrétně o navrhované změně § 6 odstavec 9. (Diskuse s premiérem.) Teď na to vidím lépe, ale moc růžově. (Smích v sále.)
Budu konkrétní. Navrhovanou úpravou dojde ke zrušení veškerých sociálních a zaměstnaneckých výhod, které jsou dosud hrazeny z prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb, který je tvořen v souladu se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento fond tvoří organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územně samosprávných celků. Povinně tento fond vytvářejí také veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, a. s. České dráhy a zdravotní pojišťovny. Dobrovolně se fond tvoří v obchodních společnostech, družstvech, obcích, krajích a občanských sdruženích.
Tímto navrhovaným opatřením se tedy ruší daňové osvobození prakticky všech sociálních výhod hrazených z fondu kulturních a sociálních potřeb ze zisku po zdanění. Dnes je podle § 6 odstavce 9 písmena d) zákona číslo 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, od daně osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub výdajů, nákladů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvků na kulturní pořady a sportovní akce. Jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 tisíc korun za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. V nepodnikatelské sféře to vzhledem ke zvýšení výdajů může výrazně omezit poskytování těchto plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb.
V posledních třech letech se na plnění formou příspěvku na využití rekreačních, sportovních, kulturních a tělovýchovných zařízení, kulturní a sportovní akce čerpalo cca 21 % celkového objemu fondu kulturních a sociálních potřeb. Opatření bude mít negativní dopad do rodinných rozpočtů zaměstnanců s podprůměrnými příjmy a znamená postupnou likvidaci jednoho z významných nástrojů ke slaďování rodinného a pracovního života, o které by mohli zaměstnavatelé tímto opatřením přijít.
Návrh je také administrativně náročný, často bude obtížné z drobné položky sociálních výhod vysledovat, alokovat je jednotlivým zaměstnancům, zejména jedná-li se o ty výhody poskytované hromadně, a nikoli jednotlivě.
Určení hodnoty může být další problematickou a kontroverzní oblastí. Může jít třeba i o použití podnikových knihoven, firemních rekreačních a tělovýchovných zařízení. Kromě toho zahraniční vlastníci firem často trvají na podnikových akcích různého rekreačního a sportovního typu pro pracovní kolektivy na pracovištích a zaměstnanec nabídnutou výhodu zpravidla může stěží odmítnout.
Mohu uvést na příkladu Rakouska, že díky aktivnímu využití volného času bylo dosaženo úspor veřejných financí ve výši 566 milionů eur, z toho 30 % snížení počtu úmrtí, 29 % snížení ambulantních ošetření, 25 % snížení stacionárních nákladů na léčení, 16 % snížení pracovních neschopností. Nebo z Finska, kde z výzkumu vyplynulo, že člověk, který se věnuje aktivnímu využití volného času, zatíží ročně veřejné finance o 1200 eur méně než pasivní jedinec.
Toto opatření reformy s cílem získat necelou miliardu korun není v souladu s celosvětovým trendem zdravého životního stylu, je proti koncepci firemní a preventivní péče o zdraví. Toto je jeden z důvodů, proč nepřipojím svůj souhlas k návrhu reforem.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan kolegy Jiří Petrů, po něm se přihlášena paní poslankyně Marcela Mertinová.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, pane předsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, při včerejším projednávání tohoto bodu jsme se dozvěděli, že vláda potřebuje získat zvýšením DPH z 5 na 9 % pro veřejné finance téměř 28 miliard korun ročně. Koho však navýšení daně s nejnižší sazbou postihne nejvíce, si dobře uvědomíme, pokud nahlédneme do přílohy číslo 1 a 2 zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
***