(10.30 hodin)
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážené kolegyně a kolegové, Aleš Řebíček je dnes nemocen, mám za ním zpoždění asi jeden den. Přesto mě požádal, abych zde předložil jeho stanovisko k projednávané věci.
Jak to bývá, někdo jiný projekt vymyslí a někdo jiný stříhá pásku, někdo jiný to realizuje - otázky by měly být pokládány možná ne této vládě, ale vládě minulé. Beru je za legitimní, ale ministr dopravy se domnívá, že zřízení této komise nemá v této chvíli význam. Rozhodnutí už jednou padlo a my jsme povinni se s tím vypořádat.
Důvody, proč to nemá význam, jsou minimálně dva.
První: Všechny podklady v této záležitosti má dnes Policie ČR a celou záležitost šetří.
Druhý důvod: Všechny potřebné podklady má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže včetně dodatku č. 1 a také dodatku podepsaného ministrem dopravy Řebíčkem, kde se zjišťuje, zda nebyly porušeny zadávací podmínky. Tyto dvě instituce činí tak, jak jim zákon ukládá, a my se snažíme zřídit třetí - komisi, která by paralelně vyšetřovala něco, co vyšetřují orgány k tomu určené.
Třetí důvod, který mi Aleš Řebíček předložil jako argument: Dodatek č. 1, možná kontroverzní, byl z větší části negován a nahrazen dodatkem podepsaným Alešem Řebíčkem, členem mé vlády.
Domníváme se, že komise v této chvíli je bezpředmětná a nebude mít co vyšetřovat.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Písemnou přihlášku mám od pana poslance Šimonovského. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Šimonovský: Pane předsedo, dámy a pánové, návrh na zřízení vyšetřovací komise, která prověří postup při výběrovém řízení na zavedení elektronického mýta v České republice, je jasný, ale je třeba také zároveň říci, co tato komise bude vyšetřovat. Bude vyšetřovat, zda antimonopolní úřad opravdu rozhodoval nestranně, když neshledal na výběrovém řízení na dodavatele elektronického mýtného nic závadného? Bude posuzovat rozhodnutí správního soudu, zda opravdu rozhodl správně, když tento soud neshledal na postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nic protiprávního? Bude vyšetřovat rozhodnutí Evropské komise, která nezjistila na postupu tehdejšího Ministerstva dopravy nic protiprávního ani diskriminačního dle evropského práva? Jinými slovy - bude vyšetřovat, zda nezávislé instituce opravdu rozhodovaly v kauze výběrového řízení podle práva.
Jsem si jist, že vyšetřovací komisi, orgánu složenému z politiků, nepřísluší právo posuzovat rozhodnutí nezávislých institucí.
Všichni, kteří před rokem, před půl rokem, nebo dokonce před měsíce pochybovali o funkčnosti systému elektronického mýtného, který ostatně třetím rokem bez problémů funguje v sousedním Rakousku, nyní pochybují o tom, zda těch 400 milionů, které tvoří výnos zpoplatnění za první měsíc, se opravdu na elektronickém mýtu vybralo, nebo je tam snad dala firma Kapsch, aby vytvořila dojem, že systém funguje dobře? Nemohu posoudit, zda systém funguje na 100 procent, na 90 procent nebo na jiné číslo. Z vyjádření generálního ředitele firmy Kapsch pro deník Právo v sobotu 3. 2. vyplývá, že za leden bylo vybráno 420 milionů korun. Když toto číslo vynásobím dvanácti měsíci, dostanu výnos za jeden rok 5 miliard korun. A to zdaleka není maximum, protože hlavní dopravní sezóna přijde v létě. Navíc ještě nepočítám s výnosem za druhou etapu, která má podle smlouvy začít fungovat od poloviny tohoto roku. To by byly další 2 až 3 miliardy Kč navíc. Předpoklad Státního fondu dopravní infrastruktury, že se v roce 2006 na elektronickém mýtném vybere maximálně 2,8 miliardy Kč, bude překonán nejpozději po sedmi měsících.
Měli bychom si také s trochou hrdosti připomenout, že jsme teprve třetí zemí EU, která dokázala připravit a realizovat výkonové zpoplatnění silniční infrastruktury. Jsme třetí, a přesto je nám vytýkáno, že jsme zaspali, nebo že instalujeme na silnice nemoderní staré železo. Ani jedno, ani druhé není pravda. Mikrovlnné systémy fungují po celém světě, jen v EU ve čtrnácti zemích. Jsou vzájemně interoperabilní, záleží jen na dohodě mezi provozovateli. Jsou to systémy jednoduché, efektivní a umožňující celou řadu telematických aplikací.
Určitě i satelitní systém má svou budoucnost, ale uvítal bych, abychom se nesnažili být první za každou cenu. Máme rok 2007 a stále vyjma Německa, kde je systém hybridní, není žádný jiný stát, který by začal satelitní systém používat, a to na celém světě. V loňském roce od záměru připravit systém plošného zpoplatnění silnic s využitím satelitní technologie odstoupilo po Velké Británii také Holandsko. Jejich analýzy ukázaly, že plošné zpoplatnění má problematické dopady do obsluhy území a také do ekonomiky. Zde by možná pan ministr financí měl zpozornět.
Na konferenci v Londýně v listopadu loňského roku právě v příspěvku holandské firmy Logica zaznělo, co všechno ještě zbývá satelitním systémům dořešit po technické stránce. Všem obdivovatelům satelitu doporučuji prostudovat závěry této konference.
Před třemi lety byli i takoví odborníci, kteří vyzývali, abychom počkali na spuštění satelitního systému Galileo. Upozorňovali jsme je, že termín spuštění tohoto evropského projektu v roce 2010 je velmi optimistický a že do této doby, než se evropský satelitní systém spustí, můžeme na elektronickém mýtu vybrat desítky miliard korun. Je rok 2007 a na zasedání Rady evropských ministrů v letošním roce informovala Evropská komise, že spuštění projektu Galileo je odsunuto na rok 2012. Dodávám - zatím. Projekt je připravován jako PPP a není ještě ani podepsána smlouva s vítězným konsorciem. Mimochodem, v soutěži zůstalo jediné, jako Kapsch v České republice nebo Toll Collect v Německu. Náklady na vypuštění 30 satelitů a pozemních středisek budou přes 35 miliard eur. Životnost satelitů je 15 let, s největším využitím se počítá v dopravě. I tomu, kdo nemá maturitu z matematiky, je jasné, že buď budou poskytované služby hodně drahé, nebo je soukromému konsorciu zaplatí daňoví poplatníci přes státní nebo unijní rozpočty.
Opakuji: Nejvyšší využití má být v dopravě. Právě proto Evropská komise všem unijním státům doporučuje, aby si pořídily na výběr mýta to nejmodernější, co technika nabízí, tedy satelitní navigační systémy pro aplikace v dopravě. Hledají se totiž dobrovolníci, kteří tento ambiciózní projekt zaplatí.
Zase mají někteří politici dojem, že teď můžeme státy EU nejen dohnat, ale i předehnat. V této oblasti se jim zdá, že to půjde bez práce, stačí se jen správně rozhodnout, a je to, ať to stojí, co to stojí. Mohu tyto vyznavače moderních technologií upozornit, že přehlížejí, že se kromě Německa do zpoplatnění silnic s využitím satelitní technologie žádný stát na světě nepustil. I USA, které vlastní a provozují satelitní systém GPS, ho pro mýtné systémy nepoužívají, kromě pilotního systému v okolí Seattlu.
Pokud by tento systém byl konkurenceschopný zejména v efektivitě výběru a v provozních nákladech na telekomunikační služby, určitě by si firmy příležitost získat mýto v České republice nenechaly ujít. Připomínám, že stanovisko Evropské komise konstatuje, že zadávací podmínky v České republice pro projekt elektronického mýta byl v souladu s evropským právem a nebyly podmínky diskriminační.
Uznávám, že tlak technologických firem je silný, že mu podléhají nejen někteří politici, ale i média. Těm se nakonec podařilo vytvořit dojem, že celý projekt mýta byl jeden velký švindl a vedení Ministerstva dopravy, které projekt elektronického mýta připravilo, byla parta podvodníků.
***