(10.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
Navíc z jiné části, z jiného cíle. To znamená, já podporuji tento návrh s tím, že samozřejmě při tom dopracování se musí respektovat všechny náležitosti, které požaduje EU, které má tento orgán splňovat, ale to se bezesporu podaří. A také nevidím důvod, proč bychom měli dublovat některé organizace nebo instituce, které už existují. Ale na druhé straně je potřeba vidět, že u všech ostatních krajů bez rady soudržnosti by v podstatě finanční toky nemohly existovat, tudíž by ty jednotlivé NUTS ani nemohly být autory ROP a zároveň příjemci evropských peněz.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Z místa se hlásí ještě pan poslanec Kvapil. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já bych také jen chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Šeicha, který pro přijetí této novely použil jako zásadní nebo hlavní argument to, že Praha je jeden kraj, že proto není nutné zřizovat radu soudržnosti. Nicméně i jiné kraje jsou přímo tím NUTS 2, tím regionem soudržnosti, ale není to v jejich případě použitelné. Chci na to jen upozornit, protože u Prahy je ten zásadní rozdíl, že celý kraj, jeho území je totožné vlastně s hlavním městem Prahou, a tudíž tento pohled není aplikovatelný například u středních Čech, kde také Středočeský kraj je totožný s regionem soudržnosti, nebo ani v případě Moravskoslezského kraje, kde opět severní Morava nebo Moravskoslezský kraj tvoří jeden region soudržnosti. Přesto by nebylo možné přenést na to krajské město působnost takovou, jakou je zde navrhováno přenést tedy na hlavní město Prahu.
Já tento návrh podporuji. Myslím, že po vypořádání se s připomínkami vlády bude návrh způsobilý ke schválení i ve druhé a třetím čtení. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Z místa se již nikdo nehlásí, proto obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova předkladatele, zpravodaje. Pan zpravodaj.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedo, já chci pouze konstatovat, že v rámci obecné rozpravy vystoupili čtyři poslanci - všichni s podporou návrhu, a tedy doporučuji hlasovat o přikázání k projednání tohoto návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Návrh na vrácení ani na zamítnutí nepadl. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k jeho projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo jiný návrh? Nemá, proto přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování pořadové číslo 60, z přítomných 189 poslanců pro návrh 143, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Budeme pokračovat dalším bodem, a to je bod
26.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s přístupem Druhý protokol k Úmluvě
na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, přijatý
dne 26. března 1999 na diplomatické konferenci v Haagu
/sněmovní tisk 68/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl za omluveného ministra zahraničí pan ministr Petr Gandalovič. Pane ministře, máte slovo.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Gandalovič Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych jménem omluveného ministra zahraničních věcí doktora Alexandra Vondry přednesl vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR Druhý protokol k Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu. Jestliže velmi stručně tento materiál uvedu, tak musím říci, že samotná Úmluva na ochranu kulturních statků pochází z roku 1954, stejně tak jako první protokol, který byl schválen 14. května 1954. Československo se stalo smluvní stranou této úmluvy 6. března 1958.
Rozsáhlé ničení kulturních památek během nedávných ozbrojených konfliktů v Perském zálivu a bývalé Jugoslávii bylo vlastně důvodem pro přijetí vám předloženého druhého protokolu k úmluvě, který byl schválen na diplomatické konferenci v Haagu 26. března 1999. Následné události v Afghánistánu ukázaly, že tyto snahy byly opodstatněné. Druhý protokol vstoupil v platnost 9. března 2004 a doposud jej ratifikovalo 42 států. Z evropských států je to např. Rakousko, Švýcarsko, Slovensko i Maďarsko. Tento druhý protokol patří do kategorie tzv. prezidentských smluv, a tudíž přístup k této smlouvě vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a ratifikaci.
Posláním úmluvy a těchto protokolů, zejména tohoto posledního protokolu, je zvýšení ochrany kulturních statků v průběhu ozbrojeného konfliktu a rozšíření této ochrany i na vnitrostátní ozbrojené konflikty. Jeho podstata spočívá v tom, že se státy zavazují přijmout v době míru opatření, jež považují za vhodná pro zabezpečení kulturních statků proti předvídatelným účinkům ozbrojeného konfliktu. Mezi tato konkrétní opatření může patřit příprava inventářů, plánování nouzových opatření na ochranu proti požáru, příp. přemístění movitých kulturních statků. Dalším opatřením je ustavení fondu na ochranu kulturních statků. A tady vás mohu ubezpečit, že příspěvky do fondu jsou dobrovolné povahy, takže provádění druhého protokolu nebude mít nebo nemusí mít dopad na státní rozpočet. Dalším přínosem je jasné definování pojmu vojenská nezbytnost.
Dámy a pánové, druhý protokol znamená významný posun ve snaze o zachování kulturních památek pro další generace, a proto vás žádám, abyste schválili předložený druhý protokol již v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení Kateřina Jacques. A já, než jí udělím slovo, bych ještě znovu zopakoval, kterými body se budeme dále zabývat. Je to bod 27 - tady je zpravodajem pan František Novosad; 28, kde zpravodajem je pan Cyril Svoboda - ten se omlouvá, budeme muset hlasovat o novém zpravodaji; bod 29 - zpravodaj pan Miloslav Soušek, a bod 30 - pan zpravodaj Karel Šplíchal. Já bych poprosil zpravodaje, aby byli přítomni v jednacím sále a mohli své zpravodajské zprávy přednést. (Do jednacího sálu vchází posl. Kateřina Jacques.)
A nyní bych udělil slovo paní zpravodajce Kateřině Jacques. Paní poslankyně, máte slovo.
***